Rouper de Clotrimazolův šílený den

rubrika: Povídání


Vcelku nedávno se Rouperovi de Clotrimazolovi podařilo strávit jeden naprosto šílený den. Ono jich bylo více, ale aby v tom nevznikl nějaký šílený zmatek, předkládám těsnopisnou reprodukci pouze prvního. Až ho dočtete, bezpochyby zaujmete stanovisko, že těsnopisecký zápis dalších dnů byste v zájmu zachování svého duševního zdraví ne(s)trávili.

 

Lucifer


Když se Rouper de Clotrimazol ve své sklepní místnůstce opět po nějakém čase probral k vědomí, bylo venku ještě docela teplo, asi dvacet stupňů nad nulou, ovšem ne Kelvina či Fahrenheita, ale Celsia. Vyrazil k nejbližší stanici metra, aby se dopravil někam, kde měl něco udělat, a do cesty se mu připletla žena v bikinách s tlustým kobercem omotaným kolem krku. Když se jí zeptal, proč má ten koberec omotaný kolem krku, odvětila, že jí bolí v krku, což bylo ještě docela v pohodě. O Rouperovi de Clotrimazolovi je známo, že ho ty krční onuce, obzvláště při tropických teplotách, iritují, ale když je mu jaksi logicky vysvětleno, proč je krk omotaný tím tlustým kobercem, jeho iritace vyšumí.

 

Rouperovi se podařilo úspěšně dorazit na místo konání jeho činnosti, čemuž se odhodlaně započal věnovat, ale brzy se dostavilo poledne, takže to musel přerušit, aby se odstavil do nedalekého Dálví, kde si mohl zakoupit příslušnou dávku pevných i tekutých látek k doplnění svých energetických zásob. Když míjel jednu budovu, která je součástí jeho činného místa, tak za ní přes dlouhatánský trávník v dáli spatřil svým ostřížím zrakem ženu, která kráčela proti němu a kolem krku měla omotanou tlustou onuci vybavenou rozžhaveným krbem. V té chvíli se projevily Rouperovy telepatické schopnosti, jelikož i na tu dálku ona žena pochopila, kdo proti ní z dálky kráčí, a okamžitě ten kobercový hadr ze svého krku sundala a násilně si ho pokusila narvat do své kabelky, což se jí takřka povedlo, zbytek laserovým paprskem odřízla a odhodila do nedaleké popelnice.

 

Rouperovi se podařilo úspěšně dorazit do Dálví, aniž by ho ta žena utloukla kabelkou s kobercovou náplní, takže se začal věnovat potřebným nákupům, k čemuž především slouží místní strkecmarket firmy Adalbert von Zweistein. Zaujalo ho, že před Zweisteinem stálo piano, u něhož seděl týpek neznámého pohlaví a ťukal do jeho kláves provařený Broučí hit Nech to být (někdy i blít, ale to už je spíš od Valících se šutrů). A v té chvíli započala hlavní fáze jeho přinejmenším dvoudenní šílenosti.

 

Rouperovi se podařilo úspěšně vstoupit do Adalberta, takže mohl započít svůj rychlý nášup, jenže před ním se šoural jakýsi stařeček krokem rozespalé želvy a ne a ne se furt došourat k sloupečku nákupních košíků. Rouper se rozhodl, že zachová klid a trpělivost, jak se tomu naučil při nedávné návštěvě Brixenu. Sunul se tedy za stařečkem krok sun krok, jeden krok dozadu a po krátkém váhání dva krůčky dopředu. Kolem se mezitím valily zástupy nákupních mantáků, jimž vlastnictví nákupního košíku evidentně nečinilo žádnou potíž, jen Rouper se v poklidu a s neústupnou trpělivostí sunul za stařečkem.

 

Rouper toho k doplnění svých tělesných zásob moc nepotřeboval. Tekutinu už měl v košíku a přesunul se k jedné ochlazené skříni, kde započal zkoumat nejrůznější laskominy v podobě sendvičů. Problém byl ovšem v tom, že když stál u té jídelní chladírenské skříně, blokoval přístup k nejbližší pokladně. Stále si nemohl nějaký ten sendvič vybrat a mezitím se po jedné jeho straně nahromadila fronta zákazníků, kteří v klidu a trpělivě čekali na přístup k oné pokladně, čehož se nakonec bez fyzického násilí dočkali. Rouperovi se totiž v poměrně snesitelné době podařilo vyšmátrat z chladící věže kuřecí kousky se zeleninou a dressingem ve dvou těstovinových obalech.

 

Rouper se pak dokodrcal k jiné pokladně, kde nebyla žádná fronta, pouze tam byl doděláván jeden týpek se skromným nákupem, takže bylo jasné, že celou tu záležitost u ní velmi rychle vyřídí. Jenže když se nám něco zdá být příliš jasné, obvykle se příliš rychle zamračí. A tak se i stalo. Pokladna se zasekla a ne a ne se odseknout. Bylo povoláno hodně odborníků i přeborníků od Adalberta, ale i s kladivy s tím měli velkou práci. Nakonec se to však podařilo a Rouper přišel na řadu. Za ním pořád ještě nikdo a u vedlejší pokladny dlouhá fronta.

 

Když už to vypadalo povzbudivě, zasekla se i pokladní. Nedokázala rozeznat, jakou barvu hroznů si Rouper pořídil, k vyřešení čehož svolala celou emisi Adalbertových specialistů, pomačkala si i mobil atd., takže Rouper už málem vrostl do obchodní podlahy. V nejhorší chvíli ho však podnětným způsobem rozptýlila jedna zajímavá scéna. Za pokladnou, tedy mimo nákupní zónou, se začal motat jiný týpek s jakousi krabičkou v pazourech. Nakonec ho to motání přestalo bavit, protáhl se kolem Roupera dovnitř s krabičkou zřejmě nákupu, který uzmul u vstupu do nákupní zóny, jelikož ho zřejmě nebavilo celou tu záležitost obejít. A co myslíte, že udělal? Inu nebyl to debil, takže se postavil do dlouhatánské fronty u vedlejší pokladny. Rouper se tomu nějak vnitřně zpočátku smál, ale nakonec se ukázalo, že to fakt nebyl debil.

 

Pokladní se konečně podařilo stanovit barvu hroznů a jejich cenu, již téměř ztrouchnivělý Rouper jí podal takovou poněkud větší bankovku, jenže ouha, trochu se to zadrhlo. Ne nadlouho, paní pokladní se nějaký čas nedařilo vydolovat z pokladny bankovky k navrácení. Šmatala v ní svou ručičkou podobně, jako ten stařeček šmatal po košíku. Nakonec se však vše podařilo, a když se Rouper mohl odkýblovat, tak zjistil, že u vedlejší pokladny nestojí ani noha. I týpek s nákupní krabičkou už byl dávno pryč.

 

Rouperovi se podařilo úspěšně vyrazit z Adalberta a zamířil k nejbližší trafice. Nějaké mamince se podařilo zaparkovat před trafikou kočárek s dítětem, takže ke vstupu dovnitř už mnoho prostoru nezbývalo, a když se Rouper chystal tím prostorem nějak protáhnout, vyrazilo z trafiky druhé o něco starší a již průběžně chodící dítě. Nakonec to všechny děti i s maminkami zvládly a Rouper to začínal vidět docela růžově – jenže ouha.

 

Rouper se v návalu uvolnění rozhodl, že nákupní oblast neopustí podchodem, ale obejitím zábradlí kousek od trafiky, aby se dostal na chodník ulice Střelené a přesunul se po něj k přechodu přes Střelenou k oblasti, kde bylo třeba, aby svou kauzální činnost dokončil. Jak se blížil k obchvatu zábradlí, zaznamenal, že u blízké autobusové zastávky nestojí autobus, ale sanitka. Na první pohled to vypadalo, že jinak nic vážnějšího se neděje. Pak ale zaznamenal, že se k sanitce vcelku a poklidu blíží jakási žena středního věku. Když se doplížila, vystoupil ze sanitky jeden sanitární týpek a ona mu ukázala prstem směrem kousek za čekatelskou budkou k jiné lavičce, v jejíž blízkosti jakýsi mladší jedinec s batohem dřepěl či klečel u lavičky a nevypadalo to s ním tak nějak dobře. Co měl ten zoufalý batožní mladík k indispozici, nehodlal Rouper zkoumat, jelikož tam byl dostatečný počet záchranářů a na perverzní čumendu nebyl zvyklý.

 

Rouperovi se podařilo úspěšně obtočit kolem zábradlí a změnit směr svého pohledu k příslušnému přechodu, aby se opět dostal do chodu. Na základě svých aktuálních zkušeností nabyl pocitu, že by to zábradlí mohlo být tak nějak nejisté, neukotvené. Jak tak kráčel kolem něho, zaznamenal, že z jeho druhé strany se k němu s ústním cigárem blíží o něco starší muž a v souladu se svými kouřovými signály se o to zábradlí opřel. Rouper pocítil, že musí v zájmu zachování lidského rodu zasáhnout.

 

Rouperovi se podařilo úspěšně zastavit svůj chod, upřít svůj ostříží zrak na toho kouřového pána a vydlabat ze svých duševních vnitřností slušně laděnou hlášku, že by se ten vykouřený pán neměl o to zábradlí až tak vehementně opírat, protože by se mohl utopit v automobilovém provozu děsně střelené ulice. Zábradlový pán potáhl z cigára a Roupera přehlížel jako velké, širé, rodné tatrmany.

 

Rouper bez jakéhokoli dalšího záchranářského pokusu pokračoval ve svém chodu, když tu najednou za sebou uslyšel

 

BUM!


komentářů: 3         



Komentáře (3)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

3
Dobrou noc (neregistrovaný) 18.10.2015, 22:29:15
https://www.youtube.com/watch?v=Ukdnh7ZgzeM

!!!!!!!!!!!! Ospalý

Lucifer
2
Lucifer * 18.10.2015, 18:33:26
Rouper de Clotrimazol, který se touto dobou nachází ve sklepní komůrce v objetí svěrací kazajky, mi telepaticky vzkázal, abych poděkoval alespoň ze jeden komentář pod jeho výpravným dílkem. Úžasný

1
Bože, Bože, (neregistrovaný) 17.10.2015, 10:38:31
i toto je možné!
Trochu jiný pohled na nákup svačiny či oběda!
Aneb, co se dá vytěžit ze všednosti.
I vědec se občas musí přesvědčit o platnosti známých zákonů o frontě u kasy atd.. Že jsme měli být vždycky u té druhé, platí pro celý vesmír.

Ta pointa se odehrála určitě jen Rouperovi pro radost!

Nehledě ta tohle přečtení, jdu pracovat...

«     1     »