Mravenec – Chemická závislost

rubrika: Pel-mel


Pro dnešek jsem se rozhodl přinést s pomocí zoologické zahrady Johna Lloyda a Johna Mitchinsona některé zajímavé informace, které se týkají takových malých roztomilých tvorečků, jimž se říká mravenci. Mravenci zde defilovali již několikrát. Kupříkladu jeden z nejšikovnějších a nejvěhlasnějších představitelů tohoto hmyzího druhu mravenec Ferdinand. Z jiného zdroje Lloyda a Mitchinsona jsme byli poučeni, kdo má v poměru k tělu největší mozek. V onom krátkém pojednání jsou hned v prvním odstavci pod perexem uvedeny další dva články, v nichž se někde na konci také setkáte s mravenci, a to způsobem, který naráží na jisté mravenčí schopnosti, na které upozorňují Lloyd a Mitchinson. Na závěr toho dnešního mravenčího pojednání jsem si dovolil připojit svůj vlastní vtip, k němuž jsem dospěl zhruba před dvěma dny. Doufám, že se mu zasmějete.

 

Lucifer


Z mravenců jde člověku hlava kolem. V tropických pralesích, kde jich žijí tři čtvrtiny, se jich na necelém čtverečním metru hemží 800 a na 2.5 kilometrech čtverečních už 2.4 miliardy a společně váží čtyřnásobně víc než všichni okolní savci, ptáci, plazi a obojživelníci dohromady. Mravenců nejrůznějších tvarů a velikostí známe na 12 000 druhů. Kolonie těch nejmenších by se spokojeně vešla do těla těch největších. Stejně jako u včel a termitů se jejich úspěšnost odvíjí od společenského uspořádání, ovšem na mravencích není nic ani vzdáleně roztomilého. Jsou to největší úderníci ze světa hmyzu, jejichž neuvěřitelně výkonné a odolné kolonie fungují jako dokonalý „superorganismus“.

 

Život v mravenčí kolonii řídí chemické signály. U některých druhů může jít o nápadně přímočarý proces: královna, která je připravená k oplození, vyšplhá na vyvýšené místo, vystrčí zadeček do vzduchu a vypustí feromon touhy, jenž rozruší všechny samečky v dosahu. Mravenci se páří mnoha různými způsoby: ve vzduchu, na zemi nebo v „pářící kouli“, kde je královna obklopena houfem sexuálně zmámených samečků. Feromony ovšem nefungují jen jako signál lásky, ale také jako poplašné sirény. Pokud je kolonie v ohrožení, mnoho mravenčích druhů vypouští ze žlázy v čelisti varovný feromon. To způsobí, že někteří dělníci popadnou larvy a utíkají do podzemí, zatímco jiní pobíhají s rozevřenými kusadly připraveni kousat a bodat. Brunejští mravenci mají stráže, kterým v ohrožení exploduje hlava, z níž vyteče lepkavá hmota, a ta vetřelce zdrží.

 

Mezidruhové války jsou běžné a mravenčí nájezdníci si zpátky domů odvádějí zajatce, ze kterých udělají otroky. Další druhy ve svůj prospěch využívají toto: královna mravence druhu Bothriomyrmex decapitans se nechá odvléct do hnízda nepřátelského druhu, kde jako miniaturní trojský kůň ukousne hlavu místní královně a začne snášet vlastní vajíčka a vydávat vlastní feromon. A protože mravenci už jsou takoví, dělníci v mraveništi nepřítele přijmou novou královnu za svou, aniž by hnuli brvou.

 

Někteří mravenci chovají domácí zvířectvo. Sbírají sladké exkrementy mšic, které na oplátku chrání před ostatními nepřáteli. Mravenci mšice „dojí“ tak, že jim jemně masírují bříška tykadly. Dalších 200 druhů mravenců jsou pro změnu farmáři, kteří pěstují houby. Vytvoří pro ně kompost, aby rostly, hnojí je svým trusem, ořezávají je a dokonce infikují účinnými bakteriemi, aby je uchránili před parazity.

 

Ale navzdory své úctyhodné píli a přizpůsobivosti nemají mravenci pokaždé navrch. Jihoamerickým mravencům druhu Paraponera clavata se často stává, že naopak houby vyrůstají v jejich těle. Výtrusy z houby Cordyceps proniknou do těla mravenců a uvolní feromon, že mravenec je jako omámený. Vyšplhá po dlouhém stonku rostliny a nahoře se přichytí kusadly. Jakmile je na místě, rostoucí houba vyrazí z mravencovy hlavy jako trn a pokropí obláčkem plným výtrusů jeho nic netušící druhy, kteří se pachtí dole.

 

Jak se ukázalo, mravenci se někdy pachtí i ve prospěch něčeho jiného než svůj vlastní. Mravenčí „kombajny“ zkonzumují víc semínek než všichni ptáci a savci dohromady. Podobně jako veverky často zapomenou, kam si své zásoby schovali, takže mají bezděčnou zásluhu na šíření třetiny všech rostlin.

 

Zdroj: John Lloyd a John Mitchinson, Kniha všeobecné nevědomosti o zvířatech

 

Mravenčí vtip:

 

Potkají se dva mravenci, ten první se zaraduje a na toho druhého zahlaholí: „Ahoj, neviděli jsme se už dneska?“. Druhý mravenec suše odsekne: „Ne, dneska jsme se ještě neviděli.“ Za chvíli se potkají zase, a ten první tomu druhému po radostném pozdravu položí opět tu samou otázku, přičemž obdrží tu samou odpověď. Tohle se opakuje ještě několikrát. Když se potkají podesáté a druhý mravenec uslyší od prvního mravence tutéž otázku, naštve se a zařve: „Už podesáté ti říkám, že jsme se dneska ještě neviděli!“


komentářů: 6         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
6
Lucifer * 15.05.2013, 23:48:00
Ano StK, chtěl jsem původně ten postřeh vtělit do článku, ale nakonec jsem to nechal na čtenářích. Úžasný

5 "Špecifiká"
StK (neregistrovaný) 15.05.2013, 23:38:27
...ukousne hlavu místní královně a začne snášet vlastní vajíčka a vydávat vlastní feromon. A protože mravenci už jsou takoví, dělníci v mraveništi nepřítele přijmou novou královnu za svou, aniž by hnuli brvou.

Jak to tak vypadá, není to jen mravenčí specifikum. Akorát že někteří vyšší tvorové nemají tu kázeň.
Šlápnul vedle

4
rezy (neregistrovaný) 15.05.2013, 07:14:43
ještě bych připoměl, že zajímavé pokusy s mravenci dělal taky Feynman Usmívající se

3 Tak třeba
Patentia (neregistrovaný) 14.05.2013, 21:32:32
Co když jsou mravenci výsledkem prvního pokusu?

Lucifer
2
Lucifer * 14.05.2013, 19:51:32
rezy, pojďme se raději podívat, co dokáže Adam se svými mravenci

http://www.youtube.com/watch?v=9p__WmyAE3g

Úžasný

1
rezy (neregistrovaný) 14.05.2013, 13:03:36
onehdá jsem četl, že když se sečte produkce CO2 od všech hmyzích tvorečků, tak tu máme těžkého soupeře a dalšího velmi vlivného hráče s tímto skleníkovým plynem.V deštných pralesech, kde je stav víceméně ustálený v podstatě každoročně spotřebují veškerý přírustek, čili bilance je nula.

«     1     »