.:: Neviditelný čert ::.

Prvního září

rubrika: Vinárna U Čerta

Je prvního září. Tohle dlouhé léto začíná vrcholit. Na seznamu je ještě babí a indiánské léto, ale listy ze stromů poznání se již začnou barvit a opadávat. K zemi. Jsou věci, které zřejmě nedokážeme pochopit, ale pokud jde o září či záři, tak tomu si troufám vyjít se svým pochopením vstříc. V pondělí vyrazí do škol noví školáci – ať se jim zadaří – pro mě září však znamená, že musím zalít své kytky a spočítat jejich listy – do breviáře založit – připravit se na podzim – jak už mnohokráte – podzim je totiž ta nejkrásnější doba lidského období – zima ještě v nedohlednu…

Lucifer

Až přijde zima či bude v dohlednu, zavinu svoje ponožky do vánočky a uvinu se do absolutního rozhledu – možná začnou i padat vločky. Jenže léto, jak se zdá, ještě nemá pocit, že by mělo skončit – to jsem už předvídal někdy v dubnu či květnu. Tohle léto je nejdelším létem, které jsem v životě zažil – a upřímně řečeno, chci, aby už skončilo. Proč? Protože je zapotřebí rovnováhy – protože není možné či stravitelné, aby něco fiurt šlapalo stejně – do nekonečna. Vždy je třeba mít nějaký konec – no, a potom zase nějaký začátek – ale běhat furt dokola jako veverka v bubnu? – to rozhodně nechtějme.

A nezapomeňte na jahody…