Nejopravdovější skutečnost (kaleidoskopická dětská ohrádka)

rubrika: Populárně naučný koutek


Dnem bez včerejška jsem na čas přerušil seriál o Neznámém vesmíru. Zbývá už jen teorie inflace, Kosmologie „timescape“, mnohovesmír a řešení singularity. Rád bych tyto čtyři věci skloubil do jednoho či dvou závěrečných pokračování. Popsal jsem svými poznámkami celu řadu papírků, ale kýženého výsledku se ne a ne dobrat, proto jsem ten závěrečný sprint na nějaký čas odložil. Aby však tato tématika nestihla upadnout do téměř úplného zapomnění, předkládám závěrečnou úvahu z knížky Matta Tweeda, která se zabývá kompaktním vesmírem.

 

Lucifer


Matt Tweed je matematik, ilustrátor, hudebník, zvukař, hudební producent a autor několika populárně naučných knih. Ve své útlé knížce nabízí stručný přehled lidských znalostí o geografii a historii našeho vesmíru. Do značné míry se prolíná s výše připomenutou knihou o Neznámém vesmíru. Podstatný rozdíl spočívá v tom, že Tweedův výlet vesmírem je zkomprimován do 26 minikapitol, jejichž textová část nepřesahuje jednu stránku.

 

Pokud si chcete při cestě hromadným dopravním prostředkem za přemýšlet nad vesmírem a přitom se nechcete prokousávat dlouhatánskými texty, najdete v této knížce velmi dobrého společníka. Právě za tímto účelem jsem si ji před třemi dny pořídil. Stejně jako v jiných populárně naučných knihách s touto a podobnou tématiku jsem v i této již narazil na některé formulace, tvrzení či myšlenky, s nimiž bych polemizoval. Žádné vědecké dílo, natožpak populárně naučného charakteru se nedá brát jako jakési Svaté písmo. I v tomto případě s tím počítejte, to ale neznamená, že vám Kompaktní vesmír nemůže dělat dobrého společníka na cestě vesmírem.

 

Zde je slíbená závěrečná úvaha:

 

Náš pohled na vesmír se v posledních desetiletích obrovským způsobem rozšil. Stále však nevíme, jak je vesmír velký, zda má nějakou hranici a co formuje struktury, které pozorujeme. Existuje i možnost, že žijeme jen v jednom z nekonečně mnoha vesmírů nebo že má vesmír o několik rozměrů více, než si myslíme.

 

Pokud nejsme ve vesmíru sami, kdo jsou potom naši sousedé a jak by mohli vypadat? Je k životu potřebná domovská planeta, nebo může evoluce proběhnout i v jiných prostředích? V nejmenších měřítkách se stírá rozdíl mezi hmotou a energií a hmatatelná skutečnost se stává přeludem upředeným takřka z ničeho. Některé subatomární systémy jsou podivuhodně propojeny, Třebaže jsou v prostoru a čase velmi vzdálené. Nemohl by právě v tom spočívat zárodek vědomí? Možná je život jen součástí větší propojené sítě, možná je sám nenápadně směrován jakýmsi hlubším všeobjímajícím vědomím.

 

A možná je to ještě podivnější – co když jsme jen blyštivými klamy, které odrážejí hlubší skutečnost. Podobně jako fotografický hologram, který zachycuje trojrozměrný objekt na dvourozměrný film, i náš vesmír možná vznikl z interferenčních vzorů na hyperprostorové hranici, které jeho blaženě nevědomí obyvatelé interpretují jako hmatatelnou entitu.

 

Lidstvo teprve začíná prohlédat ze své pozemské slepoty a podniká první vrávoravé krůčky na své podivuhodné výpravě do světa. Jako druh stojíme před mnoha problémy, včetně těch, které jsme si vytvořili sami, naše atomy ale vznikly ve hvězdách. Jednoho dne se tam možná vrátíme na návštěvu.

 

Zdroj: Matt Tweed, Kompaktní vesmír (Cesta prostorem a časem), Dokořán s.r.o., Edice Pergamen – svazek 27, Praha 2017


komentářů: 8         



Komentáře (8)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

8
Gogo (neregistrovaný) 28.02.2019, 20:04:00
Vyštudovaný?
Antropologije všehomíra?
Novej učební vobor?
Neziskovka čeká...! Smějící se
Teť mi tak blesklo.
Hlavou.
Ašse jednou(asi v létě) budu móócinky nudit(né svlečen, jako obvykle, na pláži), zastavim se ve mňestě u ňáký zdejší 286ky, a vytvořím prostorovou fraktálovou(mé hobby) neotarkovskou simulaci těch spojených kalíšků vodzdola, aspoň si po 9,41 letech zvopáknu takřka zapomenutý sí dabl plas, a šópnu to na trupku, ať se pokocháte.
Určete si barvu pozadí, ostatní je na mne, jů?

GN, má hodina přišla, nelze jí odddolat, je silnější jak já.
Zíf, brou, písk Ahoj Ospalý

7
občan (neregistrovaný) 28.02.2019, 18:59:14
Tož, zabrousil. Šak to mám vyštudovaný a baví mi to furt.

6
Gogo (neregistrovaný) 28.02.2019, 18:54:46
...a do třetice fšeho malý slovní dodatek >

Představte si pod prostřední, štvrtou šipkou nahoře, doprava, náš normo svjet.
Třetí šipka, vlevo od této prostřední je kosmos vůkol(planety sol.syst, hvjezdy, galaxije).
Pátá šipka, vpravo, je naopak mikrosvjet(molekuly, atomy).

Co když na některých atomech existují civilizace, né nepodobné té naší...?
Co když pátá šipka, vpravo, je cosi jako složitá molekula něčeho obrovského, překonafšiho naší nejfantastičťejší představivost...?
A tato, pátá šipka je pouze nepatrnou částečkou v tělíčku starce, zvaného též místními domorotci bůch, šiva, alách etc. ...?
Kterýšto stařec bydlí v prostoru, který je jen soucástí čehosi i pro něj nepřectavitelně většího...?
Etc., etc. ... et nausea!
Có?
Ach tak, večeře na stole...

5
Gogo (neregistrovaný) 28.02.2019, 18:18:18
Hmm, nic moc, ascII 8730 je druhá odmocnina, poslední řádek očekávaně chybí, bylo tam 6 šipek doleva(kód pro ukončení nezobrazování ve zdejším systému)


4
Gogo (neregistrovaný) 28.02.2019, 18:12:15
Ježišmarja kams to honzí až zabrousil Mrkající
, za chvíli budem diskutovat v dobje velkého třesku čerta(1/10)?
Ale proč ne, mnoho velmi zajímavých thémat tu diskuzně zašlo na úbytě... .
Jinak k poslednímu odstavci kocourovy[1] bych měl malou korekci , s akordem jeho slov, protože ono to tak opravdu (né jen imho) JE!!!
Ztvarnil bych to imaginárně následovně >
Představmež si plavecký kruh, stvořený z x komolých kuželů, navázaných na sebe opačnými konci...

Graficky »

>>>>>>>
^.....√
^.....√
^.....√
^.....√

3 Nové obzory - hned za kopcem
občan (neregistrovaný) 28.02.2019, 17:19:07
Otázka vůbec není provokaticní (a vůbec už není nová). Jde o trivialitu. Zkušenost z materiálního zkoumání světa (tedy hrubě technicky pojatého, běžného, byť by šlo o mikrosvět) je taková, že svět se chová jako matrjoška ... a zároveň jako poněkud neobratně nazvaný \"cyklus od mikrosvěta ku makrosvětu\". Jde o to, že mnohé děje jsou pozorovatelné a docela dobře předvídatelné, tedy vyvolatelné a kočírovatelné, v rámci jedné figury matrjošky. Některé pozorované jevy ale z toho rámce naprosto vybočují. Zjišťujeme, že existuje další figura, s jinými vlastnostmi (jinak oblečená, jiné velikost, jiných barev ... ). V ideálním případě se ta menší vejde do větší (a patří tedy k sobě (jde o pravou matrjošku). Model světa zvaný matrjoška má ve svých důsledcích figuru i nekonečně velkou i nekonečně malou .... a všechny do sebe zapadají. Těžší je si představit to, že všechny figury jsou nekonečně velké (a přesto se liší velikostí). To už není pro inženýry, to je věc filosofie a logiky, tedy matematiky. V podstatě, ideální model světa jest nekonečně velkou matrjoškou, obsahující nekonečně mnoho figur lišících se velikostí a pasujících do sebe, z nichž každá je nekonečně velká. Zároveň je mezi nimi vysledovatelná určitá hierarchie (logická a vyčíslitelná, pojmenovatelná, provázanost). A dále - jsou možné neočekávané průniky z figury do figury. Ty jsou ale pouze zdánlivé, ve skutečnosti jde o děje, objekty, vlastnosti světa, které jsou společné všem figurám. Objekty mají svůj odraz, dvojče, děje světa mají svůj mikro i makro projev, těžko pozorovatelný současně, vlastnosti světa jsou těžko uchopitelné lidskou myslí, marně se honící za uchopitelností a názorností.

Lucifer
2
Lucifer * 07.05.2018, 21:57:18
Pokud existuje jenom jeden jediný vesmír, tak počet stupňů poznání bude omezený. Ovšem limitním způsobem. Tak, že limita leží v nekonečnu. Tohoto nekonečna však nebude třeba dosáhnout, jelikož v konečném čase budeme od toho absolutna tak blízko, že ten drobounký zbyteček nás už nebude zajímat. Z pohledu kvantové fyziky to vlastně bude jakýsi rozmazaný kvantový šum, jehož obsah je pro naše poznání zcela bezvýznamný.

Pokud existuje více či přímo nekonečné množství dalších vesmírů, tak bude cesta k absolutnímu poznání mnohem komplikovanější Mrkající

1 Nové obzory - hned za kopcem
Starý kocour (neregistrovaný) 07.05.2018, 07:53:07
Autor taky uvažuje o vyšším řádu Všehomíra. Ať už ve větším počtu rozměrů a jejich průniků do našeho světa nebo s možnosti multi-vesmíru (simultánního vesmíru) jako takového (i když Hawking téhle teorii nebyl nakloněn.)

V každém případě se tady setkává kosmologie s filosofií, danou lidskou podstatou člověka.
Čekají nás ještě mnohá poznání - pokud se jako druh předtím nezlikvidujeme.
Provokativní otázka: Je počet stupňů poznání nějak omezený? Nebo je to nekonečná Matrjoška? Nebo je to cyklus - směrem k mikro i makro světu, který se nakonec někde setká?
Úžasný Mrkající

«     1     »