Vztah mysli a těla IV – Placebo a nocebo

rubrika: Populárně naučný koutek


Každý student medicíny se dozvídá, alespoň mimochodem, že mysl dokáže ovlivnit tělo. Dozví se, že některým lidem se začne dařit lépe, pokud věří (falešně) tomu, že dostávají léky. Když se pacientovi uleví, co spolkne pilulku z cukru, říká tomu medicína placebo efekt. Placebo je výsledkem pozitivního myšlení, zatímco výsledkem negativního myšlení je přesně opačný efekt, kterému se říká nocebo. Nocebo má za následek, že se vám začne dařit hůře, nebo dokonce můžete i umřít na něco, co ve skutečnosti vůbec nemáte. (Placebo viz také Placebo efekt a Můj placebo efekt, nocebo viz svým způsobem také Biologie a víra.)

 

Lucifer


Lipton vymyslel pro placebo i nocebo efekt termín efekt víry, aby tak zdůraznil, že naše vnímání, ať už jsou správná, či nesprávná, ovlivňují stejným dílem naše chování i naše tělo. Tradiční medicínou je placebo efekt připisován v tom horším případě mastičkářům, v tom lepším slabým, lehce ovlivnitelným pacientům. Placebo efekt by se ve skutečnosti měl stát předmětem velkého finančně podporovaného výzkumu. Kdyby badatelé přišli na to, jak zacházet s placebo efektem, vložili by lékařům do rukou výkonný nástroj k léčbě onemocnění založený na energii a prostý nežádoucích účinků. Důvodem, proč byla mysl v medicíně tak rychle zavržena, není jen dogmatické myšlení, ale také finanční kritérium. Pokud dokážete silou mysli vyléčit své neduživé tělo, proč byste chodili k lékaři a hlavně – proč byste si kupovali léky?

 

Skutečnost, že většina lékařů není vychována k tomu, aby brali v úvahu vliv placebo efektu, je paradoxem, protože někteří historikové tvrdí, že dějiny medicíny jsou z větší části dějinami placebo efektu. Doktoři po většinu času neměli efektivní metody boje s onemocněním. K nejznámějším postupům předepisovaným kdysi hlavním proudem medicíny patří pouštění žilou, ošetřování ran arzenem a příslovečný všelék – olej z chřestýše. Není pochyb o tom, že někteří pacienti (opatrné odhady hovoří asi o jedné třetině populace, která je zvláště citlivá vůči hojivé síle placebo efektu) se po těchto procedurách cítili skutečně lépe. Dnes, kdy lékaři v bílých pláštích aplikují léčebné procesy přesvědčivě a rozhodně, mohou pacienti věřit, že daný postup působí – a proto se tak i stane, ať už se jedná o skutečný lék, anebo jen o cukrové pilulky.

 

I když se medicína z větší části nezajímá o to, jak placebo funguje, v poslední době se na tuto otázku zaměřuje několik badatelů. Výsledky jejich studií naznačují, že to nejsou jen nějaké potřeštěné metody 19. století, které placebo efekt podporují, ale že se to týká i moderních sofistikovaných lékařských postupů a technologií, včetně té „nejkonkrétnější“ části medicíny – chirurgie.

 

Studie uskutečněná na Baylor School of Medicine a publikovaná roku 2002 v New England Journal of Medicine se věnovala hodnocení výsledků chirurgického ošetření u pacientů, kteří trpěli úpornými bolestmi v koleně. Hlavní autor studie, doktor Bruce Moseley, „věděl“, že operace kolene jeho pacientům pomohla: „Všichni dobří chirurgové vědí, že v chirurgii placebo efekt neexistuje.“ Moseley se ovšem snažil přijít na to, která část operace přináší jeho pacientům úlevu. Rozdělil pacienty do tří skupin. Jedné skupině pacientů Moseley odříznul poškozenou chrupavku v koleně. U druhé skupiny provedl výplach kolenního kloubu, kterým odstranil materiál, o němž se domníval, že způsobuje zánět. Třetí skupina podstoupila „falešnou“ operaci. Pacient byl v lokální anestezii, Moseley provedl tři standardní řezy a pak mluvil a choval se stejně jako při skutečné operaci – dokonce cákal solným roztokem, aby to vypadalo jako při vyplachování kolene. Po 40 miutách Moseley zašil rány, jako kdyby provedl skutečnou operaci. Všechny tři skupiny pacientů dostaly stejnou pooperační péči, jejíž součástí bylo cvičení.

 

Výsledky byly šokující. Ano, skupina, které byla provedena operace, se – podle očekávání – zlepšila. Ovšem placebo skupina se zlepšila úplně stejně jako obě předchozí skupiny! Navzdory skutečnosti, že každoročně se provádí 650 000 operací artritidy kolenního kloubu, každá v ceně zhruba 5 000 dolarů, výsledky byly Moseleymu naprosto jasné: „Moje chirurgické umění nepřineslo těmto pacientům žádný užitek. Celý přínos chirurgie při osteoartritidě byl placebo efektem.“

 

Studie ukázaly, že placebo efekt je účinný i při léčení jiných onemocnění, včetně astmatu a Parkinsonovy choroby. Při léčení deprese je placebo skutečnou hvězdou. Takovou, že psychiatr Walter Brown z Brown University School of Medicine navrhl, aby se staly placebo pilulky první metodou volby u pacientů s lehkou či středně těžkou depresí. Pacientům by se řeklo, že dostávají lék, který neobsahuje žádnou aktivní látku, ale to by nemělo utlumit účinnost těchto pilulek. Studie naznačují, že i když lidé vědí, že nedostávají lék, placebo pilulky stále účinkují.

 

Vzhledem k síle placeba není divu, že průmysl vyrábějící antidepresiva v hodnotě 8.2 miliardy dolarů ročně je terčem kritiky těch, kdo obviňují farmaceutické firmy z toho, že přehánějí, pokud jde o účinnost jejich pilulek. Profesor psychologie na University of Connecticut Irving Kirsch kupříkladu s pomocí klinických testů zjistil, že osmdesát procent účinku antidepresiv lze připsat na vrub placebo efektu. Údaje svědčí o tom, že ve více než padesáti procentech klinických zkoušek šesti hlavních antidepresiv tyto léky nepřekonaly placebo – cukrové pilulky. Dalším zajímavým faktem, který se týká účinnosti antidepresiv, je skutečnost, že během let dopadaly v klinických testech stále lépe, což lze přičíst tomu, že jejich placebo efekt je částečně odvozen z důvtipného marketingu. Čím více se v médiích a reklamách nafukovaly zázračné schopnosti antidepresiv, tím účinnějšími se stávala. Víra je nakažlivá! Nyní žijeme v kultuře, kde lidé věří tomu, že antidepresiva pomáhají, a proto tedy pomáhají.

 

Pokud mysl prostřednictvím kladné sugesce, pozitivního myšlení, zlepšuje zdraví, mluvíme o placebo efektu. Naopak, pokud se táž mysl zabývá negativními domněnkami, které mohou zdraví poškodit, pak o těchto negativních účincích hovoříme jako o nocebo efektu. V medicíně může být nocebo efekt stejně vlivný jako placebo efekt. Této skutečnosti byste si měli být vědomi pokaždé, když vstupujete do ordinace. Svými slovy a chováním mohou lékaři předávat svým pacientům poselství, které nakopává jejich naději, poselství, jež mohou být zcela neodůvodněná. Kupříkladu potenciální síla konstatování „Zbývá vám šest měsíců života“. Pokud se rozhodnete tomuto poselství uvěřit, pak vám o mnoho více času na Zemi nezbývá.

 

Clifton Meador, lékař z Nashvillu, léčil v roce 1974 pacienta Sama Londea, obchodníka s obuví na penzi, který trpěl rakovinou jícnu, tedy onemocněním, které bylo v té době považováno ze sta procent za smrtelné. Londe se s touto rakovinou léčil, ale všichni lékaři „věděli“, že se jeho rakovina jícnu vrátí. Nebylo proto žádným překvapením, když Londe několik týdnů poté, co u něj toto onemocnění diagnostikovali, zemřel.

 

Překvapení ovšem nastalo po jeho smrti, když pitva prokázala velmi malý nádor, rozhodně ne takový, který by ho mohl zabít. Našlo se několik míst v játrech a jedna skvrna v plíci, ale v jeho těle nebylo ani stopy po rakovině jícnu, o které všichni soudili, že byla příčinou smrti. V roce 2003 k tomu Meador v jednom pořadu na Discovery Health Channel řekl: „Zemřel s rakovinou, avšak ne na rakovinu.“ Na co tedy Londe zemřel, když ne na rakovinu jícnu? Zemřel snad proto, že věřil tomu, že umírá? Ten případ Meadora pronásleduje i tři desetiletí po Londeově smrti: „Myslel jsem, že má rakovinu. On si myslel, že má rakovinu. Všichni okolo něj si mysleli, že má rakovinu… připravil jsem ho nějakým způsobem o naději?“

 

Naše pozitivní a negativní přesvědčení neovlivňují jen naše zdraví, ale každičký aspekt našeho života. Naše přesvědčení a víra jsou jako filtry na fotoaparátu, které mění náš pohled na svět. A naše biologie se těmto vírám přizpůsobuje. Jakmile si skutečně uvědomíme, že naše víra a přesvědčení jsou tak mocné, budeme mít v ruce klíč ke svobodě. Nemůžeme sice změnit kódy našeho genetického programu, ale můžeme změnit svou mysl.

 

A tím končí série o vztahu mysli a těla.

 

Zdroj: Bruce H. Lipton, Biologie víry - Jak uvolnit sílu vědomí, hmoty a zázraků


komentářů: 7         



Komentáře (7)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

7 To H:
StK (neregistrovaný) 06.05.2013, 22:05:33
Ad šperkařky, malíři nebo fotogrfové:
Náklady nejsou podstatnou složkou ceny. Tu cenu udává hlavně "finančně neměřitelné" UMĚNÍ. A také princip nabídky a poptávky. Ale zkuste tímhle principem argumentovat jakémukoliv umělci.
Inzultace (alespoň verbální) z 95% zaručena!

Lucifer
6
Lucifer * 06.05.2013, 15:27:29
Angína může být jak bakteriálního, tak virového, ale i mykotického původu.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Angína

V případě virového původu jsou antibiotika neúčinná. Proti virovým onemocněním něco jako antibiotikum téměř neexistuje. Proti některým virózám se nasazují vakcíny, které mají pomoci obnovení imunity, proti některým virům byla vyvinuta virostatika či antivirotika, která se antibiotikům trochu podobají a buď blokují receptory pro viry na cílových buňkách, nebo inhibici syntézy DNA a RNA viru. Základním nástrojem jak proti bakteriím, tak proti virům, je imunitní systém, jehož akceschopnost je do značné míry ovlivněna stavem naší mysli. Pokud imunitní systém selže a bakterie, i jiné mikroorganismy se začnou v těle množit, tj. když samotná nemoc jako třeba angína propukne v podobě všech svých příznaků, a naše mysl není schopná imunitní systém obnovit, pak samozřejmě nezbývá než na pomoc přivolat nějaké vnější prostředky. Nejlepšími prostředky tohoto druhu jsou přírodní látky, které si dokáží najít zvířata, ale i přírodní lidé. A pak jsou tady ještě moderní prostředky vynalezené naší medicínskou vědou a produkované farmaceutickým průmyslem. U nich se však dají očekávat vedlejší účinky, na druhé straně však dokážou často mít mnohem intenzivnější účinky.

V situaci, když imunitní systém selže a nedokáže se znovu s pomocí signálů z mozku obnovit, signálů generovanýmch silou vůle a třeba i s pomocí nějakého placeba, pak je samozřejmě třeba bez řečí vyhledat lékaře a nechat si naordinovat nějaké vhodné léky. Smyslem Liptonova sdělení není vnucovat představu, že každou chorobu lze vyléčit silou vůle, obzvláště když je ve stádiu, kdy už s tím žádná vůle sama o sobě zřejmě nic neudělá, smyslem jeho sdělení je, že naše mysl má dostatečnou sílu a naše tělo dostatečné prostředky, jak těmto nemocem předcházet. A když už nějaká nemoc vypukne, jak svou mysl a tělo aktivizovat a mobilizovat, abychom se s tou nemocí dokázali co nejrychleji a nejefektivněji vypořádat. To platí i v případě, že k tomu použijeme nějaké podpůrné léky, jak bylo ostatně řečeno i v tomto příspěvku. Dokonce nám sděluje i to, že pokud se naše mysl zachová depresivně, negativisticky, kapitulačně, tak nám nepomůže žádný lék, a to i v případě, že ho ani nepotřebujeme.

h
5
h 06.05.2013, 15:11:28
cena produktu (či léku) též tvoří užitnou hodnotu .... kdyby šperkařky prodávaly cetky za dvojnásobek výrobní ceny, nikdo by to nekoupil ... teprve zdražení na, dejme tomu, desetinásobek, přináší prodejnost ... o zisk vůbec nejde, jde o to, že se to prostě levně neprodá vůbec!!!!

4
rezy (neregistrovaný) 06.05.2013, 12:37:11
a jistě, homeopatie. Homeopatický lék nesmí být laciný a taky nesmí nějak moc škodit. Tyhle atributy má například velmi často inzerovaný Oscilokokcínum.

3
rezy (neregistrovaný) 06.05.2013, 12:33:10
no sice mu to zachránilo život, ale rozbít zrcadlo, a ke všemu ještě asi pěkně veliké! to je z bláta do louže. Mrkající Ano, chci škrtnout o pověry, rozbité zrcadlo, černá kočka přes cestu etc. Nocebo jak hrom. Já například když se mi má objevit při versování programu třináctka, tak jí prostě přeskočím. Stejně by v ní byly chyby. Ne?

Axina
2
Axina * 06.05.2013, 10:19:18
Tělo dokáže úžasné věci, když mu to mysl dovolí. Samozřejmě, že je nesmysl např. při angíně nevyhledat lékaře, který by s nejvyšší pravděpodobností předepsal ATB, ale místo toho trpět a sugerovat si, že se vyléčím silou vůle.
Ovšem jsou onemocnění (hlavně ta, která jsou dílem psychosomatického původu), která lze obelstít, někdy dokonce nechtěně.
Někde jsem četla či slyšela následující příběh: Astmatik byl nucen nocovat v hotelu. Večer si s hrůzou uvědomil, že si doma zapomněl léky. Šel si lehnout v obavách, jak se mu bude bez dýchat. V noci se vzbudil a dýchalo se mu skutečně obtížně. Byl přesvědčen, že se blíží astmatický záchvat. Bylo mu tak mizerně, že se jen posadil na posteli. Cítil strašlivý nedostatek vzduchu. Potmě nahmatal na stolku vázičku a mrštil jí směrem k oknu. Ozvalo se řinčení skla. Do místnosti začal proudit čerstvý chladný noční vzduch. Muž zhluboka dýchal a zřetelně cítil úlevu. Znovu si lehnul a po chvíli usnul. Když se ráno vzbudil, zjistil, že okno je zavřené, bez poškození. Pod rozbitým zrcadlem ležela vázička...

1 placebo/nocebo
St.Kocour (neregistrovaný) 06.05.2013, 10:18:44
Kdybych na vlastní oči několikrát neviděl sílu placebo efektu, nevěřil bych.
Druhá věc je, že podobný placebo efekt platí třeba i při vnímání umění. Koncert, na něž stojí vstupenka 4 000.- Kč přece je jednoznačně kvalitnější, než koncert, kde vstupenka stojí 15% té částky, ne? Stejná interpretka, stejný repertoár. Stejný způsobem pořízený záznam. Ani ti nejlepší sluchaři a muzikanti nedokázali říct, který je záznam je z kterého koncertu. Jenom ti diváci, kteří si zaplatili a viděli oba to věděli. Ten dražší byl mnohonásobně lepší.*
===
V Košicích kdysi zrušili operetu jako "úpadkový žánr". Když ji po letech obnovili, nebyl o ni zájem. Reklama nepomáhala. Pak některého "lehce geniálního" šéfa napadlo zvednout vstupné na operetu na dvojnásobek, než bylo obvyklé vstupné na operu. Od té doby bylo i v Košicích na operetu (která se dávala jen v sobotu!) vždy plno.
Vyplývá z toho, že buď "sú košičania všetci snobi" - nebo zabral specifický placebo efekt. (Ale jedno tvrzení nevylučuje to druhé.)
Mrkající

*/ nehledě na atmosféru v sále. Ta sice na vnímání koncertu může mít až fatální vliv, ale ta byla v obou případech výborná.

«     1     »