Mořská kráva – Pomalá a svůdná

rubrika: Pel-mel


Pro páteční relaxaci následující po velmi vypjatém týdnu, po níž bude následovat ještě relaxovanější sobota, jež skončí v naprosté nedělní nanicovatosti, jsem připravil jedno krátké zvířecí pojednání, jemuž před nějakým časem předcházelo něco podobného o tučňákovi. Zvířátko, o němž v tomto pátečním umdlévajícím čase bude řeč, se však na rozdíl od tučňáka nevyskytuje na zemském povrchu, natožpak v arktické oblasti, ale pod hladinou mořskou a hlavně teplou. Není to jenom jedno zvíře, ale celý zvířecí řád, jehož členů je však poskrovnu a jenž je zajímavý tím, že se pod tou mořskou hladinou pase jako třeba kráva na zemském povrchu, přičemž nemám na mysli tu na parkovišti, ale tu na pastvišti. Zajímavé je, že si tento živočišný mořský řád, jenž představuje jediné mořské savce, kteří se pasou, vydobyl, mimo tu mořskou krávu, ještě jeden velmi vzletně romantický nick – siréna. Pod pojmem siréna se v tomto případě však nemyslí tem idiotský jekot každou první středu v měsíci, kdy je nám hlášeno, že se nejedná o nebezpečný vzdušný úder jakéhokoliv válečnou zbrojí obdařeného nepřítele, ale o zkoušku těch sirén – pod tím pojmem je zde míněna jakási mořská postava ze starořeckých bájí, která svůj jekot myslí skutečně vážně. Zajímavé je, že k oněm zde níže zmíněným mořským krávám se tenhle příměr hodí asi jako kožich do sauny. Na druhou stranu je však nezpochybnitelné, že samičky tohoto druhu jsou vybaveny zajímavým prsním implantátem, že jeden z dalších nicků, mořská panna, není až tak úplně od věci, obzvláště když se vezme v potaz, že se umějí velmi přizpůsobivě tulit, což poněkud hatí fakt, že tohle umějí i samci navzájem.

 

Lucifer


Do řádu sirén neboli mořských krav patří dugong indický (Dugong dugong) a tři druhy kapustňáků (Trichechus, po jejich „chlupatém čenichu“). Jak napovídá jejich obecný název, tato velká, mírná zvířata jsou jediní mořští savci, kteří se živí rostlinami. Přestože vypadají jako obří mroži bez klů, jejich nejbližšími příbuznými není skot, mroži ani velryby, ale další velký býložravec, slon.

 

Sirény vedou velmi poklidný život. Plují si v teplých, tropických mořích, kde nemají téměř žádné nepřátele a nemusejí zápasit o potravu. V důsledku toho mají velmi pomalý metabolismus. Největší dospělí jedinci váží přes tunu a stráví osm hodin denně pomalým okusováním mořských rostlin, kterých sní hromadu velkou jako šest balíků slámy, jejíž trávení jim pak trvá více než týden. Jejich život je tak pomalý, že jim na kůži rostou řasy a parazitičtí korýši – vilejši. Dugong se může dožít sedmdesáti let, ale samice má mládě v průměru jednou za tři až sedm let.

 

Když dugongové nebo kapustňáci nejí ani nespí, pravidelně se shlukují a „dovádějí“. Tyto chvilky mazlení, šťouchání, líbání a vzájemná masturbace se často odehrávají mezi dvojicí samců, ale nezřídka se jich účastní skupiny až o čtyřech jedincích obou pohlaví a trvají několik hodin. Obvykle tiší kapustňáci při mazlení vydávají sled frkání a štěbetání, ačkoli nikdo neví jak (tušíme však proč). Jejich život v radovánkách, spolu s dlouhým a složitým klitorisem a visícími mléčnými bradavkami připomínajícími ňadra žen významně přispěl k tomu, že v mýtech a námořnických bájích figurují jako mořské panny. Na Šalamounových ostrovech je „dugong“ slangový výraz pro prostitutku.

 

Dugongové a kapustňáci jsou také proslulí určitou tupostí a jejich mozky jsou v poměru k tělu malé a hladké, asi jako kdyby se naše mozky scvrkly na velikost švestky. Na jejich obranu je třeba říct, že jim mozek poměrně dobře slouží, a někteří se dokonce dali vycvičit, takže odměnou za jídlo poznávají barvy. Důležitější ovšem je, že díky pomalému metabolismu a absenci stresu jsou odolní vůči nemocem, které sužují ostatní savce, a jsou proto předmětem výzkumu rakoviny a HIV.

 

Proto také nejspíš mají šest krčních obratlů a nikoli sedm. Geny, které u savců řídí počet obratlů, zároveň určují podoby nervového systému a růst buněk. Změny v těchto genetických informacích mohou nést vlohy pro nádorové bujení, takže je přirozený výběr raději nechává na pokoji. Ovšem u savce s tak pomalým metabolismem, jako jsou sirény, je riziko rakoviny výrazně snížené. Patrně díky tomu bylo jejich genům umožněno riskovat obměnu. Zajímavé je, že jediný další druh savce s odlišným počtem obratlů je lenochod, také tvor, kterého považujeme za líného…

 

Ale jejich pomalost má i své stinné stránky. Spolu se zvídavostí a chutností (pečený dugong chutná prý jako telecí) tvoří velmi nebezpečnou kombinaci pro setkání s Homo sapiens. Všechny čtyři druhy sirén jsou dnes ohroženy a v důsledku lovu, znečištění a zranění utržených od lodních šroubů a z rybářských sítí. Historický precedent je neradostný. Jejich příbuzný, koroun bezzubý, třikrát větší než největší kapustňák, byl do sedmadvaceti let od svého objevení v roce 1741 úplně vybit lovci.

 

Zdroj: John Lloyd a John Mitchinson, Kniha všeobecné nevědomosti o zvířatech


komentářů: 5         



Komentáře (5)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
6
Axina * 11.04.2014, 20:35:22
Jules Verne: Dvacet tisíc mil pod mořem

Nazítří, 10. února, objevilo se několik lodí, které pluly proti nám. Nautilus pokračoval v plavbě pod vodou. Ale v poledne, v době, kdy byla zjišťována poloha lodi, bylo moře prázdné, a tak se Nautilus vynořil. Šel jsem si s Conseilem a s Nedem Landem sednout na plošinu. Východní pobřeží se rýsovalo jako nezřetelná čára ve vlhké mlze.
Opřeni o bok člunu, hovořili jsme o všem možném, když tu Ned Land ukázal na nějaké místo v moři a řekl:
"Nevidíte tam něco, pane profesore?"
"Ne, Nede," odpověděl jsem. "Víte ovšem, že nemám váš ostrý zrak."
"Podívejte se dobře," pokračoval Ned, "vpředu před pravým bokem, asi ve výši reflektoru! Nezdá se vám, že se tam něco pohybuje?"
"Opravdu," řekl jsem po pečlivém pozorování. "Vidím tam na hladině jakési dlouhé tmavé těleso."
"Že by druhý Nautilus?" řekl Conseil.
"Ne," odpověděl Kanaďan, "jestli se nemýlím, je to nějaké mořské zvíře.
"Jsou v Rudém moři velryby?" ptal se Conseil.
„Ano, chlapče," odpověděl jsem, "často se tu lze s nimi setkat."
"Tohle však není velryba," pokračoval Ned Land, který z pozorovaného předmětu nespouštěl oči. "Já se s velrybami znám velmi dlouho a nemohu se v nich mýlit."
"Počkejme tedy," řekl Conseil. "Nautilus pluje v tu stranu a za chvíli už budeme vědět, na čem jsme."
Tmavý předmět byl za chvíli opravdu už jen necelé dva kilometry daleko. Podobal se velkému skalisku, které uvízlo na širém moři. Co to bylo? Nemohl jsem se dosud vyjádřit.
"Pluje to! A vynořuje se to!" zvolal Ned Land. "Tisíc ďáblů! Nemá rozeklaný ocas jako velryby nebo vorvani a jeho ploutve vypadají jen jako pahýly končetin!"
"Ale pak ..." začal jsem.
"Hleďte!" přerušil mě Kanaďan. "Teď si to lehlo na záda, takže je vidět prsní bradavky!"
"Je to siréna," zvolal Conseil. "Opravdová siréna, nemá-li pan profesor nic proti tomu!"
Jméno siréna mě přivedlo na správnou cestu. Uvědomil jsem si, že toto zvíře patří do řádu ochechulí, latinsky Sirenia, z nichž báje vytvořily tvory s tělem napůl ženským a napůl rybím.
"Ne," řekl jsem Conseilovi, "to není siréna, nýbrž velmi zajímavé zvíře, které žije v Rudém moři už jen v několika málo exemplářích. Je to moroň!"
"Čeleď moroňovití, řád ochechule, nadřád placentálové, podtřída živorodí, třída savci, podkmen obratlovci, kmen strunatci," odpověděl Conseil.
Když Conseil tohle řekl, nedalo se už nic dodat.

Stella
4
Stella 11.04.2014, 12:11:25
Bylo by mi divné, kdyby se tady někdy nepsalo o ochechuli. Psalo - 2012.

3
gabčín ztitanu (neregistrovaný) 11.04.2014, 11:14:34
Tvé přání, mým rozkazem. > http://www.youtube.com/watch?v=bU3zxChmciI&feature=youtube_gdata_player

Taková mlaďounká, hlaďounká, prostě kpomilování.
Puchejř vylez, urá

Stella
2
Stella 11.04.2014, 09:13:58
Vzletně romantický nick... apod. Usmívající se

A člověk je žere - jako všechno. Viz třeba trh s opičím masem.

Myslím, že sirény dokážou nejsmysluplněji naplnit život!



Astra
1
Astra 11.04.2014, 08:38:05
Moc hezké a veselé pojednání o mořských kravičkách. Jakpak se asi říká jejich "mužům"? Volové, těžko. Býci? Já vím, jsou to kapustňáci, sirény. Mrkající Ta jejich dovádivost je úchvatná. Zřejmě jsou pořád dobře naladění a dokážou si na radost udělat čas. Jako Ryba mám pro podobné jednání pochopení a vodní buňky. Tak by to mělo být i v celé říši nad vodou. S vyplazeným jazykem

«     1     »