Nedělní ráno

rubrika: Vinárna U Čerta


O sobotních nocích někdy uléhám ke spánku s pocitem, že bych se rád probudil do krásného nedělního rána.

 

Lucifer


Od pubertálních let jsem byl zvyklý vyspávat v neděli skoro až do poledne. Čím starší, tím později. V posledních letech mám povětšinou co dělat, abych to poledne stihl. Stane se, že bezvýsledně. Koneckonců sobotní noc je od toho, abychom si to užili na plný výkon, neděle od toho, abychom si od toho na plný výkon odpočali. Jenže ta kouzelná vize, že v neděli vstanu hodně brzy ráno, vůkol je ticho, jen ti ptáci tak trochu štěbetají, sekačky na trávu ještě mlčí, a já se vydám užít si to do opuštěných kulis, v nichž kromě štěbetavých ptáků už jenom šumí stromy… mě občas přepadá, ačkoli moc dobře vím, že budu rád, když se probudím ještě před polednem.

 

Minulou neděli se mi ji však podařilo realizovat. Do mého hledáčku se během pracovního týdne vloudil hrad Houska. Tajemný hrad v jednom z nejpustějších míst v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Nachází se tam prý brána do pekel a Karel Hynek Mácha měl u ní velmi podivuhodnou vizi. K tomuto hradu se dá spolehlivě dorazit pouze autem nebo pěšky, přičemž druhý způsob je neskonale náročnější. Hromadná doprava až do blízkosti hradu je z pohledu pražského výletníka téměř neprůstřelná.

 

Zvolil jsem variantu číslo dvě, jelikož vlastním dopravním prostředkem nejsem momentálně obdařen. Jít z Prahy až na Housku a zpět pěšky je nepříliš dobrý nápad. Musel jsem se dopravit do nejbližšího výchozího bodu veřejným dopravním prostředkem. Možná mi něco uniklo, ale jediný rozumný způsob spočíval vyrazit autobusem před devátou ranní z pražských Holešovic do Dubé na Českolipsku. Vstával jsem tudíž v neděli krátce po sedmé.

 

Ten autobus jsem nakonec nestihl, trochu jsem se zamotal poblíž autobusového nádraží, které se nalézá hned vedle vlakového nádraží Praha-Holešovice. Vyrazil jsem tedy o dvě hodiny později. Z Dubé na hrad Houska se dá jít po silnici nebo po modré turistické značce. Turistická vede někdy též po místních okreskách, jindy zase po stezkách lesních. Měl jsem před sebou asi dvanáct kilometrů, ale zhruba v půli jsem to vzhledem časovému opoždění vzdal. V lese při pokusu zdolat velmi příkrý terén jsem pochopil, že až dorazím na Housku již v notně zbědovaném stavu, tak si ji moc neužiji, jelikož budu muset vyrazit zpět, abych stihl ještě za světla autobus z Dubé do Prahy. Takže někdy příště.

 

I když jsem hrad Houska nakonec nedocílil, mé krásné a tiché nedělní ráno se mi splnilo. Až do návratu do Dubé byl všude téměř naprostý klid. V lesní části turistické trasy jsem potkal pouze jednoho člověka se psem, a to když už jsem se vracel. Nebyl to pěší turista, kousek od setkání jsem u cesty na kraji lesa zahlédl zaparkované auto.

 


komentářů: 2         



Komentáře (2)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
2
Lucifer * 15.05.2016, 13:31:40
Jistě, jenže to mu bylo kolem dvaceti let. V tomhle věku jsem též chodil na čundr a spal pod širákem. Mrkající

Stella
1
Stella 15.05.2016, 08:40:54
Ale než Mácha vyrazil, vždycky pěšky - občas ho někdo vzal vozem - nezapomněl si "načernit vousiska nad i pode rtoma". A stihl všechno! S vyplazeným jazykem

«     1     »