Přesně za týden bude zase pátek, jenže už v září. Ve čtvrtek se s námi srpen rozloučí, jmeniny bude zrovna slavit Pavlína, alespoň dle českého kalendáře. Zajímavé je, že prvního září jsou v tomto kalendáři uvedena hned tři jména: Linda, Samuel a Jiljí. Linda je jasná, Samuel… no dejme tomu, ale Jiljí? Tož brknul jsem klávesnicí strejdovi Googleovi a hned na prvních dvou místech v seznamu jeho bleskových odkazů jsem se dozvěděl, že Jiljí byl mnich a poustevník a zároveň i jeden z nejoblíbenějších středověkých světců, za což byl vyznamenán svatým řádem a v Praze mu pak vystavěli kostel. Tak jsem se zase poučil. Jinak v kalendáři tohoto týdne dominují ženská jména. Před Lindou (se Samuelem a Jiljím (ihned mě napadlo něco jako švédská trojka)) je kromě Pavlíny Vladěna a Evelína, za ní pak Adéla, která možná ještě nevečeřela. Muži, kromě již zmíněného Samuela a Jiljího s Lindou, jsou zastoupeni pondělním Augustýnem a nedělním Bronislavem, přičemž tomu poslednímu byla kalendářníky přifařena Bronislava. Příští týden je kromě emancipačního kalendáře české provenience zajímavý také tím, že se budu vyskytovat na jedné z mnoha svých dalších mimopražských výprav.
Lucifer
Bude to takový pozdně letní výlet, ne však ještě baboletní. Babí léto nastupuje koncem září, někdy po zakončení astronomického léta, a může se protáhnout až do první třetiny října. V těchto časech bývá většinou velmi klidno a slunečno, pavouci pletou svoje sítě, které ne vždy slouží k chytání much, ale hlavně k transportu malých pavoučků do jiných končin…
Nikdo však nemůže vyloučit, že zrovna tenhle rok tomu tak bude. Meteorologické předpovědi se však často tváří, že už to mají alespoň týden dopředu naprosto jasné. Hned za dva či tři dny pak otočí o sto osmdesát stupňů, jak tomu bylo zrovna teď, když byl nejdříve ohlášen předčasný konec léta a v těsném závěsu pak vyhlášen příchod dalších tropických veder. Předčasnému konci léta jsem absolutně nevěřil, ale ani s blížícími tropickými vedry bych si nedovolil jen tak namátkou žonglovat. Čím víc se snažíte počasí diktovat, co má dělat, tím víc si s vámi počasí hraje jako kočka s myší. Takže to sleduji s patřičným odstupem na podkladě dlouhodobých zkušeností.
Kde se budu v první části příštího týdne vyskytovat, vám neprozradím. Chci si totiž připadat jako svatý Jiljí, tedy něco jako mnich či poustevník, ačkoli ne až tak úplně. Člověk si může odpočinout v ústraní, aniž by zcela osamoceně jedl kořínky v nějakém pustém lese. Jsem člověkem společenským, ne však davovým. Prahu miluji, ale její davy už mi (zase) lezou krkem. Doprovod bude jednočetný a Samuel jím nebude.
Můj pozdně letní dovolenkový odpočinek bude takříkajíc hlemýždí. Žádný spěch. Pokud mě zrovna něco úchvatného nenapadne, tak v klidu bude odpočívat i Neviditelný čert. Něco jako pozdně letní odstávka, která se skončí nejdříve příští víkend. A to už bude září, což evidentně vede k závěru, že tohle je patrně můj poslední srpnový příspěvek.
25.08.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 13