Žijeme v simulovaném světě? I

rubrika: Populárně naučný koutek


Ještě v roce 1998 by téměř nikdo z běžných lidí nevěnoval otázce v nadpisu žádnou vážnější pozornost. Konce roku 1999 o ní diskutovaly miliony lidí po celém světě, protože viděli film Matrix. Jeho zápletka je založena na tom, že lidstvo na Zemi žije v jakési zásobárně živin a jeho energii čerpá rasa strojů. Abychom se nebouřili proti takovému hororovému postavení, dostává se nám existence v simulované realitě, kterou vnímáme díky přímému napojení velkého počítače na naše mozky. Veškerá naše vědomá zkušenost je jen výsledkem počítačového programu.

Lucifer


matrix.jpgNebyla to zcela nová myšlenka. Už od dob Descarta filosofové argumentovali, že naše vnímání reality může být založeno na klamu a autoři sci-fi obdobnou zápletku mnohokrát použili. Například v povídce Philipa K. Dicka si lidé kupují "implantovanou paměť", která jim umožňuje vybavovat si věci, které ve skutečnosti nikdy nezažili. V televizním seriálu Doctor No z roku 1946 vystupuje obrovský počítačový systém též s názvem "Matrix", jehož napojení na mozek umožňuje prožívat jakoby reálné věci ve vnějším světě.

Ale rok 1999 byl pro uvedení filmu Matrix opravdu vhodný. Během několika následujících let diskutovali fyzici na konferencích o podobných myšlenkách a film byl často citován. I když to vypadá zvláštně, byly pro to dobré důvody. Myšlenka života v simulované realitě byla jednou z mála přijatelných odpovědí na prastarou otázku, která se ve fyzice v té době znovu vynořila.

Pozorováním vesmíru totiž astronomové zjistili něco podivného. Téměř váhali to přiznat, ale je to, jako když máte slona v pokoji, nedá se to přehlédnout: vesmír je pozoruhodně dobře uzpůsoben našim potřebám. Kdyby se jen malinko změnil - kdyby se například pozměnil jeden z přírodních zákonů - nikdy bychom nemohli vzniknout. Vypadá to, jako by vesmír byl záměrně navržen pro naše bytí. A jestliže tomu tak je, mohla by být jeho architektem nějaká rasa superinteligentních bytostí, jež si z nějakého důvodu - za nějakým účelem, nebo jen pro své potěšení - přeje naši existenci?

Stojí zde ovšem to veliké "jestliže" - možná to největší ve fyzice. Toto "jestliže" má dokonce své jméno - antropický princip. Není to zcela výstižné označení. Antropický princip vznikl jako spíše rámcová myšlenka než fyzikální princip. "Antropický" znamená něco jako antropocentrický, "obrácený k člověku", což obsah myšlenky tak úplně nevystihuje. Podle Brandona Cartera, který je autorem názvu, měl zahrnovat otázku existence nejen lidského života, ale obecně jakékoli inteligentní formy života. Carter přišel s antropickým principem v době, kdy si fyzici zvykali na nové paradigma, velký třesk. Až do doby, než byla většinou přijata představa počátku vesmíru, si fyzici nepřipouštěli, že v historii vesmíru existují nějaká význačná období. Vesmír existoval vždy a vždy bude existovat přibližně ve stejné podobě.

Vše se ale změnilo po objevu reliktního záření v roce 1963. Jakmile se rozpoznalo, že toto záření je ozvěnou okamžiku stvoření, bylo jasné, že vesmír má rozvíjející se historii rozčleněnou význačnými událostmi. Potíž byla v tom, že základním předpokladem v astronomii byl takzvaný koperníkovský princip, podle kterého lidstvo nezaujímá ve vesmíru žádné speciální postavení ani v prostoru, ani v čase. Koperníkovský princip v této podobě byl však velkým třeskem ohrožen.

Vesmír šitý na míru?

Carter ale zdůrazňoval, že bez ohledu na předsudky musíme uznat, že v našem vztahu k vesmíru je něco speciálního. Na vědecké konferenci v roce 1974 prohlásil: "I když naše postavení ve vesmíru není nutně centrální, je rozhodně v nějakém smyslu privilegované." Tato privilegovanost vyplývá ze zákonů, kterými se vývoj vesmíru řídí. Existuje řada důvodů, které nás mohou vést k přesvědčení, že tyto zákony byly stanoveny tak, aby zaručily naší pohodlnou existenci. Především je pro nás příznivá síla gravitace. V důsledku velkého třesku se vesmír rozpíná, takže hmotné částice se od sebe více a více vzdalují. Proti tomuto rozpínání však působí gravitační síla mezi částicemi, která se je naopak snaží k sobě přitahovat.

Výsledkem může být jedna ze tří cest - kterou si vesmír vybere, závisí na určitých fyzikálních podmínkách. Podle prvního scénáře gravitace nikdy nezvítězí nad rychlostí rozpínání, která byla částicím udělena na počátku. Takto to vypadá v "otevřeném vesmíru", částice se od sebe stále více vzdalují a s jejich vzájemnou vzdáleností slábne gravitační přitažlivost mezi nimi. V tomto scénáři by se nevytvořily galaxie, možná ani samotné hvězdy. Jak by to vypadalo v případě, kdyby gravitační přitažlivost výrazně zvítězila nad počáteční expanzí? Galaxie a hvězdy bys se mohly na určitou dobu vytvořit, ale pak by se rychle zhroutily jedna na druhou a vesmír by skončil opětným smrštěním ve stavu obrovské hustoty hmoty - tomuto opaku velkého třesku se říká "velký křach" a odpovídajícímu vesmíru "uzavřený vesmír".

Třetí, "kritický", scénář vyžaduje jemné vyladění mezi přitažlivostí a rychlostí rozpínání. Hustota hmoty ve vesmíru je právě taková, aby gravitace téměř přesně kompenzovala účinek rozpínání. Gravitace táhne částice k sobě právě tak, že se vytvoří galaxie a v nich hvězdy. Celkové rozpínání se zpomaluje, ale nikdy nepřejde z opětovné hroucení, takže vesmír má zajištěný dlouhý plodný život.

Kosmická koincidence

Všechny tři scénáře jsou v souladu s Einsteinovým gravitačním zákonem. Který z nich se realizuje, je určeno hodnotou určitého parametru, který souvisí s hustotou hmoty ve vesmíru - astronomové jej označují symbolem Ω - posledním písmenem řecké abecedy "omega". Jednu sekundu po velké třesku má Ω zcela určitou hodnotu, pro kritický scénář je Ω = 1. Kdyby hodnota parametru byla jen o nepředstavitelně malé číslo - jednu miliontinu miliardtiny - větší než jedna, vesmír by skončil ve velkém křachu dříve, než by v něm mohl vzniknout život. Podobně by se všechna hmota rozletěla daleko od sebe dřív, než by mohly vzniknout obyvatelné světy, kdy byl parametr Ω o stejnou hodnotu menší než jedna. Ani v jednom případě by nevzniklo životodárné prostředí, jakým je naše sluneční soustava, protože by neexistovaly příhodné malé hvězdy jako Slunce.

To není jediná kosmická koincidence, kdy je nějaký parametr jemně vyladěn na životu příznivou hodnotu. Je-li síla gravitace správně vyvážena proti počáteční expanzi tak, aby se vytvořily hvězdy, je další důležitou veličinou účinnost, se kterou Slunce uvolňuje energii vzniklou jadernou syntézou vodíku v heliu - odpovídá jí číslo 0.007. Číslo znamená, že porovná-li se atomová hmotnost původního vodíku s hmotností vzniklého helia, zmizelo asi 0.7 procenta. To je energie - především tepelná - která zajišťuje život na Zemi.

Jaký je zde prostor pro možnou odchylku? Účinnost tohoto procesu by se zvýšila, kdyby vzrostla síla, jež k sobě "lepí" částice v jádru atomu. Kdyby ale byla větší než 0.008, veškerý vodík, který po velkém třesku vznikne, by se téměř okamžitě přeměnil v helium a na palivo ve hvězdách by nic nezbylo. Jinými slovy, krátce po vzniku by byl vesmír mrtvý. Kdyby však naopak toto číslo bylo menší než 0.006, jaderné lepidlo by bylo tak málo účinné, že by se helium nemohlo vytvořit a jaderná syntéza ve Slunci by se nikdy nezažehla. Ani v tomto případě by život nemohl existovat.

Pak je zde fakt, že elektrická síla mezi nabitými částicemi je asi 1040krát větší než gravitační přitažlivost. To dává atomu základní charakteristiku. Kladně nabité jádro přitahuje záporně nabité elektrony, přitahuje je však i gravitačně. Malá změna poměru mezi gravitační a elektrickou silou by pozměnila charakteristiky atomů natolik, že by se změnily charakteristiky hvězd. Změna jedním směrem by vedla k vesmíru, kde by se nevytvořily planety kolem hvězd. Změna druhým směrem by ohrozila existenci supernov, které zásobily vesmír uhlíkem, v němž spočívá chemie života. Existují i další příklady - zmenšíme-li hmotnost neutronu jen o jedno procento, nevytvoří se atomy.

Zdroj: Michael Brooks, Velké otázky: Fyzika


komentářů: 40         



Komentáře (40)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
40
Axina 09.12.2011, 10:39:11
[39] V, tohle byl váš nejlidštější a nejupřímnější komentář, který jsem od vás kdy četla. Jsem na webu NČ poměrně krátce. Přeji vám hezký den. Jdeme dál Usmívající se

39 Jen kratka odpoved
V (neregistrovaný) 09.12.2011, 09:03:16
Ty knihy, ze kterych jsou tady vycucy prece nejsou zadne odborne texty. Lucifer to jiste moc dobre vi. A nic na tom nemeni, ze autori jsou treba opentlovani tituly. Vetsina jich jsou psane pro popularni spotrebu - lidi kteri o vede skoro nic nevi, jen tak neco jeste ze stredni skoly a chteji vedet co se ve vede deje, ale bez ambic opravdu tomu porozumet, i kdyz nektere si s chuti precte i vedec z oboru. A nektere jsou uplne mimo vedu, ale veda je dneska kolikrat tak ujeta, ze jsou vlastne vedecke.

Me to prijde ze jste si nejak vylozila co jsem tam napsal. Zajiste si Lucifer nemysli, aspon si tak myslim, ze tu 'dela' nejakou vaznou vedu. Vzdyt sem dava tolik nazoru, ze zajiste sam nahlizi aspon na nektere s velkou rezervou a treba ani s nekterymi vubec nesouhlasi, ale prijdou mu zajimave a to svym zpusobem jsou.

Ja prakticky vyhradne vzdy mirim svoji kritiku na autora te ktere knizky, potazmo teorie, ktere dava autor v plac, z nichz (tech knih) je tu Luciferem podany vycuc. Bohuzel kolikrat nepoznam predel, kde Lucifer zacne psat sve myslenky, nazory.

A pripadnou polemiku pak smeruju do 'vzduchu' (pro vsechny kdoz to tu ctou) ale protoze tady Lucifer ma odbornost a je tu malo lidi na diskuzi, tak vice mene automaticky to bere jako smerovane na nej (konec koncu je to jeho vytah z tech knih), protoze autor knihy tu neni tak nakonec diskutuju s Luciferem, ovsem jeho nazory na vedu (na jeji ruzne oblasti, teorie) vubec neznam.

Jinak nevim co s tim maji co delat tyhle stranky a jejich provoz a to vsechno. Jestli myslite, ze protoze provozovat takovyhle web stoji plno usili (svata pravda) a proto bysme nekriticky meli mazat provozovateli med kolem ust... to snad ne. Myslim ze ani sam Lucifer by to tak nechtel. Ja vim ze ja osobne nikoli. Vsechno zalezi jen na tom, je-li kritika opravnena, nebo aspon poctive myslena, vy-argumentovana. A to myslim ze ta moje zpravidla je, aspon se o to snazim. A Lucifer pochopitelne nema na diskuze moc casu.



Na ND jde o to, ze tam lidi zpravidla nemaji moc zajem o vaznou diskuzi, ale o lehkou vymenu, takovou tu hospodskou, pratelskou, popovidani si. Sami to kolikrat rikaji jak je nudilo treba cist kazde pondeli uvodnik o ekonomice (ja uvodniky psat nikdy nezacal, prave z toho duvodu, i kdyz me to neda a v diskuzi napisu neco taky v tom duchu toho uvodniku).

Prizmata prizmata, lidi prece nejsou vsichni stejni, mozna vy muzete diskutovat uplne s kazdym a kazdeho pochvalit, ja takovy nejsem. Asi ten rozdil je v tom, ze neberu jiste veci nalehko. A kolikrat i s uplnym neodbornikem je zajimavejsi diskuze, nez s odbornikem. To zalezi. Ja se dovedu pobavit i ve ctyrce hospode kdyz na to prijde.

Ale me takovehle ohrazovani nebavi, vy jste se zeptala, ja jsem odpovedel, hotovo, bavme se dal o technickych vecech z toho clanku tady, k veci, a nevycitejte me veci, ja vam taky nic vycitat nebudu, ani vas na paskal brat nebudu, tedy krome argumentace k tomu kteremu clanku, co se odbornych veci tyka. Mimochodem proto komentuju jen a vyhradne na sekci prirodnich ved a pripadne filosofie (ale u filozofie uz vice hrozi osobni strety, proto se snazim tam nekomentovat).

Tuhle jste vypichla mou urazlivost, tak ja ted nebudu urazlivy a prejdu tohle jakoby se nic nestalo. Dobre rano preji.

Axina
38
Axina 05.12.2011, 07:02:29
[37] V, vy máte "dar" dělat si z lidí nepřátele. Nechodím na ND a nevím nic o úrovni tamnější debaty. Ale věřím vám, že jste výstižně popsal situaci. Budeme-li nazírat na lidi prizmatem vašeho hodnocení
buď a) jsou vzděláním vašimi potenciálními partnery v diskusi, ale nejsou otevřeni vašim argumentům
nebo b) jsou přístupni vašim argumentům, ale jsou v diskutované oblasti naprostými laiky,
pak nemá smysl, abyste kdekoli cokoli komentoval. Je to pro vás ztráta času.

Říci, že web profesionálního experimentálního fyzika je v oblasti fyziky neodborný, je silná káva. Nenapadlo vás někdy, co úsilí a invence je do webu nainvestováno bez sebemenšího nároku na nějaký honorář? Nezaměňujte laskavost, shovívavost a toleranci za neodbornost.

Lucifer dokáže za nás všechny, kteří na to prostě nemáme (ne, že bychom byli hloupí, ale naše odbornost je někde jinde) "zkonzumovat" odbornou literaturu z mnoha oblastí a populární, stravitelnou formou nám ji předložit jako na zlatém tácu. Kdo chce, nají se skvěle a dosyta. Pozoruhodné je, že se neomezuje jen na technické vědy, ale věnuje se i vědám společenským. A všechno, co za to má, je pouze pocit vnitřního uspokojení.

Člověk, který je schopen takového přístupu, má lidsky mnohonásobně větší hodnotu, než samolibý, samozvaný, samovzdělaný kritik, který se stále stará o to, zda je v dobré společnosti a v podstatě ostatními lidmi pohrdá.

Lituji, že jsem vás vybízela k publikování na tomto webu.

37 S tim je potiz
V (neregistrovaný) 04.12.2011, 17:10:09
Za leta diskuze na pomerne odbornych forech, tak i na takovem neodbornem (Lucifer se snad nebude zlobit) jako tady nebo na Nezavisle diskuzi, jsem nikdy nemel pocit plodne pudy ktera by skytala jakous takous nadeji, ze semena hozena na ni se uchyti a v neco vyklici.

Lidi kteri o fyzice neco vi vzdycky v posledku tvrdohlave brani co je skola naucila a zacnou se hadat o prkotinach aby ani nedoslo na diskuzi toho hlavniho. Za tim ucelem pouzivaji i podpasove metody. Na druhou stranu ti kteri jsou necemu otevreni jsou otevreni tak dokoran a ujeti, ze nema smysl neco davat do placu. Krome toho kdyz na to prijde, taky budou nakonec branit sve pozice za kazdou cenu.

Je to uplne to same kdyz diskutuju politiku/ekonomii na ND jestli jste si toho nekdy vsimla. Kdyz se diskutuje veda, tak maji lidi uplne stejne zaujeti a brani sve pozice uplne stejne do krve a pohadani se. Neni v tom vubec zadny rozdil (mezi vedou a politikou, nebo ekonomii).
Je sice pekne kdyz nekdo cloveka vyzve k napsani clanku, potesi to, ale z odezvy s jakou se setkavam v diskuzich vubec nemam pocit, ze by tu nekdo cekal na takove veci, o kterych bych psal.

Treba ta politicko ekonomicka diskuze na ND, kdyz uz je nekdo ochotny nejak argumentovat, tak je to takovy Standa nebo Jarda, coz je zoufalstvi, s tim se neda nikam dojit, at by clovek mluvil treba i jako Buh. To jsou lidi kteri nicemu nechteji rozumet, ale melou si svou porad dokola (a nakonec vas narknou z toho sameho) a odpovi vam v diskuzi jen aby meli sanci vest si svou. A zbytek lidi zrejme nezajima co clovek rika, ani nereaguji. Takze potom nejake tamejsi vybidnuti neco napsat zni ponekud jako ironie.

Krome toho ty zminene veci (nekonecno, imaginarni cisla a dalsi) bych chtel nejdriv mit nekde vyvesene nez bych neco dal sem nebo kamkoli jinam. Prece jen bych mel dodrzovat aspon nejake to minimalni dekorum - tezko nekdo bude brat neco vazne, kdyz to visi vedle informacnich teoriich a multivesmirech a alternativnich realitach ala matrix a kdovi ceho jeste (Lucifer zase musi prominout), i kdyz je pravda, ze temito se zbyva i ta tak zvana seriozni veda (lidi jsou za takove badani placeni a kolikrat velmi dobre).

Axina
36
Axina 04.12.2011, 02:30:54
[35] Zdravím vás, V. Ještě nepočítám ovečky, ponocuji. Mám technický dotaz: Stále nechcete napsat pro Neviditelného čerta pár článků? Např. Nekonečno a nekonečně malé, Model vesmíru, Prostor a čas, Komplexní čísla apod.?

35
V (neregistrovaný) 04.12.2011, 02:19:53
Neni me jasne, proc cyklicky model vyzaduje dva vesmiry, proc nestaci jeden.

Osobne pokladam ze nejrozumejsi cyklicky vesmir, ktery se prave rozpina, casem se zase bude smrstovat, ale ne do infinitesimalniho bodu - singularity, to je uplny nesmysl, ale to smrstovani bude mit 'brzdu', ktera ho zastavi pri jiste hustote hmoty a nastane nove rozpinani a tak porad dokola. Mam pro to sve duvody ktere neuvadim, ale nevyzaduje to existenci nejakeho jineho vesmiru. Tenhle vesmir si uplne vystaci sam. (A jestli na to neco date, tak Occamova britva hovori proti multi-vesmirnemu modelu.)

Co se pocatku tyka, tak jednorazovy model velkeho tresku ma ten hloupy problem, jak se neco vzalo z niceho.

Ale cyklicky vesmir, ktery je tu porad, je taky zahadny, jestlize se otazeme jak vzniknul. Lidi jsou tazeni k myslence zacatku jako mouchy ke svetlu - i ten cyklicky vesmir musel nekdy zacit a kdybysme prijmuli ze nezacal, ze je tu porad, neni to o moc mene zahadny zaver.

Uz jsem tu nize vysvetlil svuj postoj k otazce existence - otazce jejiho pocatku, odkud se vzala a tak. Jako racionalniho cloveka me to netrapi. Existence je proste tady, beru ten fakt jako dany a nesnazim se ho dale zkoumat, protoze vim, ze to nikam nemuze vest a radsi se venuju zkoumani toho co je bez ptani se proc to tu je, jak se to tu vzalo.

-----------

Kdyz se na to divam z odstupu, tak me prijde takovehle zabyvani se temito velkymi a konecnymi otazkami navysost pomylene, i arogantni. Jako kdybysme uz krome techto velkych otazek vsemu rozumeli. Ty totiz predpokladaji, ze nase dosavadni fyzika je aspon v obrysech nejen spravna, ale ze se i dobrala tak daleko, ze prisel cas na ty nejvetsi existencialni problemy, ze uz neni o cem jinem badat.

Je taky priznacne a vypovidajici, ze laicka verejnost se zajmem o vedu ma nejradeji povidani o cervich a cernych dirach, o temne hmote a energii aniz by se jim tyto pojmy navzajem nepletly, o zacatku a konci vseho a tak, pricemz kolikrat poradne neznaji ani zaklady fyziky. Ty totiz shledavaji malo exoticke az nudne.

Nezapomente lidi dnes pocitat ovecky, ehm vesmiry az pujdete spat, ja zatim bohudik usnu aniz bych se musel uchylit k takovym berlickam.

Lucifer
34
Lucifer 03.12.2011, 01:58:32
Pokud vesmír není nekonečný, tak musel někdy začít. Nemám na mysli náš vesmír, o kterém se předpokládá, že vznikl velkým třeskem, ale multivesmír, jehož je náš vesmír součástí. Ovšem i o našem vesmíru se přemýšlí, že jeho velký třesk se cyklicky opakuje po velkém křachu

http://lucifer.bloguje.cz/881349-cyklicky-model-vesmiru-ekpyrosis.php

Jedině že by ten multivesmír také recykloval. Popřípadě byl součástí multimultivesmíru, který by také recykloval, třetí ovečka, čtvrtá ovečka...

Dobrou noc a dobré meditační ráno.

33 Konec a zacatek vseho
V (neregistrovaný) 02.12.2011, 22:57:50
Mit jasno neznamena ze o vsemiru vim vsechno. Ale jsou veci, ktere je mozne vedet nezavisle na tom, ceho jsme se jiz dobrali, nebo ceho se jeste o vesmiru dobereme.
Ze vsechno musi nekde zacinat a koncit je zalezitost, ktera spada do domeny filozofie vedy. Uz Newton vedel, ze nekonecno nemuze fyzicky existovat, ze je to jen abstrakce, jejiz patricne misto je jen ve vypocetnich metodach matematiky.
Jak jsem tu nedavno probirali, ze vsechno ma identitu, ze A je A, cili ze vsechno je neco urciteho, tak to prave znamena, ze nekonecno jako takove nemuze existovat. Neco co nekde nezacina, ani nikde nekonci, nemuze mit identitu, bylo by to z definice 'neurcite'. Vsechno co existuje musi byt neco urciteho - tedy musi to byt konecne, limitovane, 'urcitelne'.


Mimochodem pred lety jsem napsal praci o nekoncenu a nekonecne malem (Infinity and Infinitesimals) a dal jsem to na sve stranky, ale pak jejich hostitel nejak skoncil a ja uz ty stranky neobnovoval nekde jinde. Ovsem je, ci bylo to v Anglictine, chtel bych taky poridit preklad do Cestiny abych jako treba v tomhle pripade mel kam lidi odkazat. Mozna tuhle zimu si zase zridim stranky a dam tam tech par veci co uz mam napsane a dalsi snad napisu (musim se k tomu dokopat, jsem v tohle ohledu uz pomalu jak Newton). Hotovou mam taky praci o komplexnich cislech, ktera resi podstatu imaginarniho cisla (i).

Existenci, ci vesmir, neni spravne brat jako 'vec', cili vesmir nespada do stejne kategorie jako veci v nem existujici. O vesmiru hovorime jen v abstrakci, ale ani v tom pripade nemuze byt nekonecny, jednoduse uz jen proto, ze nase mysl nekonecno z principu veci nikdy nemuze obsahnout, pochopit.

Pojem nekonecna je soucast matematickych metod a nikdy nemel byt aplikovany na skutecny svet, jak se tomu bohuzel dodnes ve fyzice deje. Ale tam se dejou i horsi veci. Nekonecno navzdory nejakemu Kantorovi, nemuze byt ani mensi ani vetsi, nejde od nej odecitat ani k nemu pricitat, ci ho nejak delit na casti. Nekonecno jak pisu v te me praci, bylo vymysleno za ucelem omezeni, limitovani ciselne serie na serii (kvazi) konecnou. Tedy aby i na hornim konci mela nejaky uchopitelny termin, za tim ucelem, abychom ji mohli 'secist', ci jinak s touto otevrenou serii manipulovat. Napriklad nekonecno lze pak pouzivat jako horni limit na integralni sumu. Bez pojmu nekonecna bysme museli pouzit jako horni limit nejake cislo, a cim vetsi, tim presnejsi by nas vypocet byl. A nekonecno nam slouzi k tomu, abysme mohli mit ten vypocet presny, nikoli jen priblizny.

Nekonecno je proste 'lidsky vymysl', ktery nam slouzi v matematice k 'uzavreni' jinak otevrene ciselne serie, a to nam umoznuje s touto serii zachazet, jakoby byla konecna (i kdyz ve skutecnosti je to otevrena serie - cili nekoncici serie). Nekonecno je tak matematicky 'nastroj' vymysleny a slouzici k jistemu ucelu - k tomu aby se nekonecne serie staly jeho pouzitim 'konecne' a tudiz manipulovatelne jako celek.

Takze (zdanlive) paradoxne, nekonecno bylo vynalezeno za ucelem 'zkroceni' nekoncicich, otevrenych serii. A tento matematicky pojem byl pomylenymi fyziky aplikovan na skutecnost, coz se nikdy nemelo stat. V realite nemuze byt nic nekonecne velke, dlouhe, trvajici... zkratka nekonceno neni na realitu aplikovatelne.

Mimochodem, vesmir nezacal existovat v case, protoze pojem casu je aplikovatelny jen uvnitr vesmiru, nikoli na vesmir jako takovy. Ale to by vyzadovalo delsi vysvetleni (zrovna tak to nekonecno) do ktereho ted nebudu zachazet. Tyhle veci se nedaji objasnit bez radikalni zmeny pohledu na prostor a tim na vesmir a o tom pisu, ci spise bych mel napsat svou dalsi praci. Zatim ji nosim v hlave, jako Mozart v tom Formanovo filmu Amadeus, kdyz si poklepal na celo, na dotaz, kde ze je ta nova opereta...

Axina
32
Axina 02.12.2011, 16:22:34
Beru zpět to "naposledy" v [31] Usmívající se
Našla jsem ve vašem komentáři další větu, na kterou chci zareagovat:
"Jakoby vas netrapilo, ze veschno musi nekde koncit, ci presneji receno, zacinat."

Vážně? A kde tedy začíná vesmír? A kde končí? Jestli vy máte v tomto směru jasno, tak zbytek světa nikoli.

Axina
31
Axina 02.12.2011, 14:20:47
Naposledy k [28]
"Rekl bych to takhle - muj zajem o nazory jinych je dany jejich zajmem o me nazory, jedna se o spojitou nadobu."

Myslíte, že by prospělo věci, kdybych zdvořile oslovila paní Bryndovou (neznáme se) a požádala ji, aby se začala zajímat o vaše názory publikované na NČ...? Usmívající se

«     1    2  3  4   »