.:: Neviditelný čert ::.

Propaganda IV

rubrika: Pel-mel

Ve třetí části jsem naznačil, že v abecedním výčtu propagandistických nástrojů jsme u písmene P ještě neskončili. Započněme tedy polopravdou, prostým člověkem, předsudky a přenosem.

Lucifer

Polopravda je horší než celá lež, protože je obtížněji rozlišitelná. Polopravdivý výrok může být jen částečně pravdivý, může být sám o sobě zcela pravdivý, ale je součástí složitější a rozpornější skutečnosti, formulace umožňuje větší počet rozporných výkladů a podobně.

Prostý člověk je oblíbený propagandistický manévr mocných a vlivných lidí, případně celebrit, lidí, kteří vůbec nejsou prostí, zato mají herecký talent, případně historionské rysy osobnosti. Druží se s "veřejností" (dříve lidem) kdekoli a jakkoli.

Předsudky: Předsudek je antipatie založená na mylném nebo nepružném zobecnění. V předsudcích se však skrývá víc emocí než pouhá antipatie. Tyto emoce jsou u různých lidí v různých souvislostech rozmanité. Předsudky jsou snadno oslovitelná a manipulovatelná součást vědomí snad všech lidí, rasistů, homofobů, antisemitů, anti... cokoliv.

Přenos: Přenos užívá k přijetí nebo odmítnutí čehokoli autoritu, prestiž a symboliku, které si oslovovaní lidé váží, aniž by měla s řešenou problematikou příliš mnoho společného. Symbol i autorita s prestiží zamezí přemýšlení. Příkladem jsou katolický i pravoslavný kříž, Davidova hvězda, sluneční, případně hvězdné symboly všech druhů, národní vlajky a hymny, modlitby i sborové zpěvy, víra, věda, medicína, svoboda, demokracie, láska a pravda, národ, rodina, místně příslušný bůh, například Alláh, Jahve, Bůh Otec nebo Šiva... Jiným příkladem přenosu je užívání vědecké terminologie nebo pojmu věda pro nauky, které s vědou nemají nic společného, případně jsou přímo protivědecké ("creation science", "kvantová homeopatie", "clusterová medicína" apod.)

Přímý příkaz: Klasická je tvář vážně vyhlížejícího muže vybaveného mohutným knírem a vojenskou čepicí na britském plakátu z první světové války a jeho prst přímo ukazující na diváka s výzvou k nástupu do armády. Plakát byl a bude napodobován v nesčetných variantách včetně reklam.

Racionalizace: Propagandista užívá líbivá zobecnění, která racionalizují pochybné činy a představy. Užívají se neurčité a potěšující fráze.

Redukce na Hitlera je podoba cejchování. Jako Hitler nebo člověk, jenž se mu velmi podobá, byl a bude v Evropě a v USA označen velký počet lidí, jejichž prestiž, vliv nebo oblíbenost je nutné snížit.

Slaneček červený je doslovný překlad anglického pojmu red herring, páchnoucí ryba - pach má odvést pozornost. Propagandista uvede nápadné informace, které s jevem, o nějž se jedná, nemají nic společného. Postup je podobný jako u Hastroše.

Snížení vnímavosti a rozptylování pozornosti: První postup snižuje vnímavost cíle propagandy vůči nějakému problému. Úspěch značně záleží na tónu, který propaganda užívá - v zásadě zní: "Ale prosím vás, vždyť o nic nejde", "o co jde...?", "je zbytečné dělat z komára velblouda", "byla by chyba vylévat dítě s vaničkou", "to je už dávno za námi", "to přece máme z krku", "neohřívejte starou polévku".

Vnímavost cíle propagandy vůči neřešenému problému se snižuje nudným opakováním, které nepřináší nic nového (viz argumentum ad nauseam). Snížení vnímavosti se obvykle kombinuje s pečlivým výběrem informací, které se pokud možno nesdělují. Snížení vnímavosti bývá nejúčinnější tam, kde jde o významnou, někdy klíčovou část problému, kterou je nutné udržet pod pokličkou co nejdelší dobu. Podaří-li se do kritické chvíle vnímavost veřejnosti dostatečně snížit, může projít kritická část problému za naprosté apatie lidí, jichž se životně týká.

Za variantu postupu, jenž snižuje pozornost, vnímavost a citlivost vůči vážnému problému, jehož existenci veřejnost tuší, ale není schopna si své tušení ověřit, je možné považovat nadsázku a ironizaci. ("Přece nečekáte, že vám stát bude vařit pivo" v souvislosti s chystaným výprodejem českého pivovarnického "rodinného stříbra".) Nadsázku a ironizaci používají politici, kteří bez ohledu na to, co říkají, chtějí vypadat inteligentně. Tento postup se tak trochu podobá propagandistické palebné přípravě.

Spin doctors: Spin je anglické slovo, pro které Websterův slovník uvádí 28 významů. Jeden z nich je slangový a označuje zkreslené a jednostranné podávání skutečností zvláště v médiích. "Spin doctor" je novinář, který je v tomto ohledu odborník. Dobré německé i české slovo by bylo "propagandista". Bez ohledu na to, co o sobě média tvrdí, bychom neměli zapomínat na prosté skutečnosti: je důležité, komu média patří, kdo a za co je platí, co sleduje, co chce se společností provést, kde "chce lidi mít". Zjištění těchto prostých skutečností je však obtížné.

Jestliže média o sobě stereotypně prohlašují, že jsou strážní psi demokracie, pak bychom neměli zapomenout na otázku, který demokrat je právě krmí nebo má v ruce účinný bič, jímž je například propuštění z práce při vědomí, jak vysoký podíl lidí je zadlužený. Média jsou obrovský pramen možného zisku. Neměli bychom zapomínat, že novináři i majitelé médií jsou zkorumpovatelní zcela stejně jako jiní členové společnosti. Z kapitoly o propagandě by mělo vyplynout, že média nejsou arbitrem skutečnosti. Zato se zdá, že stále účinněji vytvářejí virtuální světy, které mají se skutečností společného jen něco a jen někdy. Vypadá to však, jakoby si společnost na virtuální světy médií, právě pod tlakem médií, zvykala.

Zdroj: František Koukolík, Mocenská posedlost

Poznámka: Musím uznat, že tohle je docela drsné poodhalení naší společenské a politické reality. Kam se hrabu se svými občasnými úvahami na téma šílenství doby, konzumní stupidizace a odpojení od reality. Kam se hrabou vcelku neškodní schizofrenici...