Neviditelný čert

A je tady zase pátek, ovšem svátek kromě jurodivých má ještě česká státnost, k čemuž přispěl kníže Václav, který byl roku 935 zavražděn svým bratrem Boleslavem, načež byl s jistým odstupem prohlášen za svatého. Nevím, co bych k tomuto svátku měl podotknout, natožpak vyplodit nějaké jurodivé zamyšlení, a tak jsem se rozhodl, že dnes ze zoologické zahrady Johna Lloyda a Johna Mitchinsona vypustím ježuru.

Lucifer

Co má zobák podobný ptačímu, pichlavé bodliny jako ježek, snáší vajíčka jako plaz nebo pták, vak má jako vačnatec, život dlouhý jako slon a penis jako rozvětvenou vidličku? Vzhledem k názvu příspěvku a obsahu perexu vám odpověď jistě nemohla uniknout. Ano, je to ježura, australské zvíře podobné mravenečníku.

Ježura má, podobně jako mravenečník, dlouhý lepkavý jazyk, silné přední nohy a pořádnou chuť na společenský hmyz. Ale tady podobnost končí. Ježury nejsou ani vačnatci, jsou příslušníci řádu ptakořitných, kteří své jméno získali podle toho, že - stejně jako ptáci a plazi - mají jeden otvor, neboli kloaku, společný pro vyměšování a rozmnožování. Společně s ptakopysky jsou čtyři druhy ježur považovány za jediné potomky skupiny tzv. jižních savců, kteří se odštěpili od svých severních příbuzných před tím, než se před 180 miliony let, v době jury, začala rozpadat původní pevnina nazývaná Pangea. To znamená, že jde o vývojově nejstarší žijící savce.

Ježura australská (Tachyglossus aculeatus - čili "pichlavý jazyk") patří k nejrozšířenějším savcům v Austrálii. Jsou to plachá, samotářská zvířata, žijící na rozlehlých nechráněných územích (nikdo dosud neviděl ježuru bojovat). Ježury mají dvě strategie úniku před predátory: ostnatou kouli a potápějící se loď (ježury se dokáží zahrabat tak, že z nich vykukují jen bodliny). Mají nejnižší tělesnou teplotu ze všech savců a dokáží si šetřit energii tak, že jim teplota těla klesne na 4 °C a nadechují se jen jednou za tři minuty. Aby se zahřály, natáhnou se na slunce jako ostnatý kobereček. Když se chtějí ochladit, údajně ventilují teplo bodlinami, podobně jako sloni ušima. Ježury se mohou dožít až padesáti let.

Páří se v zimě, kdy skupina samců vytvoří pomalu se pohybující "družinu zamilovaných", která sleduje samičku vylučující říjný pach. Procesí samců se za ní někdy šourá celý měsíc. Jakmile je samička připravená, zachytí se předními tlapami kmene stromu, kolem kterého samci vyhrabou 25 centimetrů hluboký příkop. Pak soupeří, komu připadne výsada pářit se, tak, že do sebe jemně strkají hlavami. Vítěz si lehne na bok do příkopu, částečně pod samici, vysune svůj podivuhodně uzpůsobený úd a přitiskne se k samičce břichem. O tři týdny později samice snese jedno vajíčko ve tvaru zrnka vína, ze kterého se vylíhne svíjející se embryo. Po osmi týdnech rychlého růstu začnou tvorečkovi rašit bodliny.

A pokud jde o ostatní druhy ježur, jen málokteré zvíře na světě je záhadnější než paježura Bruijnova (Zaglossus bruijni) z Nové Guineje. Tady je vše, co o ní víme: její tělo a čenich jsou dvakrát větší, než mají příbuzné druhy; je chlupatější, živí se většinou žížalami, které napichuje na zvláštní osten na jazyku a pak vcucne jako špagety; je to noční živočich; hodně funí. Všechno ostatní jsou domněnky. Zoologové soudí, že vytváří tři poddruhy: jeden (roztomile pojmenovaný po Siru Davidu Attenboroughovi) je doložen podle zatím jediného nalezeného (bohužel mrtvého) exempláře z roku 1961. Druhé dva poddruhy jsou milá, zvědavá stvoření, která vypadají jako čtyřnohý kiwi a lehko se dají ochočit. Díky tomu se také snadno loví a po příchodu Evropanů padlo tabu, které zakazovalo toto kdysi posvátné zvíře zabíjet. Papuánští domorodci je stopují se psy a podávají je pečené jako lahůdku. Kolik jich ještě zbývá? Nemáme tušení...

Na závěr je tu ještě jedna perlička: Mozková kůra, která u člověka souvisí s rozvojem logického myšlení a charakterem, tvoří u ježur polovinu mozku, v porovnání s pouhou třetinou u "vyšších" savců. Nikdo neví, k čemu ji ježury používají.

A pokud jde o symbol českého státu, přemyslovského knížete Václava, tak nechal kupříkladu na Pražském hradě zbudovat rotundu svatého Víta, což je kostel, který už tam dnes nenajdete. Další podrobnosti dnešního oslavence najdete na Wikipedii pod heslem Svatý Václav. Jestli měl něco společného s ježurami, to vážně netuším.

Zdroj: John Lloyd a John Mitchinson, Kniha všeobecné nevědomosti o zvířatech

28.09.2012, 00:00:39   Publikoval Luciferkomentářů: 19