Od roku 2007 se vědci pokoušejí syntetizovat nejtěžší chemický prvek s atomovým číslem 120, kterého dočasně nazvali unbinilium (Ubn). Název byl odvozen od latinského ekvivalentu protonového čísla 120. Un jako jedna, Bi jako dvě a Nil jako nula. Cílem je vytvoření dosud nejtěžšího prvku, který by mohl být klíčem k pochopení základních principů stability atomů.
Lucifer
Pokus o syntetizaci unbinilia proběhl na přelomu března a dubna 2007 ve Fljorovově laboratoři nukleárních reakcí v Dubně. Atomy izotopu plutonia 244 byly bombardovány ionty železa 58. Nebyly nalezeny žádné atomy Ubn. Na přelomu dubna a května 2007 se tým GSI pokusil syntetizovat Ubn bombardováním izotopu uranu 238 niklem 64. Výsledek byl opět negativní.
Centrum pro výzkum těžkých iontů (GSI) v Darmstadtu zahájilo v r. 2011 pokusy syntetizovat Ubn bombardováním curia 248 chromem 54. Ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně byl naplánován podobný pokus, tentokrát reakcí titanu 50 a kalifornia 249. V pokusech s paprskem jader 50Ti (tedy bez nutnosti využívat dvojitě magická jádra) pokročili v kalifornské Lawrence Berkeley National Laboratory (LBNL), kde se jim v r. 2024 s jeho pomocí podařilo syntetizovat livermorium 290 ostřelováním plutonia 244.
Následuje výtažek z článku na portálu Dotyk.cz:
Vědci jsou na pokraji průlomového objevu. Pomocí špičkového vybavení se jim podařilo významně pokročit ve výzkumu supersložitých prvků. Cílem je vytvoření dosud nejtěžšího prvku s atomovým číslem 120. Ten by mohl být klíčem k pochopení základních principů stability atomů.
Objev by podle odborníků mohl způsobit revoluci v našem chápání atomové struktury a jaderné stability. Vědci věří, že k vytvoření nového prvku by mohlo dojít již letos. Prvek by pak mohl být klíčem k pochopení základních principů stability atomů.
Výzkumný tým se zaměřil na studium livermoria, prvku s atomovým číslem 116. Tento nestabilní prvek, který existuje pouhých 60 milisekund, slouží jako odrazový můstek k vytvoření ještě těžšího elementu.
„Livermorium je klíčovým prvkem pro pochopení chování supersložitých atomů,“ vysvětluje profesor Dirk Rudolph z University of Lund, který vede výzkumný tým. „Jeho studium nám poskytuje cenné informace o tom, jak se chovají jádra těžkých prvků a jak bychom mohli postupovat při vytváření ještě těžších elementů.“
K detekci atomů livermoria vědci využívají unikátní detektor SHREC (SuperHeavy RECoils). Toto zařízení, vybavené speciálními křemíkovými destičkami, dokáže zachytit nabité částice s mimořádně rychlou reakční dobou. Technologie je natolik citlivá, že dokáže zaznamenat i ty nejkratší okamžiky existence těchto nestabilních prvků. Podle hypotézy z 60. let minulého století by totiž měly existovat izotopy supertěžkých prvků s výrazně vyšší stabilitou. Prvek 120 by mohl být jedním z nich díky specifickému uspořádání protonů a neutronů v jádře.
Jeho vytvoření by znamenalo doslova revoluci v jaderné fyzice. Mohlo by to vést k lepšímu pochopení stability atomů a potenciálně otevřít cestu k vytváření dalších, ještě těžších prvků. Všechny prvky s atomovým číslem nad 104 jsou považovány za supertěžké a jsou radioaktivní s velmi krátkými poločasy rozpadu.
Poznatky mohou mít významný dopad na vývoj nových materiálů, energetiku, jadernou medicínu a další oblasti vědy a techniky. V jádrech supertěžkých prvků se totiž bude skrývat velké množství energie. Ta by se mohla využít například v nových druzích raketového pohonu.
Zdroj: Dotyk, Fyzikové jsou krůček od vytvoření nejtěžšího prvku. Následky budou obrovské
14.01.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 2