Cesta do dětství

rubrika: Vinárna U Čerta


Už dlouho jsem neupustil něco jurodivě komprimovaného do vinárny U Čerta. Letos pouze jedinkrát počátkem ledna v podobě Rouper de Clotrimazolovo poste restante. Jenže to jsem nebyl já, ale Rouper de Clotrimazol, který mě tady občas alternuje v době, kdy se vydávám na cestu do dětství.

 

Lucifer


Zítra je Velký pátek, který připomíná zakončení životní poutě jistého Ježíše Krista na kříži. Letos z něho už konečně v našich končinách udělali pánové nahoře svátek. Je to takový předkrm velikonočních svátků, které nastávají první víkend plus pondělí po prvním jarním úplňku, který nastal včera. Kdyby úplněk nastal den před prvním jarním dnem, tedy letos devatenáctého března, tak bychom na ten první jarní čekali skoro měsíc a Velikonoce by byly až někdy téměř koncem dubna. Tenhle měsíční kalendářní rozkmit Velikonoc má za následek, že během svých cest do dětství jedni vzpomínají, jak na Velikonoce sněžilo, jiní jak se opalovali na pražícím slunci. Někteří zvládnou obojí.

 

Samotný rozkmit polohy Velikonoc v kalendáři má jistě na naše meteorologické vzpomínky nezanedbatelný vliv, ale ne kompletní. I koncem března se můžeme pražit na jarním slunci, které má v podstatě stejný výkon jako koncem léta, a koncem dubna se můžeme brodit sněhem.

 

Když cestujeme do dětství s pocitem, že chceme ve své duši alespoň na chvíli zreprodukovat něco krásného, co nám zrovna chybí a čehož bychom se rádi znova dopídili, tak je nám jedno, jestli na Velikonoce padal sníh či pražilo slunce. Hledáme tu dětskou krásu, která může mít všechny možné i nemožné podoby.

 

Letos o poměrně brzkých Velikonocích mají teploty vystoupat až téměř k těm podletním. V neděli po druhé hodině ranní navíc začne fungovat tzv. letní čas, což znamená, že neděle bude o hodinu kratší, ačkoli nezanedbatelný počet těmi pány (i ženami) nahoře zblblých dětiček bude radostně tleskat ručičkama, že je o hodinu delší.

 

Trošku jsem se rozkecal, což do komprimované formy příspěvku ve vinárně U Čerta nepatří, takže uzávěr:

 

Doprovodná hudební vložka je dílem dvou Vladimírů. Text napsal Merta, hudbu Mišík. Obojí je excelentní a neznám nic krásnějšího, čímž bych mohl svoji cestu do velikonočního dětství doprovodit.

 


komentářů: 0         



Komentáře (0)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_