Dnem bez včerejška jsem na čas přerušil seriál o Neznámém vesmíru. Zbývá už jen teorie inflace, Kosmologie „timescape“, mnohovesmír a řešení singularity. Rád bych tyto čtyři věci skloubil do jednoho či dvou závěrečných pokračování. Popsal jsem svými poznámkami celu řadu papírků, ale kýženého výsledku se ne a ne dobrat, proto jsem ten závěrečný sprint na nějaký čas odložil. Aby však tato tématika nestihla upadnout do téměř úplného zapomnění, předkládám závěrečnou úvahu z knížky Matta Tweeda, která se zabývá kompaktním vesmírem.
Lucifer
Matt Tweed je matematik, ilustrátor, hudebník, zvukař, hudební producent a autor několika populárně naučných knih. Ve své útlé knížce nabízí stručný přehled lidských znalostí o geografii a historii našeho vesmíru. Do značné míry se prolíná s výše připomenutou knihou o Neznámém vesmíru. Podstatný rozdíl spočívá v tom, že Tweedův výlet vesmírem je zkomprimován do 26 minikapitol, jejichž textová část nepřesahuje jednu stránku.
Pokud si chcete při cestě hromadným dopravním prostředkem za přemýšlet nad vesmírem a přitom se nechcete prokousávat dlouhatánskými texty, najdete v této knížce velmi dobrého společníka. Právě za tímto účelem jsem si ji před třemi dny pořídil. Stejně jako v jiných populárně naučných knihách s touto a podobnou tématiku jsem v i této již narazil na některé formulace, tvrzení či myšlenky, s nimiž bych polemizoval. Žádné vědecké dílo, natožpak populárně naučného charakteru se nedá brát jako jakési Svaté písmo. I v tomto případě s tím počítejte, to ale neznamená, že vám Kompaktní vesmír nemůže dělat dobrého společníka na cestě vesmírem.
Zde je slíbená závěrečná úvaha:
Náš pohled na vesmír se v posledních desetiletích obrovským způsobem rozšil. Stále však nevíme, jak je vesmír velký, zda má nějakou hranici a co formuje struktury, které pozorujeme. Existuje i možnost, že žijeme jen v jednom z nekonečně mnoha vesmírů nebo že má vesmír o několik rozměrů více, než si myslíme.
Pokud nejsme ve vesmíru sami, kdo jsou potom naši sousedé a jak by mohli vypadat? Je k životu potřebná domovská planeta, nebo může evoluce proběhnout i v jiných prostředích? V nejmenších měřítkách se stírá rozdíl mezi hmotou a energií a hmatatelná skutečnost se stává přeludem upředeným takřka z ničeho. Některé subatomární systémy jsou podivuhodně propojeny, Třebaže jsou v prostoru a čase velmi vzdálené. Nemohl by právě v tom spočívat zárodek vědomí? Možná je život jen součástí větší propojené sítě, možná je sám nenápadně směrován jakýmsi hlubším všeobjímajícím vědomím.
A možná je to ještě podivnější – co když jsme jen blyštivými klamy, které odrážejí hlubší skutečnost. Podobně jako fotografický hologram, který zachycuje trojrozměrný objekt na dvourozměrný film, i náš vesmír možná vznikl z interferenčních vzorů na hyperprostorové hranici, které jeho blaženě nevědomí obyvatelé interpretují jako hmatatelnou entitu.
Lidstvo teprve začíná prohlédat ze své pozemské slepoty a podniká první vrávoravé krůčky na své podivuhodné výpravě do světa. Jako druh stojíme před mnoha problémy, včetně těch, které jsme si vytvořili sami, naše atomy ale vznikly ve hvězdách. Jednoho dne se tam možná vrátíme na návštěvu.
Zdroj: Matt Tweed, Kompaktní vesmír (Cesta prostorem a časem), Dokořán s.r.o., Edice Pergamen – svazek 27, Praha 2017
07.05.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 8