I přes ne zcela příznivě přijaté poslední pojednání z Doby jedové 4, Nechť je tvá strava tvým lékem – Salba chia, jsem se nenechal odradit a přicházím s dalším. Ta knížka totiž obsahuje velmi zajímavé poznatky týkající se mimo jiné naší zdravé či nezdravé, přírodní, umělé, jedovaté atd. stravy, že se tomu nedá vyhnout širokým obloukem.
Lucifer
Chápu argumenty, že člověk má jíst, na co má chuť, a nemá se přitom ovlivňovat nejrůznějšími módními trendy, obvykle spojenými s nějakou reklamou na ten či onen jistě našemu zdraví nesmírně prospěšný výrobek té či oné firmy. Je však třeba naučit se tyto podněty rozlišit. Na jedné straně je farmaceutická mašinérie v rukou nadnárodních korporací, které jde hlavně o byznys a naše zdraví je jí vcelku ukradené. Na druhé straně jsou poctiví předkladatelé zdraví skutečně prospěšných produktů bezvýhradně přírodního původu, kteří samozřejmě též předpokládají, že je tato aktivita nějak uživí. Potom jsou tady pochopitelně ještě podvodníci, blázni atp., jejichž produkty nemají vědecky či prakticky ničím opodstatněný smysl, kteří se snaží tvářit, že patří k té druhé skupině, ačkoli se hodlají živit stejně jako členové oné první skupiny. Jak se to naučit rozlišit? To je opravdu velmi těžká otázka. Jíst, co nám chutná? Jistě, to je nám od přírody jaksi do vínku dáno, k čemuž má náš imunitní systém bezpochyby co říci. Jenže potravinové produkty konzumního průmyslu jsou obvykle obohaceny chemickými látkami, jež naše chuťové buňky dokáží zcela obelhat. Farmaceutický průmysl je zase propojen s lékaři, kteří vám dokáží vnutit jakékoli „pilulky“ na cokoli, jelikož za to od té či oné farmaceutické firmy dostanou dostatečně tučnou provizi.
Zde je ono další pojednání ze čtvrté Doby jedové, jež se zaobírá naším imunitním systémem – velmi inteligentním, ale i přesto zmanipulovatelným – přičemž bych chtěl ještě předeslat, že tato knížka obsahuje poměrně obsažný dovětek její překladatelky, k němuž se jistě dostanu a jenž obsahuje též velmi zajímaví poznatky přímo z českého prostředí:
Už vás někdy napadlo, proč malé dítě může něco sníst přímo z podlahy? Nebo proč dokážete odolat náporu choroby, přestože vás obklopuje dav kýchajících, chrchlajících a posmrkávajících lidí? Za svou pozoruhodnou odolnost můžeme poděkovat jednomu ze zázraků lidského těla – neuvěřitelně složitému a inteligentnímu imunitnímu systému. Každý den, každou vteřinu svádí tichou válku proti miliardám škodlivých bakterií, virů, patogenů, plísní a parazitů. Bez silného a účinného imunitního systému by naše zdraví bylo v permanentním ohrožení, až tak, že by nám šlo o život.
Moderní život představuje pro imunitu velkou zátěž. Stres, znečištění, nedostatek některých látek ve stravě, alergeny, chirurgické zákroky, nedostatek spánku, elektromagnetické záření, volné radikály, léky a dokonce i stárnutí – to vše přispívá l oslabení imunitního systému. K symptomům oslabené imunity patří alergie, časté chřipky a nachlazení, endometrióza a infekce dutin, uší, krku, kůže, močových cest atd. Oslabená imunita také způsobuje pomalé hojení ran, chronickou únavu, kandidózu a samozřejmě i degenerativní, autoimunitní a nádorová onemocnění a HIV. Vzhledem k takové každodenní zátěži není divu, že více než polovina Američanů má oslabený imunitní systém.
Imunita je jako moderní armáda s vysoce vyvinutým a neuvěřitelně sofistikovaným obranným systémem. Na základě komplexní komunikace vydává konkrétní pokyny specializovaným, dobře vycvičeným vojákům. Tento integrovaný systém jako celek rozpoznává cizí vetřelce či antigeny a náležitě proti nim zakročuje. Lidské tělo má dva typy imunity: vrozenou (nespecifickou) a adaptivní (získanou či specifickou). Vrozená imunita je přítomna již od narození a poskytuje počáteční bariéru proti mikroorganismům. Adaptivní imunitu získáváme během života, například když překonáme infekci. Adaptivní imunita si tyto „vetřelce“ pamatuje a přizpůsobuje se, aby je případně v budoucnu opět poznala a odrazila, kdyby se vrátili.
Lidská imunita závisí na celé síti orgánů, mezi něž patří lymfatické uzliny, kostní dřeň, slezina, brzlík, krční a nosní mandle, slepé střevo a tzv. Peyerovy pláty, útvary nahromaděné lymfatické tkáně ve sliznici tenkého střeva. V těchto orgánech se tvoří, vyvíjejí a rozmisťují lymfocyty – bílé krvinky, které hrají ústřední úlohu ve funkci imunitního systému. Dospělý organismus obsahuje přes trilion lymfocytů. Tyto imunitní buňky lze rozdělit na tři skupiny: T-buňky, B-buňky a NK-buňky (též zvané T-lymfocyty, B-lymfocyty a NK-lymfocyty). B-buňky se tvoří v kostní dřeni a produkují protilátky na zabíjení antigenů (jakákoli cizí částice, která se dostane do těla). T-buňky se také tvoří v kostní dřeni, ale při růstu ji opouštějí a migrují do brzlíku, kde dozrávají a získávají schopnost rozpoznávat a zabíjet specifické antigeny i uvolňovat chemické látky známé jako cytokiny. Jedná se o informační molekuly, které komunikují s imunitními buňkami a řídí je. Bez nich je imunitní systém hluchý, němý a slepý.
NK-buňky jsou první obranná linie organismu. NK znamená „natural killer“, přirozený zabiják. Tyto buňky jako první rozpoznají vetřelce a vrhnou se do útoku bez předchozí senzibilizace. Zvláště se zaměřují na hostitelské buňky, které se staly rakovinnými, a na buňky infikované viry. Jejich zbraní je smrtící chemická látka, kterou vetřelce za pár minut zlikvidují. Toto drama se odehrává deseti tisíckrát denně, když se v těle zdravého člověka formují a likvidují rakovinné buňky. Jestliže se tato aktivita zastaví nebo zpomalí, rakovinné buňky mohou růst a přerůst v klinický případ rakoviny. Absolutní počet NK-buněk příliš nevypovídá o účinnosti imunitní funkce. Jde o jejich aktivitu – jak jsou agresivní při rozpoznávání nádorových buněk a navazování na ně. Jedním z projevů stárnutí je právě snížená aktivita NK-buněk.
V roce 1992 vyvinula japonská společnost Daiwa Pharmaceutical účinný a netoxický imunomodulátor zcela přírodního původu, jenž se nazývá PeakImunne4 a jehož základem jsou polysacharidy z vláknité části výtažku z rýžových otrub, rozložené enzymy z hub shiitake (houževnatec jedlý). Na rozdíl od projímavých prostředků s vlákninou, které se nedostanou do krevního oběhu, tato jedinečná vláknina byla rozložena, aby mohla projít do krevního řečiště a dostat se k buňkám imunitního systému. Výsledná sloučenina, patentovaná látka arabinoxylan, dramaticky zvyšuje aktivitu NK-buněk u pacientů s rakovinou, nemocí oslabené imunity a autoimunitních onemocnění. Kromě toho se ukázalo, že dokáže uchránit hladinu bílých krvinek před imunosupresivními účinky chemoterapie a radioterapie, zabraňuje replikaci viru HIV bez poškození zdravých buněk a objevily se náznaky, že tento přípravek může být užitečný v léčbě hepatitidy typu C. V ČR je v prodeji podobný přípravek ImunoBran.
Zdroj: Sherrill Sellmanová, Doba jedová 4 – Hormony
17.07.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 6