Přicházím opět s Knihou vesmírů od Johna D. Barrowa, tentokrát však řeč o vesmírech nebude. Z velkého množství v ní uváděných modelů vesmírů jsem sice vybral Vesmír doktora Kasnera, o němž se možná ještě zmíním, jenže v podkapitole tomuto vesmíru věnované je psáno i o něčem jiném, u jehož zrodu, alespoň ve smyslu pojmu, Kasner stál. Řeč bude o internetovém vyhledávači nazvaném Google. Moje zkušenost s tímto vyhledávačem je taková, že když něco hledám, stačí, když mu sdělím krátké slovní spojení. Google mi hned na prvním místě předloží přesně ty odkazy, které potřebuji. Plácnu tam dvě či tři slova, která mě v této souvislosti nejdříve napadnou, a mám to. Google z mého drobného slovního pšouku dobře ví, po čem se pídím. On mi snad sídlí přímo v hlavě.
Lucifer
Internetový vyhledávač Google jistě všichni velmi dobře znáte. „Google“ je zvláštní jméno pro společnost, která vyvinula a řídí toto neobyčejně výkonné internetové vyhledávání, přičemž název jeho velitelství – „Googleplex“ – zní ještě podivněji. Kde se ten zvláštní název vzal a koho napadlo ho přiřadit k onomu nejgeniálnějšímu internetovému vyhledávači, u jehož zrodu stál?
Historie začíná u amerického matematika Edwarda Kasnera, profesora na Barnard College Columbijské univerzity v New Yorku. Kromě rozsáhlé výzkumné práce v různých oblastech matematiky se vášnivě věnoval popularizaci matematiky pro širokou veřejnost a mladé lidi prostřednictvím přednášek, knih a článků. Proslavila jej kniha Mathematics and the Imagination, kterou napsal s Jamesem Newmanem. Poprvé vyšla v roce 1940 a dodnes vychází v nových vydáních.
Jedna její kapitola se zabývá velkými čísly a uvádí příklad hezky vypadajícího čísla, které je skutečně obrovské, 10100, jež bychom zapsali jedničkou následovanou sto nulami (jen pro srovnání: v celém pozorovaném vesmíru je „jen“ 1080 atomů a 1090 fotonů). V roce 1938 vymyslel Kasnerův devítiletý synovec pro toto číslo jméno – googol. Později vzniklo i jméno googolplex pro nepředstavitelně větší číslo, 10 umocněno na googol – tedy jeden googolplex = 10googol. Jde o tak obrovské číslo, že kdybyste je chtěli zapsat v obvyklém desítkovém zápisu jako 1 000 000… tak, aby bylo čitelné, nevešlo by se nám do pozorovaného vesmíru, jehož průměr je 1027 metrů.
Počítačový vědec David Koller vzpomíná, že v roce 1996 začali dva mladí doktorandi informatiky na Stanfordově univerzitě, Larry Page a Sergey Brin, přemýšlet o tom, jak by šlo zmapovat různá síťová propojení mezi různými stránkami na internetu, na nichž se vyskytují stejné výrazy a stejné citace. Strategie, kterou vyvinuli, pak přinesla ten nejmocnější internetový vyhledávač. Nový způsob vyhledávání pojmenovali nejprve „BackRub“, v dalším roce však pro něj hledali jiný název, který by naznačoval to obrovské množství spojení, jež hledač pokrývá. Jejich kolegu Seana Andersona napadlo slovo „Googolplex“ – a Page je zkrátil na Googol. To znělo dobře, proto Anderson začal na počítači rychle pátrat, zda Googol.com je stále volné jméno pro internetovou doménu. Ves spěchu se však přepsal a hledaný název zapsal jako Google.com. Zjistil, že název je volný. Brinovi se název s chybou líbil víc než ten původní, a tak jej 15. září 1997 Brin s Pagem pod svými jmény zaregistrovali. Později, to už se Google rozrostl v mohutnou společnost, se začalo říkat The Googleplex pozoruhodné budově jejího velitelství, jež se nachází na Mountain View v Santa Claře, blízko San José v Kalifornii.
A to by tak bylo o strýčkovi Googlovi (nezaměňovat se strýčekem Gougle de Gougle, který emigroval do nejbližšího Seznamu, viz Rouper de Clotrimazolovy Paměti) v podání Johna D. Barrowa zhruba všechno. Ten strýček má však takové možnosti, že by se dal klidně nazývat Velkým bratrem de Googol, poněvadž o nás, kteří jsme se tomu internetu upsali, ví prakticky všechno a dokáže nám číst i myšlenky. K čemu mu to asi tak může být… Když se podíváte na statistiku Revolver Maps určenou Neviditelnému čertovi, zjistíte, že z Mountain View je zde docela slušná návštěvnost.
Zdroj: John D. Barrow, Kniha vesmírů
30.01.2014, 00:10:04 Publikoval Luciferkomentářů: 27