Odcházím na hodně dlouhou procházku. Musím se vyvenčit a venku je léto. Po zimě nezimě a jaru nejaru je tady konečně něco, co mi připomíná, že jsem drahný čas zanedbával nohy a pražské okolí. Půjdu přes Vidouli do Košíř, a pak na Petříny. Projdu celou Prahou, a pokud potkám nějakou vilnou ženu, dám ji pusu. Třešňovou.
Lucifer
Připadám si jako malé dítě, které se zrovna narodilo. Narodil jsem se sám ze sebe. Už pokolikáté? Netuším. Vím jenom jedno, nějaké ubohé šaškárny mi mohou být ukradeny. S něčím takovým jsem nikdy nechtěl mít nic společného.
Je druhého června a slunce na obloze se koupe v modravé tůni. Občas nějaký obláček. Z obláčku hledí kat Mydlář a mydlí mi schody. Po kterých půjdu až do nebe. Neuklouznu.
02.06.2021, 12:30:35 Publikoval Luciferkomentářů: 5