Samoléčení velkých bolestí - neuro-emoční integrace očními pohyby (EMDR) II

rubrika: Populárně naučný koutek


Metoda EMDR vychází z myšlenky, že v každém z nás je nějaký mechanismus "trávení" emočních traumat. Terapeuti, kteří praktikují metodu EMDR, nazývají tento mechanismus "adaptační systém zpracování informace". Jedná se o poměrně jednoduchou představu - všichni zakoušíme po celý život traumata "s malým t". Většinou však ke vzniku posttraumatického syndromu nedochází. Stejně jako trávicí soustava z potravy odebere všechno, co je pro organismus užitečné a nezbytné, a ostatní odvrhne, nervová soustava vyjme užitečnou informaci - "poučení" - a za několik dní se zbaví emocí, myšlenek a fyziologické aktivace, které už nejsou nutné, protože událost patří minulosti.

Lucifer


emdr.jpgO tomto psychologickém mechanismu hovořil Sigmund Freud. Popisoval ho jako "truchlení" ve svém klasickém článku Truchlení a melancholie. Po ztrátě milovaného člověka či věci, kterou jsme měli velmi rádi, nebo následkem události, jež otřásla naším pocitem bezpečí v důvěrně známém světě, dochází k dočasnému narušení nervové soustavy. Ztrácíme obvyklé záchytné body. Nervová soustava potřebuje určitý čas, aby znovu nabyla rovnováhy, které fyziologové říkají "homeostáza". Organismus z toho obvykle vyjde posílen, protože se těžkou zkouškou upevnil a nyní disponuje novými zdroji (Poznámka: viz známé rčení "Co tě nezabije, to tě posílí"). Je pružnější, lépe adaptovaný na situace, jimž musí čelit. Někteří autoři, například ve Francii Boris Cyrulnik, ukázali, že neštěstí postiženým mnohdy poslouží jako "odrazový můstek". Každá doba má své metafory. Freud, který psal svá díla v době průmyslové revoluce, nazval tento proces "zpracování smutku".

Metoda EMDR vznikla v oblasti San Francisca kolem školy v Palo Alto v době revoluce v informatice a neurovědách. Nelze se tedy divit, že nová teorie hovoří o tomtéž "trávicím" mechanismu v mozku jako o "adaptačním systému zpracování informace". Za určitých okolností však tento systém neplní svou funkci, jak by měl. Dochází k tomu při velmi silných traumatech, například následkem mučení, znásilnění nebo úmrtí dítěte. Ale stává se to také následkem mnohem méně závažných událostí v době, kdy jsme velmi křehcí a bezbranní, zejména v dětském věku, i později v situacích, kdy jsme zvláště zranitelní.

Kvůli intenzitě traumatu nebo křehké pozici oběti se bolestná událost stává traumatem v pravém slova smyslu. Podle teorie EMDR si oběť informaci o traumatu zablokuje v nervovém systému, vtiskne si ji do něj v původní podobě, místo aby ji zpracovala. Obrazy, myšlenky, zvuky, pachy, tělesné vjemy a přesvědčení o sobě samém jsou tedy uloženy v neuronové síti, která žije svým vlastním životem. Taková síť, která je ukotvena v emočním mozku a odpojena od racionálních poznatků, se stává jakýmsi nefunkčním souborem nezpracovaných dat, jež se sebemenší připomínkou původního traumatu reaktivuje.

Vzpomínku zaznamenanou v mozku lze vyvolat prostřednictvím kterékoli její složky. Počítač potřebuje přesný název souboru, aby ho našel ve své paměti. Se vzpomínkou v mozku je tomu naopak - přístup k ní se otevírá analogií. Jakákoli situace, která nám připomene nějaký aspekt toho, co jsme zažili, obvykle stačí k vyvolání celé vzpomínky. Tyto vlastnosti paměti jsou známé - říká se tomu "přístup podle obsahu" a "přístup podle shodných rysů". To má závažné důsledky pro traumatické vzpomínky. Vzhledem k těmto vlastnostem může jakýkoli obraz, zvuk, pach, emoce, myšlenka, nebo dokonce fyzický pocit, který se podobá okolnostem provázejícím traumatickou událost, vyvolat celý zážitek uložený nefunkčním způsobem. Mnohdy se přístup k bolestným vzpomínkám otevírá prostřednictvím těla.

Metoda EMDR působí tak, že nejprve vyvolá traumatickou vzpomínku se všemi různými složkami - vizuální, emoční, kognitivní a fyzickou (tělesné pocity) - a potom stimuluje "adaptační systém zpracování informace", který se dosud s dysfunkční stopou nevyrovnal. Oční pohyby, podobné těm, k nimž dochází v REM spánku s větším množstvím snů, by měly poskytnout nutnou podporu přirozenému systému uzdravování mozku, aby završil to, co nedokázal vykonat bez pomoci zvnějšku. Stejně jako některé přírodní rostlinné léky, známé už celá staletí, mají schopnost aktivovat přirozené uzdravovací mechanismy těla, například Aloe vera používaná na spáleniny nebo Gotu kola (centella asiatica) na otevřené rány, oční pohyby v metodě EMDR představují přirozený mechanismus, který urychluje uzdravení po psychologickém traumatu.

Při očních pohybech zřejmě dochází u pacientů ke spontánním volným asociacím, které propagoval Freud a o nichž je známo, že se velmi obtížně dají provádět na příkaz. Jako ve snu procházejí pacienti širokým spektrem vzpomínek, které jsou navzájem propojeny. Obvykle si zpočátku vybavují další scény spojené s určitou traumatizující událostí buď proto, že jsou podobného rázu (například jiné případy ponižování na veřejnosti), nebo proto, že vyvolávají stejné emoce (například stejný pocit bezmoci). Často se stává, že pacienti zakoušejí silné emoce, které rychle vyplouvají na povrch, ačkoli do té doby o nich nevěděli.

Proces probíhá tak, jako by oční pohyby umožňovaly, stejně jako ve snu, snazší přístup ke všem asociačním kanálům připojeným k traumatické vzpomínce, na niž se léčba zaměřuje. Jak se postupně kanály aktivují, mohou se připojit na kognitivní sítě, které obsahují informace ukotvené v přítomnosti. Prostřednictvím tohoto spojení nakonec pronikne do emočního mozku představa dospělého, který už dnes není bezmocný a nehrozí mu nebezpečí z minulosti. Taková představa pak může v emočním mozku nahradit neurologickou stopu, kterou zanechal strach a zoufalství. Nahradí ji úplně, takže mnohdy se před námi znenadání objeví zcela proměněný člověk.

Zdroj: David Servan-Schreiber, Uzdravení bez léků a bez lékařů - Jak zvítězit nad stresem, úzkostí a depresí bez farmakoterapie a psychoterapie

Poznámka: Tato série o EMDR ještě nekončí. V knížce toto téma pokračuje ještě jednou kapitolou, která obsahuje další zajímavé poznatky a jeden pozoruhodný příběh, v němž je velmi názorně ukázáno, jak jedna herečka díky EMDR za šedesát minut dospěla od hrůzy znásilňované holčičky až k přijetí agresora, a dokonce i k útrpnosti s ním - k nejdospělejšímu pohledu, jaký si lze představit. Je to fascinující a velmi poučný příběh.


komentářů: 4         



Komentáře (4)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
4 Technická
Axina 15.04.2012, 16:50:42
Webové stránky u komentujícího axasa patří inzerci práce a ubytování v zahraničí. Pokud nebylo cílem nalákat zdejší čtenáře na tyto webové stránky, pak chci podotknout, že ten, kdo vkládá komentář, nemusí uvádět ani svůj mail ani své webové stránky (vždyť je vůbec nemusí mít).

Lucifer
3
Lucifer 15.04.2012, 16:23:07
[1] Podle velkého množství klinicky doložených faktů zřejmě ano. Neurologický princip však zatím není zcela známý. K tomuto tématu zde ještě přibyde jeden, možná dva příspěvky s dalšími fakty a přidám jeden velmi pozoruhodný příběh, na němž je ta metoda demonstrována fascinujícím způsobem. Vše by se mělo objevit během příštího týdne.

Axina
2
Axina 15.04.2012, 16:13:26
[1] Určitě vám nejlépe odpoví Lucifer. Já chci jenom říci, že k prvnímu článku o metodě EMDR (13.4.2012) jsem dala do komentáře přehled psychologických a psychiatrických pracovišť, která metodu EMDR používají. Takže to nejspíš funguje.

1
axasa (neregistrovaný) 15.04.2012, 15:51:40
Zajímalo by mě, jestli tato metoda opravdu pomáhá.

«     1     »