.:: Neviditelný čert ::.

Vzpomínka na Karla Kryla

rubrika: Vinárna U Čerta

Nevím proč mě ro napadlo zrovna teď, když jsou venku taková vedra, ale možná z úpalu či úžehu. Napadlo mě náhle vzpomenout si na Karla Kryla. Za hlubokého totáče jsem potajmu poslouchal jeho písničky, a ačkoli jsem totáč neměl rád, textům Krylových písniček jsem začal rozumět až mnohem později. Škoda že Karel Kryl odešel až tak brzy. Někdo takový tady chybí – a ačkoli se někteří snaží, neříkám, že špatně, takový náboj, jaký měl v sobě Kryl, nemá nikdo z nich.

Lucifer

Tenhle kratinký článek vkládám do Vinárny U Čerta. Kdyby tady Karel Kryl ještě byl, tak bych ho pozval právě tam. Na jednu či dvě skleničky vína – a bezpochyby s kytarou. A bezpochyby s jeho nezaměnitelnou, někdy až hodně drsnou, nicméně však naprosto vždy pravdomluvnou poezií.

V písni, kterou níže přikládám, se vyskytuje jméno Libuše. Evidentně je to ženské jméno. Dokonce v daném případě se jedná o jméno jedné ze tří dcer mýtického českého vojvody Kroka. Další dvě děvčata se jmenovala Kazi a Teta. O nich toho moc v mýtických spisech není – avšak Libuše se tam skví v celé své kráse. Byla to prý Libuše, která nechala odchytit někde na poli nedaleko Vyšehradu jakéhosi přitroublého oráče jménem Přemysl. Navzdory jeho orby si ho vzala za muže a patřičně ho zkultivovala, takže přemyslovský rod mohl začít pučet.

Jméno Libuše se mi strašně líbí. Ještě žádnou ženu tohoto jména jsem neměl čest poctít ve svém loži. Asi nejsem až tak dobrým Bivojem. Asi… co ještě nebylo, může se stát…