Propaganda III

rubrika: Pel-mel


I na počátku tohoto druhého týdne v roce hada jsem se rozhodl pokračovat v Koukolíkově abecedním seznamu propagandistických nástrojů, protože si myslím, že hned zkraje tohoto jurodivého roku je třeba si jednoznačně uvědomit, která bije. Předchozí část skončila u písmene J, tahle dorazí k písmenu P, přičemž to ještě nebude konec tohoto písmene.

Lucifer


Kvalifikující jazyk: Může být slovní i obrazový. V případě slovního kvalifikujícího jazyka se v tisku ocituje výrok, citace je ihned doplněna kvalifikujícím pojmem. Obraz kvalifikuje úhlem záběru, náhodně zastiženým výrazem v tváři, jímž sdělení doprovázeno nebylo, nicméně mu dodává někdy paradoxní, jindy zesměšňující, nebo naopak harmonizující a "vylepšující", tedy negativně nebo pozitivně kvalifikující význam, který propaganda potřebuje.

Příklad:
Věcné sdělení: "Včera pršelo", řekl, sdělil, uvedl, prohlásil XY.
Kvalifikující jazyk: "Včera pršelo", rozčiloval se, zuřil, plakal, pochechtával se, skřípal zuby, změnil barvu, vzlykal XY.
"Včera pršelo", řekl XY stroze, pochmurně, přemýšlivě, otupěle, vyčerpaně, drze, sprostě, nadutě, pokorně, suše, s odhodláním...


Kvalifikující jazyk v tiskovém nebo obrazovém sdělení se podobá prozódii ve sdělení slovním. Čtenáře i pozorovatele někam vede nebo od něčeho odvádí. Kvalifikující jazyk může odpovídat proběhlé skutečnosti, na druhé straně jí odpovídat vůbec nemusí. Snad ještě účinněji než jazyk kvalifikuje obraz, a to jak ve smyslu cejchu, tak ve smyslu svatozáře. Stačí sledovat fotografie politiků v libovolném denním listu, v televizním zpravodajství nebo na internetu.

Nepodložená domněnka: Užívá se tam, kde by přímé tvrzení vyvolávalo nedůvěru. Proto se formuluje jako domněnka, která je opakována tak dlouho, až ji "cíl" přijme za svou.

Neslovní komunikace: Neslovní (neverbální) komunikace, například tón, hloubka, výška a barva hlasu, tempo a přestávky v řeči, oční kontakt, výraz ve tváři, jeho proměny v čase a ve vztahu k tomu, co nositel/ka této tváře říká, držení hlavy a těla, pohyby trupu a končetin, druh a barevné složení oděvu, při osobním kontaktu pohyby těla ve vztahu k druhé osobě, osobní vůně/pach včetně užitého parfému, to vše tvoří podle řady autorů nadpoloviční část informačního obsahu mezilidské komunikace.

V případě řeči se hovoří o prozódii. Do jejího rámce spadají melodie, pauzy, přestávky, důrazy, intonace a přízvuk. Prozódie napomáhá vyjasnění víceznačné syntaxe věty, je prostředkem, který vyjadřuje postoje a citový stav mluvícího jedince. Jedna krátká a jednoduchá věta může díky prozódii nabýt větší počet významů. Věta: "jdu domů" může znít toužebně, vztekle, ledově, ironicky, něžně, odhodlaně, milostně, vyhasle... Prozódie je klíčový nástroj, jímž se vkládá, zamlčuje, přetváří a vytváří smysl sdělení. Neslovně komunikují televizní a rozhlasoví moderátoři, kteří výrazem tváře a tónem hlasu do cíle propagandy vkládají postoj ke sdělované informaci.

Obětní beránek: Jedinci nebo skupině se přiřkne vina za těžkosti, za které přinejmenším spoluodpovídá skupina zastupovaná propagandistou.

Opakování je čtvrtým základním pilířem propagandy. Třemi předchozími jsou jednoduchost, oslovení emocí a oslovení představivosti. Propagované poselství musí být co nejjednodušší. Tak jednoduché, aby je co nejsnáze a nejrychleji pochopil co největší počet lidí. Propaganda vychází ze skutečnosti, že znalost příčin, hloubky, šířky, jádra, možných řešení problémů, o kterém propagandistické poselství mluví, včetně jejich důsledků, bývá u naprosté většiny oslovených lidí malá, žádná nebo zkreslená. Další skutečností, ze které propaganda vychází, je, že dlouhodobá paměť většiny propagandisticky oslovovaných jedinců a skupin je špatná a snadno manipulovatelná.

Klasická poučka říká, že jednoduchá, dobře srozumitelná lež vždy porazí složitou pravdu. Co největší zjednodušení propagované informace znamená v porovnání s informacemi, které jsou pro mozek oslovených lidí příliš složité, méně namáhavé, rychlejší a tedy příjemnější nebo méně nepříjemné zpracování. Propaganda musí oslovovat emoce. Čím jednodušší a prostší je sdělované poselství, čím méně obsahuje podrobností, které by mohly být důvodem k zamyšlení, tím víc musí například oslovovat sympatie, antipatie, lásku, nenávist, zejména pak závist, strach a úzkost. Citově prostoupené informace, stejně jako informace, které si je možné snadno, pokud možno barvitě představit, se snáze pamatují a vybavují než informace citově neutrální. Kromě emocí musí propaganda oslovovat představivost.

Oslnivé zobecnění je nástrojem jak reklamy, tak propagandy. Příkladem jsou slogany typu "Myslíme to dobře!"

Palebná příprava: Pojmem palebná příprava označují vojáci nasazení dělostřelectva a dalších těžkých zbraní před útokem pěchoty. Cílem palebné přípravy je je snížit odpor nepřítele a tím vlastní ztráty. Propaganda užívá podobný nástroj. V hromadných sdělovacích prostředcích se začnou objevovat články, úvahy, příběhy, zprávy a komentáře, jejichž úkolem je připravit veřejnost na klíčové sdělení. Po přípravě tohoto druhu je přijetí propagandistovy informace snazší. Lidé jsou seznámení s tématem, do jejich vědomí vstoupí "myšlenkový směr", "rámec", do kterého pak sdělovaná informace snadno vklouzne. Dobrá propagandistická palebná příprava je nepřímá, zdánlivě bez vztahu ke klíčovému sdělení, podobně jako dobrá palebná příprava nesděluje směr hlavního úderu.

Zdroj: František Koukolík, Mocenská posedlost

Poznámka:

 

Pravda je omamná květina

 

 

slabé nezabije
a silné nezahojí...


komentářů: 8         



Komentáře (8)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

8
t8jd (neregistrovaný) 09.01.2013, 05:39:33
Sic nebylo určeno mi, ale pokusím se též o básnění, paradoxem stalo se, že první dlouhou báseň tuto, jež já skoro hodinu sepisoval, též jedinným chybným stiskem zlikvidoval. Škoda jí, byla imho krásná, as nedostihne jí tadle, seš nešika, milý Kadle >

K pramenům lehám a čichám jejich sirnou něhu když uvidím něco co se mi nelíbí udělám kouli z pramenitého sněhu
...
ten ve vodu brzy vrátí však se zase,
a ten. kdo chová se zde jako prase,
nezaslouží ni opovržení mé rozhořčené,
když devětkrát smaže již slovo vyřčené,
on bez úcty k práci lidské jest jistě,
tak chovají se zřejmě jenom komunisté,
myslí oni stále takto-vymazat pamět národa však nelze,
jakákoliv metoda dříve užívaná teď selže,
již nevstanou noví bojovníci, tmou ranní se lne jejich nářek,
toť vzkazuje jim z Kavaly chrabrý[chicht] Kadlos_řek.

GEM



Lucifer
7
Lucifer * 08.01.2013, 00:07:25
Yes

We all live in a yellow submarine, yellow submarine...

Úžasný

mefistofeles
6 Růže z Arbesu na dobrou noc
mefistofeles * 08.01.2013, 00:01:09
Růže z Arbesu

Vítám sny za nocí
jako dnů promoci
něco je dáno
jak snové ráno

Jak růže z Arbesu
tak akcie v poklesu
Jak jitřní svítání
oblohu prohání

Jak dětská ručička
mrknutí očička
Jak vůně ve vznosu
tak příboj v útesu

Cosi je dáno
jiné jde samo
Jak snítka v příboji
dvé vln co rozdvojí

Myšlenek jiskřičky
zažehnou ohníčky
myšlenky beze lstí
ty s dobrou pověstí

Jak vlny povodně
tak fialky v záhoně
Jak mlsná kočička
tak polibky na víčka

Jak ruka v rukávě
tak cukřík ke kávě
Jak útěk z vězení
tak výkřik zrození

Jak úsměv ve tváři
tak příběhy ve stáří
Jak prstíčky na ruce
tak úvahy v záruce

Něco je vyřčeno
na zámek zamčeno
zamčeno na zámek
jak druhý strom pohádek

Jak růže z Arbesu
tak nerozum výnosu
Jak svíravá hodinka
tak černá holinka

Něco je dáno,
to cosi, jde samo...

Lucifer
5
Lucifer * 07.01.2013, 23:45:42
mefistofele, obě básně jsou hezké, ta první jde až pod mou luciferovskou kůži, reaguji takto:

K pramenům lehám
a čichám jejich sirnou něhu
když uvidím něco
co se mi nelíbí
udělám kouli
z pramenitého sněhu

To je takový můj nanosekudnový nápad z kavárny Satori. Pokud ho chceš nějak rozvinout, popřípadě kdokoli, dveře neviditelného pekla jsou dokořán. Nevinný

4
Lucifer z mobilu (neregistrovaný) 07.01.2013, 22:29:03
mefistofele, momentálně jsem mimo, kolem půlnoci zareaguji.

mefistofeles
3 Chtěl bych Vás snít
mefistofeles * 07.01.2013, 22:21:23
Abychom nesklouzli, kam nechceme, tak tu je ještě jedna onačejší:


Chtěl bych Vás snít

Chtěl bych Vás snít
jak zvon Srdce bít
najít Lásky tu klid
víc ze Života mít

Chtěl bych jen být
hodinek tik
Lásky jen píď
z Tvých rukou pít

Chtěl bych jen sen
na každičký den
V moci jen mít
Ženušky vid

Chtěl bych jen víc
a pak už nic
zpívat bych chtěl
z rozmarů žel

Chtěl bych se smát
v růži si hrát
Chtěl bych být mlád
na věky, snad

Chtěl bych se bát
jen v pohádce vnad
plakat jen na chvíli
kdy smíchu na míli

Chtěl bych jen jmění
co mění se v snění
Chtěl bych jen pohledy
co mění se v návnady

Návnady Lásky mé
co všem vše promine
Rozdávat úsměvy
dny plné pohody

mefistofeles
2 Srdečné pozdravy z pekla
mefistofeles * 07.01.2013, 21:53:32

Ty, jenž si seznal pekla běsy
jimiž šílenství zralé lidi děsí
v sloup solný odvrať lotrů zrak
v němž neštěstí a hrůza dává mat

Ty bouráš cestu snad už prošlapanou
a sen soužíš myslí ustaranou
nepodělil bys ses ani dětem
hněvu seješ touhy světem

Snad dřel bys cizí bídu do úmoru
zármutku bys oděl do fáborů
jarní kvítka drahocenná
zadupal bys do ztracena

To, co v Tobě bez rozumu
pláče a sténá ústy rovu
Co v boží lásce zachvívá se
rozvíjíš v to, co smilnit dá se

Přání zlých nebráníš se vyjevit
se zlou touhou jen chceš žít
zmíráš žízní na prameni
nechceš zášti proměny

Nečisté je štěstí dětí
Tvé dobré skutky snětí
Pod kotle přikládáš nebe kusy
a překupníků víry hnusy

Nečekáš na návrat Krista
neb pro něj v pekle není místa
Bůh raději seslal v Tobě Lucifera
než znovu na skon svého syna

Lucifere, nejen Tys Satan byl
a Kristův kříž jsi krví myl
a miloval jsi Zla květy
a zbožňoval pláč dětí

A svatostem věnoval jsi kýč
krutosti bolu neubral jsi nic
dobru, Satane, jsi ukryl klíče
Lásky jsi nechtěl nikdy více.

Lucifer
1
Lucifer * 07.01.2013, 19:09:02
Písnička od Vladimíra Merty mi připomněla, že jsem ji někdy koncem osmdesátých let transformoval do téhle básně:


Variace na omamnou květinu (Vladimír Merta snad odpustí)

Hledal jsem lež s hlavou zabořenou do hnoje
a narazil na člověka, který se lží spává
hledal jsem jed proti životu a našel oboje
pátera Koniáše, jak nad sudem prachu loučí mává

Červi prokletí se zarývají tiše do hlavy
mindráky zrají a v ústech sladce znějí
lež není nic než příznak těžké otravy
slabé zamorduje a silní se jen smějí

Našel jsem cestu jinými dávno pokálenou
kráčel po ní za lží na obě dvě strany
byl chvíli mužem – chvíli ženou
a vymýšlel si bajky pro své kurtizány

Červi prokletí se zarývají tiše do hlavy
mindráky zrají a v ústech sladce znějí
lež není nic než příznak těžké otravy
slabé zamorduje a silní se jen smějí

Trhal jsem květy zla a dával do herbáře
kladl je mezi pijáky a stránky slabikáře
hledal jsem slabocha, který umí vraždit a nenaříká
a našel Koniáše napůl děvku napůl podvodníka

Ztracená sklíčka zloby
fekální symboly roztroušené v polích
nutí nás, abychom prznili světců hroby
ale vyhrabat se z toho hnoje, to nedovolí

Lež není nic než příznak těžké otravy
slabé zamorduje a silní se jen smějí
nevadí, vražděte dál po meči a po přeslici
vražděte o berlích a třeba s bílou holí

Pravda je omamná květina
Slabé nezabije a silné nezahojí

«     1     »