Co je čas?

rubrika: Populárně naučný koutek


Tato otázka se dotýká jednoho z největších mystérií přírody.

 

Lucifer


dalipersistenceoftime.jpgCo je štěstí, to víme - muška jenom zlatá, ale co je čas, o tom máme jen velice mlhavou představu. Možná s tím nesouhlasíte a už sumírujete pádnou odpověď. Vaše odpověď se však bude více či méně podobat tomu, jak to sesumíroval Albert Einstein: "Čas je to, co vidíme na hodinkách." O povaze času se dohadují učenci a filozofové již od starověku, dosud ale bez hmatatelných výsledků. Mnohým se přitom vedlo jako církevnímu otci Aureliu Augustinovi. "Co je čas? Když se mě na to nikdo neptá, vím to. Když to ale chci tázajícímu vysvětlit, nevím to," psal již před více než 1500 lety. A prohlášení Alberta Einsteina je podobně bezradné.

To, že Aurelius stejně jako Einstein zůstali dlužni jasnou odpověď, může mít jednoduchý důvod: jak se zdá, čas vůbec není - každopádně ne tak, jak si ho představujeme a jak jeho průběh pociťujeme. Isaac Newton definoval čas "jako absolutní, pravý a matematický čas, který plyne sám podle své povahy stejnoměrně a bez vztahu k jakémukoliv zevnímu předmětu". S Albertem Einsteinem se změnil způsob pohledu. Prostor a čas již nebyly na sobě nezávislé, fundamentální veličiny, nýbrž vznikly společně ve Velkém třesku. Podstatu času ale přece jen nedokázala vysvětlit žádná z obou koncepcí. Tak to zůstalo až do dneška. Nikdo neví, co čas znamená z pohledu fyzikálního. Svými hodinkami totiž neměříme čas, ale taktované pohyby, ať už jsou to klidné kyvy hodinového kyvadla doleva a doprava, nebo horečnaté kmity atomů cesia v maximálně přesných atomových hodinách. Možná, že právě v tom leží to tajemství: čas neexistuje, nýbrž vzniká z pohybu.

Filozofové se již dlouho dohadují o jednom dilematu: "Věci se stávají, protože míjí čas, nebo čas míjí, protože se věci stávají?". Většina vědců považuje první variantu za celkem pochopitelnou věc. Někteří jsou však přesvědčeni o opaku. Jedním z nich je fyzik Julian Barbour. "Mírou pro události není čas, nýbrž události jsou mírou času," říká. Atomy ve vesmíru se podle jeho představy nepohybují v rámci ohraničujícím prostor a čas. Místo toho hmota a prostor splynou na sled konfigurací jedinečných svého druhu, které obsahují celý vesmír. Je jich nekonečné množství, jeden každý znamená zamrzlý moment času - jedno "teď", perfektně statické a bezčasové.

Jak ale mohou takové ztuhlé a bezčasové stavy vytvořit tak dynamický a vyvíjející se útvar, jakým je vesmír? Položíme-li všechny "teď" jednoho vyvíjejícího se kosmu vedle sebe, vysvětluje Barbour, vytvoří určitý druh stezky, která se táhne vesmírem jako cestička zahradou. Každý bod stezky odpovídá jinému uspořádání hmoty. Tvor, který kráčí touto stezkou, prožije vesmír, který se kontinuálně mění z jednoho stavu do druhého. Jelikož každý z těchto stavů koresponduje s četnými dalšími, vyvstává dojem, že každý bod z této turistické stezky má jsaně definovanou minulost a budoucnost. To vytváří iluzi o času.

Podobný přístup sleduje smyčková kvantová gravitace. Prostor sestává z nepatrných kvant. Z toho důvodu není hladký a plynulý, nýbrž zrnitý jako fotografický film. Částice hmoty jsou uzlíky v takto vzniklé prostorové tkanině a mohou se v ní volně pohybovat. Jejich pohyb ale neprobíhá hladce, nýbrž ve skocích. Tento přesun vytváří čas, jak se domnívá kosmolog Lee Smolin, který bádá v Perimeter institutu v kanadském univerzitním městě Waterloo. Podobně argumentuje kosmolog Carlo Rovelli z univerzity v Marseille. "Žádná teorie ke kvantové gravitaci, která popisuje celý vesmír, nemůže obsahovat čas," říká. "To znamená, že čas neexistuje na fundamentální úrovni kosmu." Co vnímáme jako čas, není ničím jiným než velkou iluzí.

V románu Vítězný oblouk od Ericha Maria Remarque praví jeden hrdina: "V noci čas stojí. Jenom hodiny jdou." Co tím pan spisovatel myslel, si v klidu nechte projít hlavou. Nezapomeňte však na to přijít včas ];-)


komentářů: 8         



Komentáře (8)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

8 look
manami hashimoto (neregistrovaný) 27.01.2011, 13:33:24

7 Běh času jako parametr našeho života
Mgr.Milda (neregistrovaný) 10.01.2011, 18:07:22
snad jste si sami všimli, že jako dětem vám třeba tři dny do Vánoc a do prázdnin připadaly jako věčnost. My starší zase zjišťujeme, že Vánoce kolem nás proklusaly a procválaly a jsou fuč. Čím to?
Pokud si čas představujeme jako soubor jednotlivých událostí následujících krátce za sebou, pak je logické, že soubor, obsahující záznamy za pouhých několik roků, o ty nové dojmy z Vánoc o hodně naroste. U nás, kdo už má mnoho desetiletí života za sebou, jsou letošní Vánoce jenom trošku nahoru, na velikou hromadu. Takže i pojem času je pro člověka relativní, v poměru k už prožitému času. To opět podporuje představu o čase jako naše pozorování změn v našem okolí seřazené na jediné ose, té časové. Ve stáří nám proto čas letí, v dětství se vleče.

6
Marie (neregistrovaný) 09.01.2011, 16:42:56
Schválně si přečtu všechno, co jste napsali o čase, až potom, co napíšu něco o čase já.Nechci, abyste mě ovlivnili. Čas není nic důležitého (mluvím o svém životě), důležité je to, jak žiju, co dělám, o co se zajímám a co mě provází. Kdybych čas měřila, bála bych se, že třeba skončí, omezilo by mě to. Nesledovat nebo nevědět o čase mi pomáhá vyplňovat všechny mezery, kam uklízím pro mě důležité. Až skončí můj život, nepřestanu žít, jenom se proměním v něco jiného a tak to půjde pořád dokola. Kolem nás je všecho, co bylo, je a co bude, něco jako čas s tím nemá vůbec co dělat, Čas je jenom vymyšlený pojem pro potřeby lidí.

5
Ludmila (neregistrovaný) 09.01.2011, 09:17:19
Omlouvám se,mimo téma.Mildo,už se pracuje na opravě.

4 Co o čase míní lidé na internetu?
Mgr.Milda (neregistrovaný) 09.01.2011, 09:13:03
J.A. Wheeler to definoval zajímavě:"čas je to, co zabrání tomu, aby se všecko stalo najednou". Což by souhlasilo s názorem, že během první fáze big bangu se čas teprve vytvořil.
Zajímavé je, že S.W. Hawking, módní fyzik, vidí entropii docela jinak, než já.Jde ale jenom o slovíčka. Jeden příklad demonstruje směr běhu času. Můžeme vidět, že šálek, který spadl ze stolu, se rozbil. Opačný směr času můžeme vidět jenom ve filmu, rozbitý šálek se složí a vyskočí zpět na stůl. Film totiž zachycuje momentální stavy prostředí před objektivem, v pořadí jak se stávají. Obrácení směru filmu tak umožní zdánlivé obrácení směru času.

3
Ludmila (neregistrovaný) 09.01.2011, 09:11:51
Mildo s tím hrncem jste to pěkně vysvětlil.Takhle by se měla vysvětlovat fyzika ve škole.To by bylo jedničkářů.

2 Řekové uvažovali o čase jako potoku
Mgr.Milda (neregistrovaný) 09.01.2011, 08:54:20
jako o proudu, který teče. Panta rei je výraz, který říká, že vše je v pohybu, nezastavuje se, takže čas je jedna část toho pohybu. Jenomže pohyb je vždy měřen relativně, k určitému pevnému bodu. Dva objekty, které jsou vzájemně v klidu, se pohybují, a jak, v poměru k okolním předmětům a vesmíru.Zastavit tento pohyb nelze, při každém vzorku situace najdeme rozdíl ke vzorkům předcházejícím. Jelikož ty předcházející známe, ty budoucí neznáme, probíhá vývoj stále jedním směrem. Vesmír se zatím také rozpíná, takže je možný vztah této expanze k jejímu parametru-času. Začátek času musí být tam, kde se žádné vzorky okolí brát nedaly- ve chvíli big-bangu. A konec? Možná v nějakém kolapsu našeho vesmíru do singulárního bodu ve chvíli nového big-bangu. Čas má zřejmě vztah k energii a hmotě. Potok teče pouze s kopce. Znamená to, že voda ztrácí plynutím svoji energii. Plynutí času je možná průvodním jevem rozdělování energie- teplo se ochlazuje, energie vyzařuje. Entropie je míra neuspořádání, v podstatě nerovnováhy rozdělení energie. Ta směřuje ke stavu nejnižší energie, tudíž rovnoměrnému rozdělení. Jakýsi Alfred Grosser to definoval velmi jednoduše: Nepořádek znamená, že nic není na správném místě, Pořádek je, když na správném místě není nic.
Takhle to viděl i pan Boltzmann. Vesmír vychladne, všude bude stejná zima. A na to se mu nechtělo čekat, vzal si život ještě v příjemném teploučku v hotelu v Duinu /Sistianě Mare u Terstu.
Jestliže entalpie je mírou energie v určitém místě, entropie vede k jejímu vyrovnání, zničení. Hrnec s horkou vodou má vysokou entalpii, entropie vede k tomu, že brzo vychladne, energie se rovnoměrně uspořádá v prostoru. A tento proces je doprovázen časem, čili měřítkem rychlosti změny.
Snažil jsem se zde zůstat srozumitelný, mnoha čtenářům by nějaké vzorečky z termodynamiky neřekly nic. Pro mně má čas právě mnoho společného s onou termodynamikou, pohybem energie.

1
Ludmila (neregistrovaný) 09.01.2011, 08:19:45
Byla tady jiná civilizace,nebo nás navštívila jiná civilizace? http://www.astro.cz/apod/

«     1     »