Dnes zde bude otevřena pouze vinárna U Čerta. V té čertí vinárně sice budu, ale vesměs neviditelný. Na pozadí vám bude hrát hudba, která vás osloví: Hej ty!
Lucifer
Tahle píseň ze Zdi prastaré kapely Pink Floyd mě vždycky fascinovala a oslovovala - vlastně už od samého počátku, kdy jsem tu Zeď uslyšel. A znovu se vrací. Pink Floydi už tehdy cítili, že se ocitáme za zdí, no a já mám pocit, že ta zeď, ty zdi i nadále vyrůstají jako houby po dešti. Všichni jsme příslušníci stejného lidského rodu, zdi nás však rozškatulkovaly do zcela intaktních cel. Někdo nás rozebral na kousky a s každým tím kouskem zachází jako… no zkrátka jako s nelidským kouskem. Šikujeme se do různých náboženských, politických a kdoví jakých ještě formací, které se vzájemně snaží co nejúporněji zdevastovat, zničit, vyzmizíkovat. Tomu někomu se to z nějakých všelijakých a často neuchopitelných důvodů hodí. Ten někdo je samozřejmě také lidského rodu, jenže dospěl k závěru, že ti ostatní musí být v jeho zájmu odlidštěni, aniž si uvědomil, že první, kdo se odlidštil, je on…
A tak, spolu s tou písní, volám:
Hej vy tam, jste tu ještě? Máte v sobě ještě kousek lidského citu? Dokážete své kousky zase spojit v jeden lidský celek? Jste schopni vymanit se ze svých intaktních cel? Dokážete zbořit ty nesmyslné zdi, zbavit se těch absurdních nástrojů konzumního, politického, ideologického, náboženského a kdoví ještě jakého deprivantního pošpinění své přirozenosti? Dokážete se vymanit z někým naprogramovaných schémat, jež vás odsoudily pohybovat se v předem připravených korytech, jimiž tečou jenom splašky? Dokážete pochopit, že tím někým jste taky vy sami?
10.07.2013, 00:01:09 Publikoval Luciferkomentářů: 17