2015

rubrika: Slovo Neviditelného čerta


Automaty pro radost

 

Lucifer


Jak už se stalo v posledních letech mým zvykem, loučím se s odcházejícím rokem a zároveň vítám rok následující příspěvkem, v jehož názvu se skví číslo (dle křesťanského kalendáře) roku následujícího. Stalo se to už dvakrát: 2014, 2013, rok předtím byl Silvestr padlých andělů. Dnes, tedy na úpatí roku 2015, bych se s vámi chtěl podělit o jedinou myšlenku, která v posledních dnech, jako obvykle z neznámých důvodů, vyrašila v mé mysli.

 

Vzpomněl jsem si na název jedné povídky Raye Bradburyho Automaty pro radost. Tenhle název mi háral v hlavě už několikráte, aniž bych si pamatoval obsah povídky. Přestavoval jsem si pod tím všelicos, co však spolu vždycky nějak souviselo. Souviselo to spolu tak, že jsem míval pocit, že jsem obklopený automaty pro radost nejrůznějšího druhu, včetně lidí, včetně sebe sama.

 

Povídka se odehrává na jedné faře, kde probíhá jakýsi věroučný konflikt mezi třemi kněžími (pátery). Na jedné straně jsou dva Irové, přičemž jeden je nesmiřitelně fundamentalistický a druhý zase smířlivější; na straně druhé je Ital, který je na současný vědecký pokrok, především kosmický výzkum, velice adaptibilní. Do hry však vstupuje ještě jeden Ir, farář, který se narodil v Kalifornii, a přináší tak jakousi živorodou směs irských kořenů a amerického nadhledu. Ten farář celou tu konfliktní záležitost pěkně skloubí a vyřeší, pročež na faře opět nastane klid a mír. Irský fundamentalistický (konzervativní) kněz se transformuje do liberálnějšího duševního stavu, přičemž druhá strana mu vykročí naproti.

 

Podstatu toho konfliktu vám zde vyjevovat nebudu. Možná jste tu povídku už četli, anebo ne, a pokud máte zájem, tak není problém si ji najít v knihovně, antikvariátu či v pdf formátu na internetu. V českém překladu se objevila kupříkladu ve velmi hutné sbírce Bradburyho povídek Kaleidoskop, jež je na internetu dostupná.

 

Z povídky jsem se rozhodl vybrat dvě pasáže. Obě se týkají anglického básníka a malíře, jehož jméno je William Blake:

 

Kdo v pochybách svým očím neuvěří,

ten vůbec v něco věřit může stěží.

A kdyby slunce pochybovat mělo,

i s měsícem by rázem potemnělo.

 

A teď ta k jádru věci:

 

„Má-li církev být pro každého vším,“ řekl farář, „líbí se mi představa horké krve vychované ve studeném podnebí, jako je tomu u toho nového Itala, třebaže mi připadá úžasné, když pomyslím na to, že já jsem studená krev vychovaná v Kalifornii. Potřebujeme tady ještě jednoho Itala, abychom zajistili rovnováhu, a tenhle Latinec podle mého úsudku zamává i s otcem Vittorinim. Chce teď někdo pronést přípitek?“

 

„Já bych rád připil, pane faráři.“ Páter Vittorini znovu povstal, mírně se usmál, oči mu temně zajiskřily a zrakem přejížděl z jednoho na druhého. Posunul si brýle. „Jestli si dobře vzpomínám, nemluví Blake někde o automatech pro radost? Neříká, že Pán dal podnět k vytvoření života a pak zahnal živly do úzkých tím, že vyvolal existenci lidských bytostí, loutkových mužů a žen, jimiž jsme my? Šťastně vypraveni do života, obdařeni milostí a rozumem, nejsme v nejlepším případě v klidná poledne a v pěkném podnebí Božími automaty pro radost?“

 

Ano, někdy si připadám být obklopen automaty pro radost. Ale pro radost koho? Boží? A komu je On automatem pro radost?

 

Všem čertím automatům pro radost přeji rozumný vstup do nového roku, ačkoli ve skutečnosti žádný takový není, jelikož vše plyne tak nějak samo od sebe, Země se koulí kolem Slunce bez kalendáře, přepážky neexistují a zítřek bude jen o malounko jiný než dnešek, což se děje v podstatě furt dokola.

 


komentářů: 62         



Komentáře (62)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Stella
62
Stella 02.01.2015, 21:50:31
Na počátku?

Holt jsme si tohoto vybraly!

61
StK (neregistrovaný) 02.01.2015, 18:52:57
Okolo dámy, okolo, jak ten Vávra.
Ale vkus máte docela dobrý. Je to, na rozdíl ode mě, úhledný pán.
S vyplazeným jazykem

Stella
60
Stella 02.01.2015, 16:01:49
No ovšem. Taky pohled do kamery a naprosto nereálný způsob nakupování ve srovnání s tím, jak ONI nakupují cokoli. Ale nesmíme to prozradit. Nerozhodný

astra2
59
astra2 * 02.01.2015, 11:57:56
Už vím, proč to tak je. Je to totiž fešák, ten pán! Rozpačitý Usmívající se

astra2
58
astra2 * 02.01.2015, 11:55:49
Ty myslíš taky toho s košilí ? No toto? To by byla mela!

Stella
57
Stella 02.01.2015, 11:51:37
Ty hele, Astro, my jsme se domluvily? Vědmy.

astra2
56
astra2 * 02.01.2015, 11:48:35
Už jsem to všechno zkoukla, a děkuju oběma chlapcům za nabídku příjemného prožitku. Všechny tři prezentace mě něčím vzaly za sérdéčko. Nemůžu si pomoct, líbí se mi to. V Karolině to zní všechno jinak, líp, víc lidsky, a kdybych věděla, jak kocour vypadá, myslím, že by to mohl být ten pán, co si oblíká košili (v Janáčkovi). Janáčka mám ráda. Jsou tam vůbec dobré momenty, střihal to střihač, dobrý, - slečna v rytmu na chodítku, dítě s flaškou mlíčka - je tam tolik momentů, až k nezapamatování. Výsledný dojem - jednička, místy s hvězdičkou...
V Praze leje asi z dvaceti nebeských konví naráz, jsou dva nad, takže to ještě nemrzne, ale večer? Janáček s námi. To bude celonoční zimní stadión!
S vyplazeným jazykem Ahoj

Stella
55
Stella 02.01.2015, 11:42:30
Když je to krásné, co nám po původu.

Ten nakupující!

astra2
54
astra2 02.01.2015, 09:31:37
Fákt? Jestli to není ironie, jsem poctěna!Jdu do ulic, lovit pocity a nějaký ten žvanec! Ahoj

53 To Astra:
Starý kocour (neregistrovaný) 02.01.2015, 09:15:28
Pro takové, jako jste Vy, Astro, je pro každého rozkoší tvořit. Vděčný divák, vděčný posluchač.
Bez takových by jakákoliv tvorba neměla smysl.
Ahoj

astra2
52
astra2 02.01.2015, 07:06:19
K TOMU TADY NÍŽE - Luciferovi a kocourovi... Jsem jen prostá prožívačka těch všelijakých návnad, o kterých píšete. Jsem možná i víc blbější než blbá, ale nechávám je na sebe působit s velkou rozkoší. Dělá mi dobře, když dav kladně souzní. Když se nechává překvapovat. Nemůžu si ty vaše ukázky teď poslechnout, chci je slyšet pěkně nahlas, ale je moc ráno a nebudu budit barák. Přes den si to rozbalím a budu se těšit tím, co uslyším i uvidím. Přejte prosťáčkům mezi sebou jednoduché zážitky. Jednodušší život má tu přednost, že se v něm neřeší neřešitelné. Jsem "cíťa okamžiků", které si dokážu parádně prožívat. S vyplazeným jazykem Rozpačitý

Lucifer
51
Lucifer * 02.01.2015, 00:14:51
Starý kocoure, ten druhý link u [49] jsem už viděl. Skvělá práce. Usmívající se

50 pozdě, ale přece
St. Kocour (neregistrovaný) 01.01.2015, 22:11:49
A přece jsem něco našel i když to není přesně ono.
https://www.youtube.com/watch?v=16Wgida-utc
Skrze Fukušimu (Novou Karolinu) procházím 2 až 4x denně. Po širokých schodech se zeleným kobercem. Mlčící

49 To Lucifer (47):
Starý kocour (neregistrovaný) 01.01.2015, 22:01:04
Ne Světlonoši. Myslel jsem tohle:
https://www.youtube.com/watch?v=44UC6muN8KY
nebo tohle:
https://www.youtube.com/watch?v=GBaHPND2QJg
nebo tohle:
https://www.youtube.com/watch?v=xArBdbSuHvI
V Simfoniettě jsem dokonce (snad sekundu a půl) v jednom záběru - ale stejně nepoznáte, ve kterém.

Jsou to akce které jen překvapí, ale nepředstírají, nelžou. Dělali jsme totéž v jednom nákupním areálu s baletem - baleťáci vyzývali k pas de deux náhodné nakupující. Ale - lidi se bojí. Jsou bezpečnější v davu. Jedině Cikáni si dali říct. Bohužel se akce netočila, taky by to byly zajímavé záběry.
Usmívající se

Stella
48
Stella 01.01.2015, 21:15:22
Abychom se zase nedostali tam, kde tady na NČ nechceme být. Ale - opravdu nemusí být všechno zrežírované.(Ta vystoupení v obchoďácích atd. jsou přepečlivě připravená - ale ozvláštní den, přimějí se zastavit.)
Jenže, když se jde do akce, tam se vynoří vůdce. A přece lidi taky myslí sami. Pokud s nimi ten v čele souzní, ať je vede.
Musí samozřejmě být i ti, co pokaždé jsou o kus vepředu a hlídají, pozorují, varují a říkají: pozor, tady už ne. Bez nich by byl vývoj špatný. Úžasný

«     1    2  3  4  5   »