Narodil jsem se na třetí planetě jménem Země obyčejné hvězdy jménem Slunce jedné z obyčejných galaxií jménem Mléčná dráha. Dobu, za kterou Země oběhne Slunce, jsme se naučili nazývat rokem. Každý člověk se narodí v nějakém místě oběžné dráhy Země, a když se Země za rok vrátí zhruba do téhož místa, slaví narozeniny. Tenhle okamžik lidé poznají podle toho, že v kalendáři se objeví ten samý den, ačkoli to není až tak úplně přesné. Nikdo, kromě těch, kdo se narodili 29. února, si však s tou drobnou nepřesností hlavu neláme. Jak tak koukám do kalendáře, tak vidím, že jsem od svého narození oběhl se Zemí další rok od svého narození. Lucifer
Pokud si myslíte, že se zde chystám rozjet oslavu svých narozenin, tak vám po vzoru zenových mistrů říkám: "Ano a ne." Můj mozek se během posledních let transformoval do kvantového stavu, který, jak jistě víte, je propletencem nejrůznějších možných stavů, a každý z těchto stavů může za jistých okolností a s jistou pravděpodobností exhibovat samostatně. V mém případě tyto okolnosti nastávají až teprve pod určitým tlakem. Když píšu tento narozeninově snový elaborát, onen přiměřený tlak necítím, a tak v tomto případě dva propletené stavy "slavím" a "neslavím" jsou stále ještě propletené. Proč jsem ten narozeninový elaborát nazval Narozeninové snění? Inu proto, že si občas - v poslední době to slovo "občas" znamená spíše "často" až téměř "pořád" - připadám jako ve snu, a to i když nespím. Počet oběhů Země kolem Slunce není vůbec podstatný, náš čas kmitá v úplně jiném rytmu. Naše biologické hodiny dokáží urazit za pár měsíců, týdnů, dní a někdy i hodin, minut či přímo sekund totéž, jak někdy jindy za jeden či více pozemských let. Zvykli jsme si však koukat do kalendáře, a když je tam napsáno, že je neděle, tak se tváříme jinak, než když je tam napsáno pondělí nebo středa. Stejně tak vnímáme názvy měsíců, a třeba v lednu či vlastně teď v únoru se cítíme jinak než třeba v srpnu. Neříkám, že roční období, kdy se v kalendáři píše únor, není jiné, než když se tam píše srpen, už jenom v délce slunečního svitu a počasí je ten rozdíl zcela zjevný. Chci říci, že ani tyto rozdíly nemusí znamenat, že jsme v únoru jiní než v srpnu, tedy pokud nebereme v úvahu svůj tělesný a duševní vývoj. Chci říci, že jsme těmito kalendářními údaji ovlivňováni více, než je z přirozeného hlediska nutné. Když nad tím co jsem právě napsal, přemýšlím, tak mě napadá, že na otázku, zda slavím či neslavím ty komické "narozky", bych teď měl říci: "Ne." Jenže ono to není až tak jednoznačné. Není od věci stanovit si nějaký okamžik, kdy se člověk ohlédne zpět svým životem, zamyslí se nad tím, kam dospěl atd., a také nad tím, co by mohl či měl dělat dále. K tomu může samozřejmě sloužit nějaký obecně uznávaný svátek, jako třeba Vánoce či Nový rok. Jenže tahle data jsou vnímána celou lidskou skupinou, která tyhle svátky slaví. Pokud se chce člověk z tohoto "stáda" vydělit, musí si najít jiné datum. Je zjevné, že by si nemusel najít žádné datum, ale ke své rekapitulaci přistoupit bez ohledu na kalendář ve chvíli, kdy pocítí, že nadešel čas. Na druhou stranu není možná od věci zavést si určité rituály, jež budou specifickým způsobem zakotveny v čase, a proč ne i v tom kalendáři. Takže bychl mohl také říci: "Ano." Jestli jste z mého kvantově narozeninového entanglementu definitivně upadli v těžkou depresi, nic si z toho nedělejte. Abych vás nějak lépe naladil, připravil jsem si krátkou citaci Františka Koukolíka z knížky Otázky současné vědy (Soubor mikroesejí): Velmi zajímavé bude zjistit, jaký je vztah spánku k tikání našich biologických hodin. Takže až půjdete spát, sladké sny třeba o tom, jak se vám povede chytit něco, o čem se vám ve dne v bdělosti ani nezdálo. A na závěr téhle své "ano i ne" narozeninové oslavy přidávám krátkou básničku, kterou jsem kdysi napsal někomu úplně jinému, a teď, po malé úpravě, ji předávám, jako by ji ten někdo úplně jiný napsal mně:
Milý a vážený pane čertíku: Nasaďte si ten svůj trychtýř na hlavu, pohleďte do zrcadla a pomněte, že ani sám Šalomoun ve vší slávě své tak oděn nebyl, jako teď Vy s trychtýřem na hlavě, a také my všichni, kteří si jej tam klidně taky můžeme nasadit.
07.02.2013, 00:00:30 Publikoval Luciferkomentářů: 7