Jaro je tu

rubrika: Povídání


Když tohle píšu, venku ještě poletují vločky.

 

Lucifer


Zítra budou poletovat už jen na horách a do víkendu bude teplo jako... no jako na jaře. Na vědomost se tedy dává, že jaro je tu! Tady, tam i onde, jinde, kdekoli, zkrátka všude a hlavně uvnitř. Nemít uvnitř jaro, asi by nám zamrzl mozek. Dá se sice na tom bruslit, ale to je asi tak všechno.

 

Chtěl jsem původně napsat úvodník, ale dle některých recenzentů nesplňuje tento text příslušná kriteria, takže z toho bude takové povídání o tom, že je tady jaro. Ještě než s tím povídáním pořádně začnu, navnadím vás hned na léto, protože jaro otevírá dveře do léta. Jaro je vlastně něco jako předehra k létu. Příprava kulis. Letní úsvit.

 

Políbil jsem letní úsvit.

 

V průčelí paláců se dosud nic ani nepohnulo. Voda byla mrtvá. Tábory stínů neopouštěly lesní cesty. Kráčel jsem, probouzeje čilé a vlahé vánky; a drahokamy vykukovaly a křídla se vznesla nehlučně.

 

Prvním překvapením na pěšince, pokryté již svěžími a bledými paprsky, byla květina, která mi řekla své jméno.

 

Zasmál jsem se na vodopád, který se řítil mezi jedlemi: na postříbřeném vrcholu jsem poznal bohyni.

 

A tu jsem zdvihal závoj po závoji. Ve stromořadí, mávaje pažemi. Na planině, kde jsem ji prozradil kohoutovi. Ve velikém městě prchala mezi zvonicemi a chrámy; a já jsem ji honil, pobíhaje jako žebrák po mramorových nábřežích. Nahoře na cestě u vavřínového háje jsem ji obtočil jejími posbíranými závoji a ucítil jsem trošičku její nesmírné tělo. Úsvit a dítě klesli na prahu háje.

 

Když jsem se probudil, bylo poledne.

 

ARTHUR RIMBAUD

 

O víkendu se chystám se na první jarní vycházku. Již tradičně ji věnuji návštěvě největšího keltského oppida v Čechách na Závisti, zbudovaného někdy v šestém století před naším letopočtem. Nachází se na kopci na opačném břehu Vltavy proti Zbraslavi. Dostanete se tam kupříkladu autobusem ze Smíchovského nádraží směr Zbraslav. Pokud skončíte na Zbraslavském náměstí, vydáte se směrem k mostu Závodu míru do Břežanského údolí, kde posléze narazíte na miniaturní zoologickou zahradu. Odtud vedou lesní cesty nahoru k oppidu. Můžete se vydat kteroukoli z nich, dřív či později narazíte na směrovku, která vás k oppidu bezpečně nasměruje. Doporučuji sledovat sráz nad Vltavou, který vás dovede k rozkošnému altánku s nádhernou vyhlídkou na vltavské údolí.

 

Oppidum na Závisti, jakož i celý les kolem považuji vedle Vyšehradu za jedno z nejmagičtějších míst v Praze. Ono už možná ani není v Praze, ale těch pár metrů je bezpochyby zanedbatelný detail. Pokud budete mít kapku turistického ducha, můžete po obhlídce vykopávek keltského hradiště vyrazit dál do okolních lesů a skončit třeba ve Zvoli, kde sídlí pán, který založil NP, a nebo zamířit do Dolních Břežan, kde jsem onehdá poblíž autobusové zastávky strávil pár příjemných chvilek v jedné záletní hospodě.

 

Můžete se samozřejmě také vydat do Jílového u Prahy, kde nedaleko ve Studeném jsou zajímavé štoly, ale tohle bych nechal na příště.

 

Jaru, Keltům a svatému Patrikovi zdar.


komentářů: 1         



Komentáře (1)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

1 Přítulné hospody nás spojují s Bavory
Mgr.Milda (neregistrovaný) 17.03.2010, 16:54:26
když někde v Bavorských Alpách lezete do kopce uzoučkou stezkou, jistě si pomyslíte, že zde před vámi sotva už někdo takové nebezpečné stoupání zdolal, připravujete se na výstup na zcela osamělý vrchol. Doraziv tam, narazíte na parkoviště plné aut, která přijela z opačné strany a restauraci plnou bujarého života a vůní.
Úplně stejné oppidum, jako na Zbraslavi na Závisti, najdete i na vysokém břehu řeky Isar, protékající Mnichovem. I v Mnichově je oppidum na vysokém ostrohu nad řekou,jižně od dnešního města, od řeky je tam velmi strmé stoupání a nahoře jsou ještě zbytky obranných valů, založených zřejmě ve stejnou dobu, jako na Zbraslavi. Hlavním důvodem vzniku města Mnichova byl dřevěný most přes řeku, kudy jezdily karavany. Konkurenční most asi 20 km severněji prý Mnichováci jednoduše podpálili. Takže Freising zůstal malým městem, z Mnichova vyrostla metropole.

«     1     »