Úžasná

rubrika: Slovo Neviditelného čerta


Možná si myslíte, že bude pohádka, ale nebude. Kdyby to byla pohádka, tak by se jmenovala Úžasněnka, ale o takové princezně jsem zatím neslyšel. Tohle totiž bude takové lehce zmatené zamyšlení nad velmi důležitými věcmi. O velmi důležitých věcech často přemýšlíme zmateně. Ani já se tomu nevyhnu, ale doufám, že alespoň z tohohle zamyšlení něco rozumného přece jenom vyplyne.

Lucifer


Byly doby, kdy jsem především o víkendech dokázal odpočívat a nemyslet na nic jiného než na to, že se mi chce odpočívat. Lehl jsem si třeba na pohovku, nechal hlavou volně plynout myšlenky téměř o ničem, a moje tělo i duše v poklidu regenerovaly.

Po svém návratu z vinohradské nemocnice jsem nic takového nezažil. Dostal jsem novou šanci a měl jsem pocit, že nesmím promrhat ani jediný okamžik, tedy kromě těch okamžiků, které jsem musel nevyhnutelně prospat. Od samotného počátku mého návratu z hranic říše neživých, z kraje propasti, to samozřejmě takhle ještě nefungovalo. Nejdříve jsem byl rád, že vůbec žiji, a klidně jsem si i přes den podřimoval u televize. Netrvalo to však dlouho, definitivně jsem se začal probouzet a znovu objevovat věci kolem sebe, včetně toho, co jsem už před tím znal, ale postupně jsem to začal přehlížet.

Byly to úžasné okamžiky, kterým jsem říkal znovuzrození, a každý den jsem se těšil na to, že objevím nové světy, že doženu to, co jsem díky předchozímu skomírání začínal zanedbávat. Když si to tak rekapituluji, začínám mít pocit, že jsem zřejmě zase doplul do slepého ramene své životní řeky. (Něco jsem už naznačil v Principu neurčitosti podruhé.) Jako bych zase vypadl z rytmu, a kupodivu se zcela nečekaně cítím hůř než před dvěma lety, kdy jsem se nacházel ve stavu krátce po návratu z umělého spánku.

Problém však zřejmě není jen v mém niterném stavu, ale i ve stavu okolní reality. Opouštím tedy své nitro, abych se věnoval tomu neustále narůstajícímu úžasu nad tím, jak se to kolem mne vyvíjí.

Když jsem vyrůstal v předchozím paranoickém režimu, tak jsem to zpočátku skoro vůbec nevnímal. Prostě jsem se narodil jako lidská bytost a navzdory vší té režimní stupiditě, která mě obklopovala, jsem dospíval do stadia normální dospělé lidské bytosti. Postupně jsem samozřejmě objevoval náznaky, že žiji v jakémsi deprivačně manipulovaném světě, tu a tam jsem byl tou stupiditou i nějak zasažen, ale i přesto jsem zcela přirozeně přemýšlel, objevoval a tvořil svůj normální lidský svět, svoji budoucnost.

Ačkoli mám k předchozímu režimu silně negativní vztah, obzvláště proto, že jsem časem pochopil, co všechno mi vzal, jak se mnou stupidně manipuloval atd. - přesto všechno musím říct, že v té době jsem poměrně často potkával inteligentní a kultivované lidi bez ohledu na jejich vzdělání. Mezi nimi byli nejen vysokoškoláci, ale i jedinci, kteří nedokončili ani střední školu a dokonce i tací, co měli problém s dokončením základní školy. Především se jednalo o jedince zhruba mého věku a podobného intelektuálního ražení, což s absolvováním vzdělávacích institucí občas nekorespondovalo. Někteří z nich se pohybovali na hranicích tehdejšího undergroundu, někdy až s kontakty na režimní disent, v té době jsem to však až takhle nevnímal.

Mí rodiče v 69tém na tento režim totálně zanevřeli, a od té doby se u nás nic o politice nepřetřásalo. Chtěli, abych přes všechny ty nesmysly něco užitečného vystudoval a aby do toho nic neužitečného nezasáhlo. Takže jsem vyrůstal v zemi nikoho, občas jsem do jejich zdí narazil a divil se proč, ale nakonec jsem vyrazil do fyzikálních luhů a hájů. Nakonec jsem samozřejmě pochopil, která tady bije. Stalo se tak však až v době, kdy jsem se přemístil do Prahy a kdy se ten režim už nacházel v posledním tažení.

Nehodlám tady všechny ty peripetie, do čeho všeho jsem ještě před pádem totality narazil atd., rozebírat. Nebyl jsem nijak politicky aktivní a do těch totalitních zdí jsem narážel díky své téměř dětské naivitě a ideálům, které jsem do sebe vstřebal především z pěkné řádky hezkých knížek. Podstata mého zamyšlení spočívá v tom, že tehdy, v tom totálně absurdním režimu, jsem potkával mnohem více inteligentních a kultivovaných lidí, kteří sice tu a tam byli tím režimem nějak zasaženi, avšak ne tak, aby si svoji přirozenost do značné míry nezachovali.

Když vynechám kolegy ze své instituce a některé oázy, virtuální i nevirtuální, tak ve veřejném prostoru, na ulici, v tramvaji, v metru atd. narážím na čím dál tím větší počet stupidně deprivovaných a idiotsky zmanipulovaných tvorů, na paranoidní konzumenty možná ještě většího ražení než za bývalého totalitního režimu. Někdy se mi stává, že jedu metrem, čtu si knížku, ale ta stupidita mé obranné hráze prorazí, rozhlédnu se a marně hledám jednu jedinou tvář, v níž bych viděl alespoň náznak přirozené inteligence, což se mi ještě před deseti, dvaceti lety běžně stávalo. Hledím do prázdných ciferníků, kteří se krmí jako opice v pavilonu opic, mačkají ciferníky na mobilech, a když se dají do pohybu, tak mě zcela bez uzardění naberou batohem nebo nohou, zkrátka takové pseudoopičí panoptikum. Abych to nepřeháněl, musím uznat, že tu a tam zahlédnu jedince, který si také čte knížku. Tihle tvorové jsou však téměř neviditelní.

Čím dál tím větší množství lidí se, bez ohledu na věk a někdy i na vzdělání, chová jako tvorové po extrakci mozku. Zastaví metro, jsem připraven u dveří, abych z vozu vystoupil, čudlík na dveřích je buď aktivovaný, nebo zcela vypnutý, a z druhé strany se ke dveřím přikýbluje nějaký tvor, který ten čudlík zvenku začne zuřivě mačkat, i když se dveře už otvírají, a pak se pokouší skrze mé tělo vsáknout dovnitř. Tohle je ale ještě sranda. Denně si přečtu ve virtuálním tisku, že nějaký jiný tvor se v automobilu vřítil rychlostí blesku do zatáčky za účelem omotat se kolem nejbližšího stromu, jiné individuum se zase z neznámých příčin nakýbluje do protisměru, aby se radostně nasáčkovalo pod těžkotonážní vůz za účelem spáchat něco jako novodobé harakiri, no a mnozí motorkáři, kteří jezdí jako kamikadze a znechuceně pohrdají jakýmikoli fyzikálními zákony, jsou na jídelníčku téměř nonstop.

Nedávno jsem tady psal o ztrátě identity, což s tím také souvisí. Jenže tady už nejde jenom o ztrátu identity, ale i o ztrátu mozku. A zdá se, že tenhle proces narůstá neuvěřitelně úžasnou rychlostí, čím dál tím větším tempem.

Když vidím, co se kolem mne děje - od nejvyšší úrovně, kde se pohybují mafiáni, kmotři a političtí paraziti, po tu nejnižší, kde se v ulicích válí tlupy zdegenerovaných lidských trosek, valná část z nich totálně sjetých levnými patoky a toxicky jedovatými drogami, kteří s pojmem Homo Sapiens nemají společného prakticky nic, proti nimž mají Křováci oblasti poblíž Kalahari v jižní Africe neskonale inteligentnější a kultivovanější úroveň - tak se mě zmocňuje tak nesmírně neskonalý úžas, že nějaká fyzikální teorie superstrun je proti tomu nuda na dávno opuštěné plovárně.

Dospěl jsem k závěru, že tohle, milá a vážená čertí čeládko, tolerovat nehodlám. Netoleroval jsem ani tu předchozí totalitní paranoiu, ačkoli převážně naivně a dětsky. Už jsem dospěl a nechci mít s jakýmkoli hnojem tohoto typu nic společného. A pokud si myslíte, že jsem to zamyšlení poněkud přehnal, tak vězte, že jsem se držel ještě velmi hodně umírněně.


komentářů: 28         



Komentáře (28)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
29
Lucifer * 29.09.2012, 21:30:28
Ano, Starý Kocoure, ten problém je bezpochyby i v tomhle a možná je to i jeho podstatná část. Jádro problému či jádro pudla, jak nazval Ondřej Neff jeden ze svým prvních románů, je ale zřejmě v něčem jiném, přičemž tato konzumní paranoia, jež kromě jiných vlivů zatemňuje lidem mozek, je toho důsledkem. Už jsem se tomu tady několikrát věnoval a jistě se k tomu ještě vrátím Úžasný


27 Zajímavé,
Starý Kocour, StK (neregistrovaný) 29.09.2012, 20:27:40
všímám si už pěkný pár let téhož. Myslím, že se to děje proto, že se změnily životní podmínky. Jsou jak se říká \"jiné priority\". Kdysi bylo skvělé, když měl člověk pás spolehlivých přátel, knihovnu s knihami, které si vystál ve čtvrtek brzy ráno ve frontě u knihkupectví, nějaké pěkné LP desky zpoza hranic socialistického tábora. A malou chatu nebo chalupu, kde každý týden zkoušel, co všechno ještě jako amatér zvládne.

Teď o \"kvalitě jeho života\" rozhoduje, kolik utratil za své silné auto, z jak exotické krajiny přivezl prázdninové fotky a nakolik zazobaní jsou jeho známí.
Kdysi zpíval Richard Müller o penězích (bonech), že \"štěstí si za ně nekoupíš\" - ale všechno ostatní ano. Byla a je to jen pravda.

Není to sice celý problém, ale jeho podstatná část.
[:>/

26
el-pavstrom (neregistrovaný) * 04.09.2012, 23:19:06
začínam mať pocit, že všetky tie rozbujnelé zápory dneška sú len inou formou prirodzeného výberu.. :\\\'(

Lucifer
25
Lucifer * 30.08.2012, 19:32:17
A já zase věřím svému pozorování. Zatím mě jak v mé profesi, tak v mém životě nezklamalo. Samozřejmě beru v potaz i pozorování jiných nezmanipulovaných pozorovatelů. Když vidím červenou kouli, tak prostě vidím červenou kouli, i kdybych chtěl vidět modrou krychli. Musím se s tím smířit a na tu skutečnost se adaptovat. Strkat hlavu do písku s tím, že tam prostě nemohlo být nic jiného než modrá krychle, je popřením pudu sebezáchovy, popřením reality. Realita je prostě taková, jaká je, a žádný ideologický fundamentalismus, ani z rukávu vytažené trumfy pochybných statistik s tím nic neudělají, pouze své vyznavače na chvíli zahrabou do písku, aby měli pocit, že tu realitu skvěle trumfnuli a vypudili ze svého doupěte. Ovšem jen na chvíli Úžasný

Axina
24
Axina * 30.08.2012, 18:14:54
[22] Ne. Z druhého odkazu plyne, že závěrům, které plodí sdělovací média se nedá věřit. Jednotlivé případy havárií, o kterých se píše, se nepochybně staly. Ale je jim věnována neúměrná pozornost. Oficiální statistice spíš věřím. Kritéria jsou jednoduchá.

Lucifer
23
Lucifer * 30.08.2012, 16:01:26
Tady jsem vybral tři komentáře z mého předchozího odkazu:


Už je fakt skoro neúnosný
číst každej den takovéto články. Každej den na našich silnicích nějaká tragická nehoda, pár mrtvých, v lepším případě zraněných. A je to furt stejný a furt prd platný. Situace na českých silnicích je den ode dne horší a každej kdo na ně vyjede musí celkem reálně počítat s tím, že už se nemusí vrátit. Hrůza . Kromě Polska, Ruska a Řecka neznám v Evropě horší stát.

Dale12

Re: Už je fakt skoro neúnosný
Jojo, v Nemecku byl posledni mrtvej z celni srazky v roce 1995 a to byl ke vsemu Polak

kolyvanov2

Re: Už je fakt skoro neúnosný
A nejhorší na tom je, že to všechno je v lidech, v jejich mentalitě. A to si myslím, že se nemá šanci nikdy změnit, maximálně k horšímu. Je to někde v genech. A je to samozřejmě i o životním stylu. Projezdil jsem snad téměř všechny státy Evropy a pokaždé když přejedu hranice právě do Polska, ČR nebo Řecka, začínám se bát, adrenalin stoupá. Neznám žádné statistiky, ale stačí mi každodenní realita v okolních zemích a vnímání provozu, který tu zažívám.

Dale12


Skutečnou statistiku čelních srážek v Německu neznám, ale docela bych věřil tomu, co píše kolyvanov2

Lucifer
22
Lucifer * 30.08.2012, 15:55:59
Statistické údaje mohou být všelijaké. Mě ale zajímají důvody těch téměř každodenních masakrů na silnicích, o kterých se téměř každý den, a jak z diskusí plyne nejenom já, dozvídám. Začíná v tom převažovat důvod "z neznámých příčin do protisměru či ven ze silnice" atp.. Ty "neznámé důvody" podle mě nějak souvisí s tím, o čem se píše v tomto zamyšlení. Z druhého odkazu plyne, že se těm statistikám nedá věřit. Já reaguji pouze na to, že o výše zmíněných "neznámých důvodech" - ne ze statistiky, ale z konkrétních případů - se poslední dobou dovídám s podezřele vysokou četností. A ty důvody, které se objasní, působí dojmem, že řidič měl zřejmě nějakou mozkovou příhodu Úžasný

Axina
21
Axina * 30.08.2012, 15:25:15
Nemám čas hledat čerstvé statistické údaje. Takže předkládám, co jsem našla.

Vývoj nehodovosti na českých silnicích 1990-2010:
http://www.autosap.cz/sfiles/a1-95.htm
Namátkou jsem rozklikla 1. graf v bodu 2. Dle něj počet usmrcených osob na 100 000 vozidel stále klesá.

Druhý zajímavý článek je z roku 2009. Dle něj je nehodovost na českých silnicích záměrně překrucována (zveličována). Počtěte si:
http://www.autorevue.cz/propaganda-nekonci-mrtvych-na-ceskych-silnicich-pry-ubyva-pomalu_3

Lucifer
20
Lucifer * 30.08.2012, 15:06:40
"... jiné individuum se zase z neznámých příčin nakýbluje do protisměru..."

Tak třeba dneska

http://hradec.idnes.cz/nehoda-u-luzan-na-jicinsku-09y-/hradec-zpravy.aspx?c=A120830_134527_hradec-zpravy_kvi

Podívejte se na diskusi, aby bylo jasno, že netrpím halucinacemi či nějakým pesimistickým syndromem či čertví čím. Tohle ještě před pár lety tak běžné nebylo. Bude-li to narůstat, tak vyjet autem na silnici se bude blížit sebevraždě. Pokud s tím nesouhlasíte, tak neargumentujte tím, že chodím do práce v nezvyklou dobu, že jsem samotář atp., ale něčím, co se týká tohoto jevu, ne mě. Třeba tím, že to před pár lety bylo naprosto běžné a před dvaceti se to opakovalo třeba pětkrát denně, a k tomu přiložte nevyvratitelný důkaz Úžasný


EvaO
18
EvaO * 29.08.2012, 22:03:34
Víte co? Nechme to všechno trochu uležet. Já jsem teď večer sepsala náš dnešní výlet a pošlu povídání na zardanusa.
Něco jsem i nafotila, tak trošku z toho šoupnu do mého šuplíčku a pošlu na ČPK.
Možná by nebylo od věci, pokud mé povídání vyjde, přiložit k němu i nějakou tu fotečku.
A tímto se přemísťuji na ČPK.
Jen na závěr: Ano, Axino,(16),díky, já se tu snažím opravdu neplácat a tak trochu otevírat svou dušičku i svůj naturel.

Lucifer
17
Lucifer * 29.08.2012, 21:47:04
Ano, omylem, nebo spíš neomylem. Než jsem svůj příspěvek napsal, vypadlo mi přihlášení. Tak jsem ho zkopíroval někam jinam, znovu se přihlásil a zkopíroval ho zpět, jenže když vyšel, byl tam maglajz, a tak jsem ho smazal, opravil a chtěl dát znovu zpět, ale viděl jsem, že ten předešlý se nesmazal, i když jsem tu stránku načetl znovu. Takže jsem ho smazal ještě jednou a přitom se smazalo ještě něco jiného.

Axina
16
Axina * 29.08.2012, 21:41:38
Lucifer zřejmě omylem smazal moji reakci na [12]. Nevadí, zopakuji:
EvoO, formulovala jsi své názory (spíše životní krédo) moc krásně, výstižně. Se vším souhlasím. Jen poznámka: Poznání bývá často vykoupeno bolestí. Až po smrti rodičů jsem plně pochopila cenu mezilidských vztahů.

Lucifer
15
Lucifer * 29.08.2012, 21:32:28
EvoO, mé zamyšlení bylo především o tom, že se zdaleka nejen já domnívám, že s kultivovaností, inteligencí, vzděláním atd. to v naší společnosti jde s i z kopce. V poslední době jsem většinou zaneprázdněn svou prací a NČ a rozhodně mě nebaví zkoumat a rozebírat, jak se kdo chová. Všímám si toho pouze tehdy, když mě to nějak obtěžuje. Kromě toho mám pozorovatelskou odchylku a některé divné jevy mi zkrátka neuniknou. Těch jevů si všímám v kteroukoli denní dobu, s mou pracovní dobou to nijak nesouvisí. Když mám ráno v práci poradu nebo seminář, tak tam vždy včas dorazím. Normální lidé dnes mají nejrůznější pracovní dobu, dnes už všichni nestojí ráno v šest u píchaček, aby to v půl třetí zabalili. V naší instituci rozhodně nepřicházím ani neocházím poslední. Kromě toho mi cesta do práce trvá třičtvrtě hodiny a někdy ještě před ní řeším své soukromé záležitosti, k nimž bych se jinak přes den už nedostal, anebo dostal, ale svůj pracovní čas bych více omezil.

A ještě k těm bezďákům, feťákům a podobné lůze, jež se válí v ulicích. Ona se tam válí skutečně celý den, Axina nemá pravdu. Oni se přes den nikam nevypaří, jsou tam pořád a mraky pražáků by to tady přišlo dosvědčit. Kupříkladu u Anděla, kde včera za bílého dne nějaký takový týpek pobodal nožem tři bezďáky

http://www.novinky.cz/krimi/277247-utocnik-pobodal-v-centru-prahy-tri-lidi.html

Přečti si pod tím tu diskusi. Podle Axiny tam asi píšou magoři, kteří trpí stihomamem Úžasný

"... udělat něco pro druhé, pochválit, udělat radost a jen třeba upřímně "poklábosit, lidsky, bez mentorování, projevit zájem, umět naslouchat, pochopit, být tolerantní - v tom je umění vztahů mezi lidmi, které pak obohacuje samotného jedince." Ano, a to je také to, co z těch lidí rychle mizí. Rozhodně kolem sebe nevidím všechno špatné, ale když vidím, že se něco kazí, tak mám právo se k tomu ozvat. Nejsem policajt či revizor nebo mentor, ale také nejsem pštros, který strká hlavu do písku. A ještě jednou opakuji: mí kolegové pozorují totéž a v drtivé většině případů se mnou souhlasí. Koneckonců sama píše, že ta dnešní prohnilost už předčila tu předchozí. Nesrovnával bych to takhle, ale mohou s tím v podstatě souhlasit. A není to jen ta politická prohnilost, je to i kulturní dekadence a konzumní deprivace. Nejsem pesimista, věřím, že se s tím dá něco dělat a že se s tím nakonec něco udělá, protože už to jinak ani nepůjde.

«     1    2   »