who (neregistrovaný) 01.09.2019, 04:08:22Prišla jsem zpÄ›t na blog kvĹŻli domov a ten problĂ©m mne oddoby opuštÄ›nĂ toho pĹŻvodnĂho pronásleduje. Zjistila jsem Ĺľe se nejedná v mÄ› myslĂ o konkrĂ©tnĂ ÄŤeskou vĂsku: je to mĂsto, kde si ÄŤlovÄ›k povÄ›sĂ klobouk (Skutina).
OpouštÄ›la jsem nemocnici ještÄ› ve stavu ne ĂşplnÄ› stabilnĂm, moje psycholoĹľka mi Ĺ™ekla: PotĹ™ebuješ svĹŻj domov z nÄ›hoĹľ jsi sem byla pĹ™ivezena. Návrat do nÄ›ho ti pomĹŻĹľe. PotĹ™ebuješ svoje prostĹ™edĂ, všechno co sis sama vybrala a jsi na to zvyklá. Návrat do sveh prostĹ™edĂ ti pomĹŻĹľe najĂt cestu do Ĺľivota tĂm, Ĺľe ho budeš znovu poznávat. A tak se stalo. KdyĹľ jsem se dovÄ›dÄ›la, Ĺľe mohu jĂt domĹŻ, cesta k návratu do ĹľivotÄ› u mne zapoÄŤala.
A kdyĹľ mne domĹŻ pĹ™ivezli, nepamatuju šťastnÄ›jšà pocit neĹľ jsem proĹľĂvala toho veÄŤera. A navĂc byly zrovna vánoce. A nad mĂ˝m kĹ™eslem byl ÄŤerstvĂ˝ vánoÄŤnĂ stromek co pĹ™ivezla moje rodina.
A potom přišly poznávacà momenty. Našla jsem mimo jiné I computer a klávesnici, ale nevěděla jsem, co s nà pocit. Tak jsem to zkoušela jako děcko, které se učà chodit. Anakonec jsem při trpělivých pokusech našla I Neviditelného Čerta.
A ten jsem pochopila jako součást svĂ©ho domova, do nÄ›hoĹľ jsem se vrátila. Byli tam sice lidĂ, kterĂ© jsem uĹľ vÄ›tšinou neznala, ale byl jsi tam ty, mĹŻj dlouholetĂ˝ jak jsem věřila kamarád, a všechno se zdálo bĂ˝t na mĂstÄ›, to je to,
co jsem potĹ™ebovala nejvĂc.
Pak jsem našla tel, ÄŤĂsla a zavolala jsem a mÄ›la jstem pocit, Ĺľe tomu rozumĂš. K lidem, s nimiĹľ kteřà pĹ™ibyli v mÄ› nepĹ™Ătomnosti jsem se chovala přátelsky a doufala jsem, Ĺľe mne mezi sebe pĹ™ijmou. To se nestalo. Stalo se naopak, Ĺľe jsem byla skoro ÄŤtyĹ™i roky vystavena šikanÄ›, vysmĂvánĂ, nepochopenĂ a jakĂ©musi druhu nelibosti kterĂ© jsem ani nerozumÄ›la. VysmĂvaly se všemu i tomu, jak jsem se prĂ˝ nepĹ™izpĹŻsobila souÄŤasnĂ©mu Ĺľivotu a mluvÄ› v ÄŚR, kde neziju, coĹľ je nezmátlo. ;)
Ted tomu rozumĂm.Tys tÄ›m lidem napovĂdal lĹľi a nesmysly zrovna tak, jako mne jsi kdysi povĂdal nesmysly o svoji vlastnĂ ĹľenÄ›. . JenĹľe mezi námi nikdy nikdy nikdy nic nebylo kromÄ› srandy po mailech a telefonech, coĹľ je v intern. přátelstvĂch běžnĂ©. A o přátelstvĂ jsem stala, to Ĺ™ada pĹ™iznávám.