Inteligenční kvocient

rubrika: Povídání


Někde na nezávislé diskuzi NP jsem dnes zahlédl zajímavý úvodník k inteligenci a přečetl si kus diskuze. Nebudu se k tomu extra vyjadřovat a proto to píšu tady.

 

Lucifer


Nechal jsem se inspirovat jedním názorem o českých či československých vysokých či středních školách, který zhruba tvrdil, že to školství za bolševika bylo zlé, špatně inspirovalo studenty a mnohdy přetrvalo i do dnes. Musím s tím souhlasit a připojím svou vzpomínku na gympl a vysokoškolské studium.

 

Na gymplu jsme měli jednoho "profesora", který zřejmě narazil do systému v šedesátém osmém či devátém roce a aby se udržel na svém místě, začal ve svých předmětech mohutně šířit vládnoucí ideologii a to tím šíleným způsobem, že dodnes nevím, zda mu skutečně hrabalo nebo to byl rafinovaný výsměch. Měl nás ze zeměpisu a dějepisu a díky jemu jsem oba předměty silně nenáviděl a z gymplu si o tom do života nic neodnesl.

 

Například v zeměpisu jsme se učili především o Sovětském svazu a to tak, že jsme se museli učit nazpaměť vše, co nám nadiktoval. Dodnes si vzpomínám na jedno jeho šoumenské vystoupení, když se postavil s ukazovátkem v ruce zády k mapě a po slepu dozadu píchal do mapy a identifikoval státy Sovětského svazu a jejich hlavní města. Podobně fungoval v dějepisu. Vedli jsme si deníček, kde byly historická data a k tomu název, co důležitého se v té době odehrálo. Dodnes si pamatuju, že Zlatá bula sicilská byla spuštěna v roce 1212, aniž bych si v té době zapamatoval, co to vlastně znamenalo. Jeho hodiny spočívaly v tom, že nám všechny historické záležitosti nadiktoval a pak nás z toho zkoušel. Jedničku dostal pouze ten, kdo se to nazpaměť naučil. Nejlépe si vedly některé studentky z venkova, které mu to tam pěkně odříkaly, on se přitom spokojeně kymácel na židli a pak jim napsal jedničku. Kdokoli se pokusil tu záležitost vysvětlit na základě jiných zdrojů a vlastní inspiraci, ho vždy přivedl k totálnímu znechucení a zapsání špatné známky.

 

Teprve mnoho let po ukončení gymplu mě začala historie lidské civilizace zajímat a začalo to tím, že mne zaujal televizní seriál Já, Claudius. Díky němu jsem se začal zabývat starověkým Římem, kupoval si o tom knížky, pak se věnoval Řecku, Alexandru Makedonskému, Indii, Ašókovi, Egyptu atd. Nakonec se lidská historie stala mým oblíbeným koníčkem a zabrousil jsem až na dálný východ k Japoncům či Číňanům nebo do předkolumbovské Ameriky k Indiánům. Kdybych tohle ovládal na gymlu a přihlásil se na historii na Karlově Universitě, tedy dnes, tak mne tam berou hned a ještě dostanu mocné stipendium.

 

Na vysoké škole to probíhalo podobně. Chodili jsme na přednášky, kde nám přednášející všechno čmárali na tabuli a člověk měl co dělat, aby si to stihnul opsat. Obvykle netrvalo dlouho, přestal jsem se snažit udržet kontakt s přednáškovým průběhem, tupě opisoval a věřil, že ve zkušebním období stihnu všechno nastudovat. Musím však podoknout, že někdy se našly výjímky, kupříkladu přednášky jednoho docenta z mechaniky, který nás třeba nádherně seznámil z Newtonovými zákony tak, že se mi jim podařilo skutečně porozumět.

 

V našem studijním kruhu se tehdy nacházel jeden divný spolužák, který žil se svojí maminkou, která byla s jeho tatínkem rozvedená, měl tlustá skla na brejlích, tlustou postavu a působil dojmem... no řekněme částečného autismu. Ten se s tím vůbec nepáral. Jednoho dne ho oslovil jeden z profesorů a zeptal se ho, proč nechodí ráno o půl sedmé na matematická cvičení, když je ta účast povinná. Odpověděl s klidem, že bydlí dost daleko a musel by vstávat v noci, kdy však spí. Ono to vypadalo trochu legračně, ale dodnes na to vzpomínám jako na velmi inteligentní reakci, jakou by si nikdo z normálně vyhlížejících studentů dedovolil.

 

Tenhle kluk měl však ještě víc problémů. Kupříkladu díky své neudržované postavě se mu de facto nedařilo absolvovat tělocvik, takže ho časem z toho uvolnili a nakonec ho uvolnili i z vojenské přípravy. Jeho maminka byla totiž brněnskou spisovatelkou, drobnější, hubená, inteligentně a slušně vyhlížející a nejspíš mu to pomohla prosadit. Vzpomínám si třeba, jak na jednom z jeho posledních tělocvičních výstupů byl přinucen udělat kliky a jak je dělal, všichni jsme viděli, že se mu z hrudi kymácejí dva téměř ženské prsy.

 

Měli jsme z něho srandu, ale jestli si myslíte, že jsem jím opovrhoval, tak to je velký omyl. Byl jsem nejspíš jediný ze spolužáků, který ho respektoval, on to velmi dobře věděl a tak si mě vybral jako jediného zdroje zapsaných přednášek, kterých se z různých a jemu zcela rozumných důvodů neúčastnil. Jednou to dokonce došlo tak daleko, že se mi snažil na schodech naší katedry vyrvat přednášky z ruky a málem jsme si dali do řepy. Dodnes na něho velmi rád vzpomínám, ale po ukončení studia jsem ho už nikdy neviděl. Pouze jsem se dozvěděl, že nastoupil v Brně k jednomu významnému ústavu, který se zabýval přístrojovou technikou. Byl velmi dobrý v matematice a když jsem se ho jednou zeptal, proč šel na fyziku, tak odvětil, že k tomu chtěl také vědět, jak ta matematika v přírodě skutečně funguje.

 

Podobně jako z gymplu ani z vysoké školy jsem si mnoho neodnesl. Vše jsem musel nakonec vybudovat až pár let po tom. Nastoupil jsem do jednoho vědeckého ústavu a byl jsem požádán, abych se věnoval jisté diagnostice termického plazmatu. Začínal jsem skoro od nuly, ale šlo to. Kupříkladu jsem se konečně jakž takž seznámil s kvantovou fyzikou, poněvadž ta diagnostika na tom byla postavena. A vše jsem se musel naučit sám, neboť jsem nastoupil do úplně nového oddělení, kde mě to nikdo nemohl naučit. A nebyl jsem sám. Dnes to předávám dalším.

 

Tolik k tématu inteligenční kvocient angel


komentářů: 10         



Komentáře (10)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

10
Honza (neregistrovaný) 24.07.2010, 09:31:10
k plkům o inteligentsi (odkaz na mouchu inteligentse-tse) bych přidal to, že IMHO většina lidí je chytrejch až dost. Jde o to, jak ste votevřený a jaký koule u nohy s sebou vlečete, ve smyslu loajality k učitelům, rodičům a jinejm předkům. Můžete jít o modely chování, přístupu k věcem a podnětům všeho druhu i o určitý schémata v přemejšlení. To všecko vám zabrání tu chytrost, chcete-li bystrost použít ... taky můžete mít hodně zájmů, prostě kolem vás lítá hodně múz a nemůžete se soustředit na ten jeden problém, to všecko se může při IQ testu projevit ...nehledě na to, že IQ testy jsou spíš testem konformity než bystrosti. Vzpurné povahy prostě tam to číslo nedoplní, vědouce, že tam může být jakékoliv jiné, ale chce se po nich zrovna tohle ...

9 Ale:
Zuzana (neregistrovaný) 23.07.2010, 14:08:38
Jinak uvodnik o inteligenci a znalostech je imho moc dobry - zerticky 7,8 byly, doufam, pochopeny. ;)

8
Zuzana (neregistrovaný) 23.07.2010, 01:09:09
Dale bych take varovala pred posilanim emailu jiste Triliane Tripicione, nebot bezvedomi smyslu zmineneho emailu to dale rozesila a preposila adekvatnebezvedome IQ cominiti.

7
Zuzana (neregistrovaný) 23.07.2010, 00:32:41
Panove prominou, ale mne psi uvodnik o inteligencnim kvokcientu ;) privedl ke klasicke ceske literature:

"Plukovník Bedřich Kraus, mající též přídomek von Zillergut, po nějaké vesničce v Solnohradech, kterou jeho předkové prožrali již ve století osmnáctém, byl úctyhodným pitomcem. Když něco vypracoval, mluvil samé pozitivní věci, tázaje se přitom, zdali všichni rozumí nejprimitivnějším výrazům: ?Tedy okno, pánové, ano. Víte, co je to okno??
Nebo: ?Cesta, u které po obou stranách jsou příkopy, nazývá se silnicí. Ano, pánové. Víte co je to příkop? Příkop jest vykopávka, na které pracuje více lidí. Jest to prohlubenina. Ano. Pracuje se motykami. Víte, co je motyka??
Trpěl vysvětlující mánií, což činil s takovým oduševněným jako nějaký vynálezce vypravujícím o svém díle."

Dobrou.

6
Honza (neregistrovaný) 22.07.2010, 22:01:00
Mildo, napsals to perfektně ... ani nic nepřidávam ... ženy se někdy snaží tuhle normální metodu napodobit, akorát si brainstorming a toho buldoka pletou s rozděl a panuj a nenes zodpovědnost ... ale to už sme jinde Usmívající se

Lucifer
5 Mildo
Lucifer 22.07.2010, 21:55:35
[4]
měl jsem napsat, že si se... ulítlo mi to ]Mrkající

Lucifer
4 hezké, Mildo
Lucifer 22.07.2010, 21:42:54
Jsem rád, že jste se znovu objevil.

3
Mgr.Milda (neregistrovaný) 22.07.2010, 21:39:03
Na nových březích jsme byli vždy sami. Přistáli jsme kdesi, věděli jsme jenom tak zhruba, kde se asi nacházíme, za úkol bylo, zjistit něco, kde ještě nikdo před námi nebyl. Takže nejdřív zkoumání terénu, byl tu už někdo? Jsou tu stopy? Pokud se nějaké, alespoň vzdálené, našly, bylo to už lehčí. Jinak nezbývá, než si hledat sám nějaké nástroje, něco, co pomůže najít ten druhý břeh poznání. Mnohdy pomůže znalost podobných historek jiných lidí, nebo zbývá t. zv. brain storming. Napíšeme si na lístky, co nás napadlo, bez výběru a poté jeden za druhým bereme a analyzujeme. To, co zbyde, je výchozí bod našeho hledání a můžeme doufat, že mezi tím je i to správné řešení. Podstatou výzkumníka je nátura buldoka- jednou zakousnut už nikdy nepustí!

Lucifer
2 Honzo
Lucifer 22.07.2010, 21:22:37
Chápu. Snažil jsem se vydestilovat určitý problém a věřím, že to tak bylo. Samozřejmě ne zcela obecně.

1
Honza (neregistrovaný) 22.07.2010, 21:19:21
to bylo hodně osobní, chápu vše velmi dobře ... tak trochu ti závidím tu karieru, mi by se líbila ...
Bohužel jsem měl na učitele a spolužáky mnohem větší štěstí, dostal do vínku značnou dávku inspirace a rozevlátosti a v bezbřehosti možností si vybral to či ono a ve výsledku nic moc ... vejšku sem strávil tak, že mi škola přišla moc jednoduchá a měl sem individuál. Žádný přednášky sem si nezapisoval, nemělo to stejně cenu, všecko sem se naučil ze seznamu knížek a třeba i z jinejch, zkoušky dělal po dohodě ... jen sem si držel prospěch do 1,5, to stipendium za to stálo, to bylo, panečku, flašek Martini ...

«     1     »