Pumpičkáři

rubrika: Pel-mel


Znalci novodobého dialektu jistě pochopili, že řeč bude o cyklistech. Ano, bude, ale ne jenom o nich. Řeč bude o všeobecně rozšířeném a čím dál víc rozšiřovanějším zvyku totálně obsadit nějaký prostor, totálně si ho přisvojit a totálně kašlat na cokoli, co by tomu z hlediska vyššího principu mravního bránilo.

 

Lucifer


Poslední neděli jsem se vydal na pěší túru do nedalekého Dalejského údolí. Jsou to úžasně krásná místa s neskonale roztomilými stezičkami uprostřed chráněné a téměř divoké přírody, ačkoli se nachází na území města Prahy. Tahle místa, včetně míst z přilehlého Prokopského údolí, jsem si oblíbil velmi rychle již po svém nastěhování do této pražské lokality, což nastalo už jářku před více jak dvaceti lety. V posledních letech se tam, ale i v jiných pražských přírodních lokalitách a rovněž na chodnících a prakticky kdekoli množí pumpičkáři, kteří, obzvláště v těch přírodních lokalitách, si z toho dělají cyklokrosový prostor.

 

Kráčel jsem velmi úzkou lesní pěšinkou, která vedla odněkud z blízkosti Velké Ohrady dolů k Dalejskému potoku. Tahle přírodní lokalita je, pokud se nemýlím, chráněná. V jednom místě ta pěšinka vypadala skoro jako úzký samospád a místy byla vyztužena kládami v podobě schodů. Znenadání se proti mně začal sápat bezpečnostně vyopatřený pumpičkář, a pak ještě jeho následovník. Ani jsem nemukl, protože při tom sápání se pohybovali zhruba stejně rychle jako já pěšák.

 

Někde na dolním konci té pěšinky jsem narazil na ceduli, která podávala informaci o této chráněné přírodní lokalitě na území našeho stověžatého hlavního města, a na konci té informace se skvěla poznámka, že pěší návštěvníci se mají pohybovat pouze po značených pěšinkách a cyklisti a volně pobíhající psi se tu nemají vyskytovat vůbec. O pár metrů dál jsem za zády pocítil příliv pumpičkáře. Nedbal jsem onoho výstražného znamení a udržoval krok středem úzké pěšinky, což pumpičkáře přinutilo sesednout ze svého cyklokrosového stroje.

 

Když mě s naštvaným výrazem míjel, tak jsem ho upozornil, že by se tady neměl s tím svým strojem vyskytovat. Tahle družná poznámka, jíž jsem de facto reprodukoval to, co jsem před chvíli četl, ho dost rozzuřila. Řval na mě, že se se mnou vsadí o pět tisíc českých korun, že mi o nějaký ten kilometr dále ukáže ceduli, na které tahle trasa vyznačena jako cyklostezka. Řekl jsem mu, že můžeme jít o pár metrů zpět a já mu ukážu, že svoji sázku prohrál. Jako kafemlýnek opakoval totéž, nasedl a odřítil se někam vpřed k oné pro mě dosud imaginární ceduli, která prý hlásá, že ta cedule, kterou jsem před chvíli četl, kecá.

 

Kráčel jsem dál a dál, až do míst, kde se už objevovaly jakési domečky, pěšina se měnila spíše v cestu, když tu se ten žáruvzdorný pumpičkář znovu přiřítil, ovšem z protisměru a řval na mě, že mě k té ceduli zavleče. Řekl jsem mu, že jsme se potkali někde jinde, kde se píše něco jiného, ale jeho to evidentně nezajímalo a řekl mi, že jestli i nadále ty pumpičkáře nebudu takhle respektovat, tak mě někdo z nich dřív či později srazí, takže ať si potom nestěžuji, a znovu se obrátil vyrazit vstříc té stále pro mě imaginární ceduli, která ho opravňovala vymetat svým cyklokrosovým strojem tuhle chráněnou přírodní krajinu.

 

Nakonec jsem dorazil až do místa nedaleko splynutí Dalejského údolí s Prokopským údolím, no a tam jsem ke svému úžasu spatřil jakousi ceduli, která byla obrácena v protisměru. Když jsem ji obešel a tím směrem se otočil, tak jsem na té ceduli spatřil oznámení, že se nacházím na cyklostezce. Úžasné. Takže pumpičkáři zde ne, ale právě proto zde ano. Paranoická extáze.

 

Po návratu do své ubikace jsem se šel projít po internetu a ke svému údivu jsem zjistil, že skutečně celým tím Dalejským údolím, po těch křivolakých uzounkých stezičkách vede pumpičkářská stezka. Který idiot tu ceduli, že tam pumpičkáři nemají co dělat, včas neodstranil? Anebo naopak, který idiot vymyslel, že Dalejské údolí, a nejen to, vlastně všechno, zahltí bezohlednými pumpičkáři?

 

Který idiot vymyslel, že už skoro nemá smysl pěšmo vyrážet do těch krásných a chráněných přírodních lokalit?

 

Ale to není jen o pumpičkářích. Třeba takové čtyřkolky drandí lesy jako na tankodromu, a spousta dalších všelijak orientovaných tlup si přisvojuje skoro všechno, na co narazí, aniž by brala ohled na cokoli, co přitom obtěžuje či ničí. Je jim to sakumprásk u zadní části těla. Totálně rozryté pěšinky v krásném přírodním zákoutí, totální okupace jakéhokoliv prostoru ve jménu svého dekadentně stupidního ega. Totální masturbace svého ega na účet všeho, co té stupidně devastující masturbaci brání z hlediska vyššího principu kulturního.

 


komentářů: 17         



Komentáře (17)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 2 »

2
rezy (neregistrovaný) 25.06.2013, 07:38:57
Lucifere, je mi jasné, že Tě s pumpičkáři neusmířím, ale abys věděl že Ti rozumím, tak uvedu mnohem větší problém, než jsou cyklisti v lese. Jsou to koně v lese. Když projede cyklokolo, nechá za sebou bud nic, nebo malou uzkou stopu, která nám pěšákům nevadí, ale představ si, že jdeš lesem po pěšině kde projíždí často 4jezdci na koních, je leden, pět čísel nebo mín sněhu a to všechno zmrzlé na kost. Zaváta oranice. To je o kotníky. V tom se jít nedá! Navíc jsou konaři přesvědčený, jak jsou in, splývají s větvemi alias s přírodou a ještě si myslí, že jim to všechno závidíš. Tedy když vybouchneš a ukážeš na zem, co s tou lesní pěšinou která byla krásně hladká a chodilo se po ni jedna básen, jak jí zvorali. Zlatí cyklisti!!!

Lucifer
1 Good morning

«   1    2     »