Neviditelný čert

Před dvěma lety žil světový tisk předpokládaným koncem světa, jehož datum mělo být stanoveno mayským kalendářem. I to je jedním z témat Gregga Bradena, autora knihy Hluboká pravda. Braden vypráví „lidský příběh“, jak ho chápe on: geolog a vedoucí projektant počítačových systémů. (Zabývá se mimo jiné bezpečností internetu.) Napsal několik knih o vlastních archeologických objevech, luští staré texty… Jeho názory jsou ovlivněny příslušností k hnutí New Age. Přiznávám, že po zjištění tohoto faktu se mi do četby nechtělo. Ale když jsem si ověřila pravdivost skutečností, které Braden uvádí, také z jiných zdrojů, přečtení nelituji. Zásadně s autorem nesouhlasím v jednom názoru. V pohledu na nejstarší dějiny v tom smyslu, že podle Bradena PŮVODNĚ člověku nebylo vlastní násilí. Ale v tomto článku se chci podělit o nové poznatky získané na základě archeologických nálezů posledních let.

Stella

Braden předpokládá, že nezbytnost nasytit sedm miliard lidí povede k rozšiřování ploch pro zemědělské účely, a tím také k častějším objevům starověkých památek. Upozorňuje na nutnost vzdát se jednou provždy představy, že známe dějiny civilizace. Hovoří o dějinných CYKLECH, které zahrnuje tzv. doktrína světových věků. Doktrína vychází z toho, že civilizace se během historie vyvinula už mnohokrát. Její vývoj probíhal cyklicky a vždy byl vzestupný. Poslední (současný) cyklus zahrnuje asi 5 000 let. Jak Braden několikrát v knize opakuje, tento cyklus právě končí - vykazuje stejné znaky, jako konec cyklu předešlého. Má na mysli především klimatické změny, zvyšování mořské hladiny, způsob života, ale také přirozené změny pozice Země ve vesmíru, k nimž dochází jednou za 5 125 let.

Předešlé civilizace disponovaly technickými dovednostmi, které dnes nedokážeme napodobit. V současnosti je nejstarší známou civilizací kultura Göbekli Tepe - asi 9 500 let př. n. l. Nikoli tedy sumerská, datovaná do doby 3 500 let př. n. l. Je nutné znát historii cyklů (dějiny nejsou lineární), abychom si uvědomili, že jejich střídání je přirozený proces, a abychom se vyhnuli tomu, že do nového cyklu vstoupíme za cenu světové války - jako prostředku řešení vyhrocené soudobé krize, jejíž možný dosah si raději si vůbec nepřipouštíme…

GÖBEKLI TEPE, Turecko

Jde o nejstarší doloženou civilizaci na Zemi. Hmotné důkazy byly vědecky datovány do období před 11 500 lety. To by znamenalo, že civilizace je nejméně dvakrát tak stará, než jsme se dosud domnívali. Roku 1964 území „Pupeční hory“ zdokumentoval americký tým. Okolní pahorky archeologové považovali za pohřebiště. Ale později se ukázalo, že uvnitř kopců se skrývají chrámy. Zásadní objevy zde v 90. letech učinil německý archeolog Klaus Schmidt. Bylo zjištěno, že chrámy vznikly zhruba o 6 000 let dříve než kamenný kruh Stonehenge.

Göbekli Tepe představuje větší počet kruhových chrámů různé velikosti. Do roku 2010 byly odkryty čtyři. Podle radarových údajů zůstává skryto 15 – 20 kruhů. Uprostřed každého chrámu stojí dva vysoké pilíře ve tvaru T. Kolem nich jsou kruhovitě uspořádány menší pilíře. Nejvyšší měří až 5 metrů. Na pilířích jsou výrazné reliéfy zvířat - lišky, lvi, krávy. Nikdy lidé. Glyfy se zachovaly ve výborném stavu, protože někdy před 8 000 lety byl celý chrámový komplex z neznámých důvodů zasypán. Protože datace pomocí radiouhlíkové metody se prováděla pouze při určování stáří materiálu z nejvyšších vrstev a spodní část naleziště dosud nebyla odkryta, dá se předpokládat, že místo bylo obývané mnohem dříve… Komplex Göbekli Tepe je bohatě zastoupen na internetu, slovem i obrazem. Teď už jen zbývá vzít jeho existenci na vědomí. A to i při studiu dějepisu.

KHAMBÁTSKÝ ZÁLIV

Hmotné důkazy ztracené civilizace byly nalezeny také ve vodách Indického oceánu. Jde o město skrývající se 40 metrů pod hladinou moře, poblíž západního pobřeží Indie, ve státě Gudžarát. Na prehistorickou lokalitu (nachází se nedaleko dnešního poutního místa) se přišlo náhodou, při testování kvality vody. Při zjišťování míry znečištění přinesly sonarové mapy obraz pravidelných tvarů.

O městech pod hladinami jezer a oceánů přicházely zprávy v průběhu celého 20. století. Cesty a zdi byly objeveny např. v 60. letech u Baham a u Bimini. U pobřeží Japonska stojí pod vodou veliké objekty pyramidovitého vzhledu. Ale město v Khámbátském zálivu je jedinečné tím, že se rozkládá na místě, kde by ho nikdo neočekával. Dále – je výjimečné svou velikostí. Jeho rozloha představuje celé kilometry. Jeden zachovalý pás ruin měří víc než 3 km, druhý 8 km. Nejde tedy např. o ojedinělý chrám. Stáří vyzvednutých artefaktů bylo určeno na 9 500 let. Tedy o 5 000 let více než stáří tajemných míst v Mohendžó Daró a v Harappě v údolí řeky Indus.

Protože se nedá předpokládat, že město bylo postaveno pod vodou, (nevím proč, ale ani toto autor nevylučuje), musíme vzít v úvahu klimatické změny. Poslední doba ledová skončila před 12 000 lety. Poté stoupla teplota a nastalo období intenzivních srážek. Intenzivně pršelo 4 000 let. Hladina oceánů stoupala, zmizelo mnoho níže položených oblastí na pobřeží. Město tedy muselo vzniknout někdy v průběhu doby ledové. A změny podnebí odráží i nejznámější z objevů,

VELKÁ SFINGA v Egyptě.

Doba jejího vzniku je podle egyptologů úplně jiná než podle geologů. Podle geologů nejstarší část sfingy musí pocházet z doby, kdy bylo velmi odlišné, drsnější podnebí. Hluboké stopy na těle Velké sfingy nebyly způsobeny navátým pískem, jak se dosud traduje, ale jsou jednoznačným výsledkem vodního zvětrávání. Svislé trhliny ve stěnách skalního podloží musely vzniknout působením srážek a přívalových dešťů. Jak hluboké jsou stopy zvětrávání, zjišťovali geologové pomocí seismických sond. Sondy ukázaly v podzemních částech velkou intenzitu podpovrchového zvětrávání.

Je známo, že v Egyptě nastalo před 12 000 lety období silných dešťů. Skončilo asi před 8 000 lety. Sfinga je stará nejméně 7 000 let, možná až 11 000 let. Geologové - stratigrafové - a paleontologové o tom nepochybují, historikové ano. Přitom je zajímavé, že v chrámovém komplexu sfingy, stejně, jako ve Velké (Cheopsově) pyramidě, nebyly dosud objeveny žádné písemné záznamy o jejich historii. Žádné papyrové svitky v hrobkách, nikde hieroglyfy. Přímé důkazy tedy nejsou, pracujeme s nepřímými. Geologická komunita nová fakta o stáří sfingy přijala jednoznačně.

CARAL, Peru

Braden dochází k závěru, že na této planetě žijeme mnohem déle, než jsme se dosud domnívali. Že není náhodou, že psané dějiny vznikly s koncem poslední doby ledové. Že se odehrálo cosi, co ukončilo existenci všeho, co předkové vybudovali. A připomínají nám to příběhy, jako biblická potopa, Gilgameš, Mahábhárata… Není přece možné, aby si každá z relativně dobře známých starověkých civilizací náhle osvojila vysoce sofistikované znalosti matematiky, astronomie, architektury… Sotva najdeme odpověď na otázku, kdo byl první. Ale aspoň bychom měli, jak navrhuje Einstein, přemýšlet jinak.

Bude nutné přepsat i dějiny Severní, Střední a Jižní Ameriky. V severní části peruánského území se na ploše 150 akrů nachází archeologické naleziště města Caral. K roku 1996 bylo odhaleno a zrekonstruováno 5 pyramid a dvě kulatá náměstí. Není vůbec známo, kdo mohli být stavitelé a obyvatelé. Dosud se např. nenašla žádná keramika. Jen flétny vyrobené z kostí. Flétny jsou ozdobené obrázky ptáků, opic a jiných zvířat. Tato zvířata ovšem žijí v amazonské části Peru, vzdálené několik hodin cesty autem. Stáří naleziště bylo vědecky potvrzeno. Každá z nezávislých laboratoří se shodla na tom, že Caral je o 5 000 let starší než mayská civilizace (Yucatán, Mexiko). Rozhodně jde o zatím nejstarší známou americkou civilizaci. Caral vzkvétal někdy v letech 4 900 př. n. l. až 3 000 př. n. l.

V mayském kalendáři je možná klíč k pochopení toho, proč byl Caral před 5 000 roky opuštěn – končil cyklus, v němž vrcholila krize soudobého světa, a začal cyklus nový – jinde. Braden vyslovuje velké přání – aby se dobové vrcholné krize neřešily násilnou cestou. Aby nový cyklus začal mírově. On sám věří, že jsme schopni poučení. Věří, že stopy starých civilizací najdeme brzy v Antarktidě… (Země tančí II, Záhadná Antarktida může být domovem nejstarší civilizace na Zemi, Antarktida bývala slunná jako Kalifornie) Tradiční pohled na minulost nedoceňuje starobylé globální dědictví. A pokud něco nedává smysl, je to jen kvůli nedostatku informací.

Braden je přesvědčen, že příkladem takové mírové existence může sloužit společenské a obřadní centrum s čtyřpatrovými budovami v kaňonu CHAC O v Novém Mexiku. Vrcholný rozkvět této civilizace spadá do 12. stol. našeho letopočtu. Odkudsi sem přišli lidé, o kterých nevíme nic. Postavili město pro 4 000 obyvatel. Vybudovali nejen nádrže na vodu, ale také silnice dlouhé stovky kilometrů a táhnoucí se všemi směry. (Potvrzeno záběry z misí Apollo v 70. letech.) Ale - ve městě nejsou žádné obranné hradby, nenašly se žádné poškozené kostry. Braden soudí, že tito lidé nepotřebovali válčit – poučili se. Město snad bylo opuštěno kvůli období velkého sucha. Faktem je, že toto město se nachází na místě starších měst…

Ovšem my, kteří čteme nesmrtelné příběhy o Rouper a Rouser, víme o tom, kam potomci civilizace Chaco odputovali, svoje!

Zdroj: Braden, Gregg: Hluboká pravda, Oživení vzpomínek na původ, minulost, úděl a osud lidstva, Metafora, Praha 2012

28.04.2014, 00:00:15   Publikoval Luciferkomentářů: 28