No asi ne všichni, ale já v té Žluté ponorce žiju už odmala. V podstatě jsem se v ní narodil. A angličtí Brouci mi k tomu zpívali.
Lucifer
Jsou věci mezi nebem a zemí, mezi Vesmírem a Zemí, které asi nepochopíme. Jsou věci, které pro nás nejsou důležité, ale přece jenom se v tom harampádí přehrabujeme, a tak ztrácíme věci, které pro nás důležité jsou.
Nehodlám tady dělat psychologickou či přímo psychiatrickou přednášku. Vystudoval jsem fyziku. Někdy si myslím, že jsem se minul povoláním. Od raného mládí jsem psal o něčem úplně jiném. Až se znovu narodím, jak říkají třeba buddhisti, k jejichž víře tak nějak stále inklinuji, stanu se čistým spisovatelem. Budu psát, co mne napadne a tvořit to, co se mi zachce. I třeba o vodě a chlebu. Koneckonců tvůrci by měli tvořit v absolutní bídě, jak nedávno řekl jeden ubožák na Hradě. Nebudu zachovávat žádná psaná pravidla, jak se mám vyjádřit, žádné zákony jakékoli vědy, jakéhokoli politického systému, jakékoli ideologie určené k obohacení parazitů.
Ale to bude až příště. Teď ještě žiju ve Žluté ponorce, která, ačkoli to nebyl původní záměr, začíná připomínat Titanic. No tak se ponořme ještě hloub.
20.10.2020, 17:25:57 Publikoval Luciferkomentářů: 8