Jste jako krásná jedinečná váza, která žije svým vlastním životem se svými obrázky, sny, myšlenkami, se svojí jistotou, že ví, co chce, čím je a tak dále. Jste přesvědčeni, že vaši vázu nemůže nikdo a nic roztříštit na střepy. Vaše jistota, suverenita a bohorovnost jsou naprosto nevyvratitelné, alespoň tak to vnímáte, že si ani nevšimnete, že vaše váza se už nějakou dobu rozpadá na střepy.
Lucifer
Někdo ji vám chtěl rozbít. Je úplně jedno kdo a proč, ale vždycky se někdo najde. Nejen někdo jediný, ale i více takových, mohou jich být celé davy, mezi nimi možná i vy sami. Z vaší vázy odpadává jeden střep za druhým, vy jste si však stále sebou zcela jistí, stojíte jako nevyvratitelný topol ve vichřici, nikdo vám vaše obrázky, sny a myšlenky nemůže vzít, protože se cítíte jako pevná a ničím nerozbitná váza. Jenže vy už nejste nerozbitná váza, ale něco jako žába, která je zvolna zahřívána v tříštící se váze.
Jednoho dne se probudíte a v hrůze zjistíte, že vaše váza je na střepy. A ti jiní, ať už takoví či onací, v těch střepech s pocitem jakéhosi ukojení radostně šlapou a tříští je na ještě drobnější střepy. Jako když dravci vycítí zraněnou kořist. Sesypou se na vás jako smečka hladových vlků. Náhle a nečekaně jste zcela bezmocní se těmto sveřepým útokům krev cítících dravců bránit.
Kopance lítají ze všech stran, k tomu ještě lavina nezvládnutelného posměchu… Zkoušíte se tomu postavit znova a znova, ale z vašeho ještě tak nedávno heroického meče je jen ztrouchnivělý pahýl, který se drolí jako střepy vaší vázy.
Pod tou urputnou palbou už nevíte kudy kam, když tu si náhle uvědomíte, že jediné, co musíte udělat, je všechny ty střepy slepit zpět do své původní vázy. Nemá smysl nastavovat svoji roztříštěnou tvář útočníkům, dravcům, kteří cítí z vás stříkající krev. Je třeba, abyste svoji tvář ukryli tam, kam dravci netrefí; nechat je tam, aby se kousali sami mezi sebou, a zatímco jejich krev stříká na všechny strany posbírat ve svém úkrytu střepy svojí vázy a znovu ji slepit dohromady.
Vázu již mnohem pevnější a citlivější na změnu okolní teploty, abyste se znovu a nečekaně jako žába ve své váze neuvařili, abyste se znovu nerozpadli do nemohoucích střepů a hladovým vlkům včas zamezili v hostině na sobě samém. A nenechte se zmást jejich vytím, soustřeďte se na posbírání svých střepů, neboť jsou to kousky vás samých, které těm vlkům nepatří.
Vlci se vám budou svým vytím snažit vsugerovat myšlenku, že jste nejhorším zločincem a nejodpornějším lidským odpadem – je to ten nejzvrácenější a nejefektivnější způsob, jak rozšlapat zbytky vaší vázy, která k něčemu takovému, z čeho vás obviňují, nikdy nebyla určena.
Nechte je výt, dokud nepochopí, že vyjí na vázu z ještě mnohem tvrdšího skla. Pak v zoufalém údivu stáhnou své ocasy mezi své zkoprnělé nohy, což vás jako nerozbitnou vázu už nemusí vůbec zajímat.
Soustřeďte se na svou novou úroveň.
Váš čas ještě nevypršel.
13.12.2013, 00:00:17 Publikoval Luciferkomentářů: 4