.:: Neviditelný čert ::.

Zvláštní meteorologický úkaz

rubrika: Vinárna U Čerta

Poslední dobou se odehrává počasí, ze kterého jsou i drsným způsobem ošlehaní meteorologové takříkajíc na plech. S počátkem listopadu, ale už i ke konci října, očekáváme ponuré podzimní dny, plískanice, mlhy, když vykoukne sluníčko, tak jen na chvíli a krkavě. Když listopad pokračuje ve svém volnoběhu, začíná vrcholit podzim, který má či měl by mít svoji nezaměnitelnou, sentimentálně ponurou náladu.

Lucifer

Každé roční období má něco do sebe, což se týká především krajin nalézajících se v mírném klimatickém pásmu. I ta podzimní dušičková. Jenže teď se už přinejmenším poslední tři roky děje něco zvláštního. Zima začíná absentovat a už se přidává i podzim. Ale to není všechno. V předchozích dnech nastávala situace, kdy se během jednoho dne na našem území vystřídaly všechny čtyři roční období, ovšem jen teplotně. Vládla tady jakási urputně neústupná tlaková výše, pozdě v noci mrzlo jako v zimě, ráno se začínalo jaro, odpoledne se to pak blížilo k létu a k večeru, když se setmělo, to začalo připomínat podzim, někde i s mlhami. Teplotně čtyři roční období v jednodenním balení, nastaly i rozdíly teplot kolem šest a třiceti stupňů Celsiových. Je to možné?…

Není vyloučeno, že zbytky svých životů strávíme v celoročním více či méně letním období. Asi je třeba začít si zvykat na něco úplně jiného, než na co jsme byli odmalička po dlouhé roky zvyklí. Jasně, sem a tam nějaký výpadek, ale výpadek, ne standard.

Zajímavé v této souvislosti je, že v posledních letech se rozmáhá nošení tlustých krčních hadrů (koberců) po celý rok. Vzpoura? Vědomě nejspíš ne, ale podvědomě možná ano. Nabízí se mi však představa, že o Vánocích při teplotách třiceti stupňů nad Celsiovou nulou se po plážích ověnčených nákupními vánočními stromky budou producírovat děvčata v tlustých kožíškách a kolem krku budou mít omotané plenky z toho nejtlustějšího nejlépe perského či alespoň nejbližšího supermarketního koberce. Opocené obličeje budou chráněny speciálním břízolitem a zbytek těla mrazicími boxy. Správní hoši budou nahatí, kolem krku zauzlované klobásy, a Ježíšek bude mít na sobě dupačky sestříhané z opotřebeného papíru všech čtyř ročních období a u nosu se mu budou tvořit roztomilé reklamní bubliny, občas i vybuchovat, explodovat a vše kolem zamotávat do naprostého nečasu.

Ano, jistě, je třeba si zvykat na nezvyklé změny, proměny čehokoli za cokoli… změna je život. Chápu, vnímám a snažím se přizpůsobit, asimilovat, splynout s prostým davem. A není to jen v počasí. Jenže občas se ve mně něco vzbouří. Vzpoura vědomá či podvědomá? Tak tohle bych si teď nedovolil rozpitvávat. Je podzim a i přes ty meteorologické přehmaty setrvávám v obvyklém ponuře romantickém stavu. Ano, začínám být svým způsobem konzervativní. Možná už na to mám věk.

Teď ale provedu naprosto nekonzervativní úhybný manévr a tenhle stručný slovní zákusek zakončím písní, na kterou jsem už tady několikrát upozornil.

Naposledy předevčírem.

A neptejte se mě

PROČ