Jedněmi z největších jedlíků farmaceutických produktů jsou Američané (občané USA). Co se asi tak stane s těmi stovkami milionů předepsaných i volně prodejných léků, které Američané denně spotřebují? Každý lék, který člověk přijme do těla, se až z 90 % vyloučí v nezměněné formě nebo rozloží na aktivní metabolit, poté se ve stolici spláchne do záchodu a do kanalizace, odkud se dostane do vodních zdrojů. Pak už v tomto řetězci zbývá jen krok, než se tento lék nakonec přes vodovodní kohoutek vrátí tam, odkud přišel.
Lucifer
Odhaduje se, že v městských odpadních vodách po celých USA se nachází 129 běžně užívaných léků. Patří mezi ně antibiotika, antacidy, antidepresiva, antikoncepční prášky, hormonální substituční léčba (estrogen a progestiny), léky proti záchvatům, rakovině a bolesti, sedativa, léky na snížení cholesterolu, kofein, nikotin a řada dalších. Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí se každoročně do prostředí dostane přibližně stejné množství léčiv a produktů osobní hygieny jako pesticidů. Tato sbírka chemických sloučenin se oficiálně nazývá Znečišťující léčiva a produkty osobní hygieny (Pharmaceuticals and Personal Care Products – PPCPs). Skládá se z široké a rozmanité škály tisíců chemických látek, které Američané denně používají, a přitom většinou ani nepomyslí na důsledky, když ohromující množství těchto chemikálií vypouštějí do životního prostředí – vylévají je do odpadu, splachují do záchodu nebo oplachují do sprchové výlevky.
Mnoho léčiv a produktů osobní hygieny obsahuje úporné chemické látky a směsi, které po vyloučení z organismu nebo vyhození na skládku či vypuštění do odpadu zůstávají biologicky aktivní. Trvalým zdrojem PPCP jsou nemocnice, lékařské ordinace, veterinární kliniky, farmy, ranče i běžné domácnosti. Co to znamená pro životní prostředí? Řada takových chemických látek může cíleně a výrazně ovlivňovat lidské tělo. Na rozdíl od pesticidů tyto léky – jakož i šampony, opalovací krémy a další hygienické a kosmetické produkty protékající odpadem – před uvedením na trh nikdo nezkoumá z hlediska dopadu na životní prostředí. Je to překvapivé, zvláště proto, že některá léčiva mají modulovat endokrinní a imunitní systém. Proto zjevně mohou působit jako endokrinní disruptory v životním prostředí.
Miliony žen užívají syntetické estrogenní hormony jako antikoncepci a hormonální substituční léčbu, mužům jsou předepisovány na léčbu rakoviny prostaty. Přírodní i syntetické estrogeny se ve velkém množství dostávají do čističek odpadních vod; stejně jako estrogenu podobné látky z rozkladu povrchově aktivních látek a změkčovadel. Narušují tyto hormony citlivé hormonální receptory u živých tvorů?
Výsledky jedné kanadské studie poskytly konkrétní důkazy o tom, kam v budoucnu povede expozice těmto chemickým látkám, Kanadští vědci tři roky přidávali antikoncepční prášky do odlehlého jezera v Ontariu, aby měřili následky. Všichni rybí samci v jezeře – od maličkého potěru až po velké pstruhy – byli „feminizovaní“, což znamená, že abnormálně produkují vaječné proteiny. Feminizovaní samci se nyní nacházejí v řekách a potocích po celém světě. Stejný účinek se projevuje u říčních vyder, žab a dalších vodních organismů – přítomnost ženských hormonů způsobuje, že samci jsou mnohem méně samčí. Vědci z washingtonské university zjistili, že syntetický estrogen může drasticky snížit plodnost samců duhového pstruha. K některým ze známých potenciálních účinků na organismy patří opožděný vývoj u ryb, proměna u žab a celá řada reakcí, včetně pozměněného chování a reprodukce.
Začínají se hromadit důkazy o vlivu na lidský organismus. Z výsledků jedné studie vyplývá, že muži, kteří žijí na venkově a přicházejí do styku s určitými pesticidy s estrogenním účinkem, mají nižší počet spermií. Je možné, že voda s obsahem estrogenu přispívá k prudce klesajícímu počtu spermií u mužů? Evropští vědci spojují snížený počet mužských spermií s hladinou estrogenních hormonů v životním prostředí. A co stoupající výskyt rakoviny prsu a dělohy, předčasné puberty a hypospadie (vrozených defektů močové trubice a penisu) z expozice estrogenním látkám? Nepřirozená expozice silným estrogenním hormonům i jejich obdobám zjevně přispívá k těmto narůstajícím tendencím hormonálního stavu dospělých i dětí.
Zjištění antibiotik v pitné vodě je obzvláště závažné, protože přítomnost těchto chemických látek v životním prostředí může vést k vývoji rezistentních bakteriálních kmenů, a tak snižovat léčebný účinek antibiotik. Mezitím také splachujeme do výlevky tisíce kilogramů triklosanu – aktivní složky v antibakteriálních mýdlech, deodorantech, houbách a čisticích prostředcích. Triklosan přispívá k problému rezistence, protože je to širokospektrální antimikrobiální činidlo, které zabíjí všechny bakterie na těle i v domácnosti – dokonce i ty prospěšné. Tím vzniká prostředí, v němž mohou bujet rezistentní bakterie. Lidé mají strach z různých choroboplodných zárodků. A proto stále stoupá používání antibakteriálních výrobků. To je velmi špatně. Nejen, že jsou škodlivé pro životní prostředí, ale také jsou nadbytečné a neúčinné. Podle výsledku projektu o rezistenci vůči antibiotikům, který vedlo Centrum pro vědu ve veřejném zájmu, nikdy nebylo prokázáno, že používání těchto výrobků je účinnější než normální mýdlo a voda.
Podle odhadu bylo v roce 2005 vydáno 27 milionům Američanů 164 milionů předpisů na antidepresiva. To je tedy spousta „pilulek štěstí“. Nejoblíbenější jsou selektivní inhibitory vychytávání serotoninu (SSRI), mezi něž patří léky jako Prozac, Zoloft, Luvox a Paxil. V srpnu roku 2004 se ve Velké Británnii objevily palcové titulky, které oznamovaly, že v pitné vodě byl nalezen Prozac. Nikdo neví, jaký může mít účinek, když tyto a podobné léky konzumuje z vodních zdrojů celá populace, včetně těhotných žen a dětí. Je však známo, že mohou mít závažné nežádoucí účinky, jako je například deprese, nespavost, halucinace, sebepoškozování a násilí.
Zdroj: Sherrill Sellmanová, Doba jedová 4 – Hormony
Poznámka:
Ony zmíněné nežádoucí účinky, především pak násilí a sebepoškozování, jsou, jak se můžeme dočíst v denním papírovém i internetovém tisku, na nebývalém vzestupu. Takže to, o čem píše Sherrill Sellmanová, nebude až tak úplně mimo mísu. Zdroje a aktivátory těchto a jiných podobných jevů, včetně odpojení od reality, však bezpochyby nejsou kumulovány jen v tunách těch povětšinou naprosto zbytečných pilulek či kosmetických paskvilů, jež z přirozeného člověka dělají nepřirozenou pochodující chemičku oplácanou nesmyslným „brizolitem“. Za tím vším není nic jiného než paranoidně deprivantní touha nahromadit pod sebou co největší hromádku peněz, ačkoli při dnešních nebývalých a užitečných vědeckotechnických možnostech by neměl být žádný problém, aby se všem dostalo přesně to, co ke svému životu potřebují, aniž by se vzájemně a i sami sebe masakrovali a chovali se jako troglodyti v pravěku.
03.07.2014, 00:01:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3