Nekromanteion

rubrika: Pel-mel


Ke školní docházce kdysi patřily výlety s konkrétním výchovným a vzdělávacím cílem. Alespoň jednou do Národního divadla, na Karlštejn a na Křivoklát, a svého času také na Slapskou přehradu a do Koněpruských jeskyní. (Rozhodně nám to přineslo víc než výlet do multikina…) V Koněpruských jeskyních našli docela nedávno, v roce 2007, kosti medvěda staré 800 tisíc let. Kosti jiných zvířat i lidské kosti nalezené už dříve pocházejí z doby před půl milionem let až třinácti tisíci roky. Jako úkryt byly jeskyně využívány odjakživa. Ale mnohé uchovávaly tajemství, které poodhalily jen vyvoleným. Tajemství konce lidského života.

 

Stella


Slovem nekromanteion označujeme svatyně, ve kterých docházelo k zasvěcování do záhad posmrtného života. Zároveň to byla místa, kudy se vstupovalo do podsvětí – do záhrobí. Na základě nálezů z celého světa se dá předpokládat, že nekromanteiony existovaly už v době kamenné.

 

V knize Nahlédnutí za oponu smrti se autor Jaromír Kozák zamýšlí nejprve nad tím, proč v jejich existenci hodně dlouho nevěřili ani věhlasní archeologové. Jde o to, že když si odborníci neuměli účel podzemních prostor nebo smysl maleb vysvětlit, odkládali problém stranou. Prehistorie nezanechala žádné texty. Kozák uvažuje nad tím, že bychom neměli v dějinách rozlišovat prehistorii a historii podle toho, zda určitá společnost znala nebo neznala písmo. Podle něj prostě některé společnosti písmo nepotřebovaly. My dnes mylně zaměňujeme úroveň civilizace za úroveň technologickou, ale nevšímáme si úrovně duchovní. J. Kozák připomíná, že všechny jazyky světa mají společné východisko. Přestože se uvádí, že člověk pochází z Afriky, zhruba stejně staré archeologické nálezy pocházejí z celého světa. To se podle autora dá vysvětlit jedině obecným kolektivním vědomím.

 

Všemu živému je vlastní základní smysl – vnímání magnetického pole. Kdysi bylo magnetické pole mnohem silnější, proto jsme dnes tento smysl už téměř ztratili. Pokud jde o jazyky, autor naráží ještě na jednu záhadu. Čím starší jazyk, tím je pravidelnější, až působí dojmem, že byl uměle vytvořen. Jednotlivé jazyky lze matematicky popsat. Jako by je vytvořila nadřazená civilizace. Stará egyptština, jejíž písemné záznamy sahají do doby před 5 tisíci lety, svou fonetikou ukazuje na to, že fonetické hieroglyfy jsou mantrami – mají fyziologické nebo mentální účinky. Tento jev nacházíme i u jiných starých jazyků, jimž se pro tuto vlastnost říká svaté. Staré písmo mohlo mít hlubší smysl – nebylo zapotřebí k dorozumívání, protože informace byly obsaženy v morfickém poli. Nápisy psané enigmatickým písmem nedávají gramatický smysl a vyobrazení a hieroglyfy splývaly v jeden celek.

 

Megalitická kultura byla zcela nesporně globální a mnohem starší, než např. kultura keltská. Všechny nám známé staré civilizace pouze využívaly zděděné megality. Zdá se, že tyto stavby pocházely z kultury zničené přírodní katastrofou kolem roku 9 500 př. n. l. (viz Místa, která by neměla být). Mnoho jejích pozůstatků spočívá na mořském dně – ať je to ve Středozemí, nebo v Baltském moři. I když se o této kultuře nedochovala psaná svědectví, o její existenci nepochybujeme. Zdá se, že nekromanteiony, jimiž se J. Kozák zabývá, byly v oné době už běžnou součástí osídlených oblastí.

 

Můžeme předpokládat, že se nekromanteiony nacházely i na našem území. Pradávné osídlení Čech a Moravy (100 000 – 30 000 př. n. l.) nepřináší mnoho důkazů o pohřbívání. Není vyloučeno, že mrtví bývali ukládáni na vyvýšené plošiny. J. Kozák se také domnívá, že milodary na cestu do podsvětí mohly sloužit jako základní výbava pro případ, že by se zdánlivě mrtvý probral. Podobný účel – pohlídat, zda je člověk opravdu mrtvý – mohla mít i stráž u mrtvého nebo jeho dočasné uložení do jeskyně. Pravěcí lidé se často usídlovali v jeskyních nebo v jejich blízkosti – u nás v Moravském krasu a v Českém krasu.

 

Nekromanteion byl vždycky podzemní prostor, zpravidla právě jeskyně. V takové jeskyni se odehrávaly zasvěcovací obřady vyvolených. Ti se nejprve postili a meditovali. Poté se za pomoci různých psychotropních látek (v blízkosti sopky možná pod vlivem otravy kysličníkem uhličitým, zatímco třeba Egypťanům byl dobře znám kokain…) zasvěcovaní ocitali ve stavu připomínajícím klinickou smrt. V tomto stavu procházeli říší zemřelých a poté se vrátili do svého těla – na zem. V českých pohádkách připomínají tuto praxi příběhy o hrdinech, kteří byli odneseni do pekla a poučeni nebo napraveni se vrátili mezi lidi. (Záhrobí se popisuje různě. Vždycky ale byl přítomen motiv reinkarnace. Křesťanství reinkarnaci tvrdě odmítá. Je to těžko vysvětlitelné, když např. Římané byli jinak k různým náboženstvím dost dlouho tolerantní, k učení o reinkarnaci ale nikoli.)

 

Nekromanteiony jako podzemní svatyně jsou dnes už hmatatelně doloženy. Nacházíme je na obrovském území. Zdá se, že se šířily z Egypta, ale ani tam nemusel být jejich počátek. Zprvu mělo jít o věštírnu. V ní se zjevovali duchové zemřelých a odpovídali na otázky. (Podoba se spiritismem v českých zemích není náhodná, viz Vždy odpor, vždy vzdor… O spiritismu u nás.) Protože se ani v řeckých ani v římských dílech nedočteme nic o jejich budování, dá se předpokládat, že šlo o místa využívaná už před dobou antickou. Svatyně bývaly blízko vodního zdroje, nezřídka také u sopek. Poblíž podzemních věštíren pak vznikala města. Je zajímavé, že např. Pythagoras si sám vytvořil podzemní komoru a po nějaké době se vrátil vyhublý, zato plný dojmů z návštěvy Hádu. Seznámil se svou zkušeností ostatní a získal četné stoupence. Pythagoras také 25 let studoval tajná učení mezi zasvěcenými kněžími v Egyptě. V egyptských podzemních chrámech trávil mnoho času. Podobnému studiu se věnoval také u Chaldejců a v Mezopotámii u mágů.

 

Nejstarší nekromanteion světa je egyptská podzemní svatyně v Abydu. O jejím účelu nepanuje žádná pochybnost. Je to Osireon. S jeho datováním jsou problémy. Ale zdá se, že není přehnané tvrdit, že pochází ze stejné doby jako chrám egyptské Sfingy. Možná pak tato svatyně vznikla 10 000 let př. n. l., a je tak pozůstatkem předegyptské kultury. Jako důkaz mohou sloužit nánosy bahna po velké katastrofě, stejné nánosy, jaké nacházíme kolem Sfingy. Dnes je Osireon bohužel nepřístupný, ale je možné se do něj podívat shora. Další nekromanteion je podle J. Kozáka v Gíze, pod Sfingou. Třebaže odborníci existenci podzemních prostor vyvracejí, geodetické snímky prý jednoznačně dokazují existenci chodeb a jiných místností. (V Egyptě se setkáváme s vyobrazením Sfingy sedící na střeše chrámu.) Podle hermetických knih mají být pod Sfingou ukryty informace o civilizaci zničené kolem roku 9 500 př. n. l. Traduje se, že také Velká pyramida sloužila zasvěcování – jak by tomu napovídalo i zvláštní architektonické řešení jejího nitra.

 

O irském očistci sv. Patrika byla zmínka už v článku o Jiříkově vidění. Na ostrůvku Station, kde svatý Patrik po čtyřicetidenním půstu zahnal zlé duchy, stojí osmiboká bazilika. Ostrůvek je přístupný jen v době obřadů, od 1. do 15. srpna. Přichází sem až 30 tisíc lidí. Na ostrůvku stráví 3 dny. Prvního dne se postí a nesmějí usnout. V následujících dnech jednou za den snědí toast a vypijí čaj. Bosi obcházejí křížovou cestu a modlí se u každého zastavení. Očistec prý byla původně, v 5. století, díra do země. Podle všeho křesťanští kazatelé včlenili prastará vyprávění do křesťanské tradice… Ale ještě mnohem později bývali v tomto nekromanteionu zavíráni poutníci, z nichž někteří se nevrátili. O tom vypravují zápisy o vizích, jež se dají označit za Anglickou knihu mrtvých (12. století).

 

Řeckých nekromanteionů existuje celá řada. Nejnavštěvovanější leží blízko městečka Mesopotamo, nedaleko města Parga (viz video na konci). Právě tam protéká Styx. Nepřekročitelná hranice do záhrobí, do níž se vlévá Acheron, Léthé a další tři řeky. Tam čeká Charón (řecky Χάρων, latinsky Charon), jemuž je, ovšemže, nutné zaplatit…

 

U nás pak podle J. Kozáka můžeme za tajemné místo setkávání s neznámými silami považovat Petřín. Protože je s podivem, že hora na tak výhodném místě nebyla nikdy osídlena, nikdy tu nebylo hradiště ani chrám. Zato pověsti hovoří o kněžně Libuši, která zde u velikého ohně přinášela oběti duchům. Dělníci lámající na Petříně kámen spatřovali postavy v ohni, který zapalovali, aby se zahřáli. Proto sem začali přicházet poutníci, kteří se domnívali, že se zde očišťují duše zemřelých. Kníže Boleslav rozkázal oheň uhasit a porazil dub v jeho blízkosti, protože měl za to, že se tu zjevují ďáblové. O zvláštním charakteru Petřína svědčí i to, že milovník ezoteriky Karel Čtvrtý nechal postavit Hladovou zeď – podle autora knihy tradovaný důvod neobstojí. Vedle vchodu do pekla prý stál severočeský hrad Lovín, zatímco hrad Houska je postaven nad vstupem do pekla přímo.

 

Nekromanteiony jsou bezútěšným místem. Ale lidová tradice si s peklem i s očistcem poradila po svém, pozemsky. Žádný smutek! Vždyť na tancechtivou Káču („stará děvečka, bylo jí pomalu čtyřicet“), kterou vzal čert v hospodě do kola, neměl ani sám Lucifer (Luciferův komentář: No commentdevil). Dokázal tak akorát zavelet, aby čert vynesl Káču z pekla ven a zbavil se jí. Chudák ovčák Jirka. Nakonec ale všechno dobře dopadlo. Nevzali se.

 

Zdroj: Kozák, Jaromír – Nahlédnutí za oponu smrti, Fontána, Olomouc 2006

 


komentářů: 16         



Komentáře (16)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
16
Lucifer * 30.08.2014, 23:06:32
Jo, to by šlo, mefi Úžasný

15 Zatím hodně pus
mefi (neregistrovaný) 30.08.2014, 22:59:33

Zuzana Navarová & KOA - Zatím hodně pus

http://youtu.be/h8Y-jXV-AmA?list=RDuBCwf8t32yw

Mrkající

astra2
14
astra2 30.08.2014, 19:51:26
Ty hned myslíš a snachu, Stello. Je to můj vnuk, tak by to snacha nebyla. Čím by to vlastně byla? S vyplazeným jazykem

Stella
13
Stella 30.08.2014, 18:11:10
Já vím, astro, i další ingredience stačí trochu změnit, použít od jiného výrobce a malér je hotový.
Někdy ta potřebná surovina má úplně jiné vlastnosti, než by měla mít. Křičící
Zdá se, že možná snacha potřebné vlastnosti mít bude a ten chlapec má dobrý vkus. Moc ti to přeju.
A on věděl dobře, kam tě vzít! S vyplazeným jazykem

Kdybych tě neznala, tak ten komentář 12 snad vezmu i vážně.

astra2
12
astra2 30.08.2014, 18:00:49
Píši s mnoha chybami, omlouvám se za to. Mám to odmalička, něco jako velká nepozornost. Mlčící Cosi jako nějaká ta dis...xie Mlčící

astra2
11
astra2 30.08.2014, 17:56:56
Něco velmi důvěrného ti sdělím, milá Stello. Některá mouka je prostě jiná, než ostatní mouky. Je to jako u lidí - buď je v ní moc lepku nebo málo lepku.V případě bábofky šlo zřetelně o moc lepku a to je potom celé na lebku.

V "kavárně" to bylo nakonec v cukrárně, kde jsme se všichni tři přejedli tak, že nám šlehačky a zmrzliny a poháry a dorty lezly nakonec i ušima. Jeli jsme někam do Vršovic, což je čtvrť tady dost nedaleko, a zde je cukrárna s takovým sortimentem, že jdou oči a chutě kolem dokola. Vzájemně jsme si uždibovali kousky, abychom věděli, jak chutná to, co má ten druhý, bylo to přátelsky roztomilé - a dívka je nádherná, chytrá a krásná a blondýna. Potom jsme jeli ke mně na kafe a spočinout po sladkostech, poznávali jsme se dál a jsem velmi spokojená. Jestli chlapec něco nezvorá, bude to OK.Děvče má EG a IQ v naprostém pořádku! S vyplazeným jazykem

Stella
10
Stella 30.08.2014, 17:42:10
Ad 6, 9, astro2, to je ten jemný rozdíl mezi námi dvěma. Kdybych se pokoušela uplatnit rady dvou našich milých komentátorů, text by mi vylezl vzadu z počítače, odplazil by se pod psací stůl a "uložil by se jako" - v botníku. Kdežto v tvém případě vyjde to, o čem páni psali. To je další z tajemných úkazů. Aneb - nenazývejme někdy věci pravým jménem.
Ono taky: čerta a kocoura myš poslouchá jinak.

Kuchyňský koutek. Bábovka měla místa, až to hezké není. Dělám tuto svou oblíbenou už sto let, ale někdy se naštve. Nicméně - jíst se dá bez následků. Mrkající Také teď odcházím ke sporáku, na odpolední šichtu.
A jak bylo v kavárně?

astra2
9
astra2 30.08.2014, 16:17:47
Pánové, Lucifere a Kocoure, díky za info. Už jsem si zadala první část rady Lucifera - po uzavření prohlížeče. ČILI BUDE POKOJ. Tu druhou část si znamenám a budu se tím řídit. Vzácná to rada. Měla jsem s tím problémy už víckrát a zbytečně jsem si zvedala adrenalin. S vyplazeným jazykem

Lucifer
8
Lucifer * 30.08.2014, 15:03:31
Astro, když jsi přihlášena, vlevo nahoře máš Správu v níž je odkaz na tvůj Profil, v němž si můžeš nastavit, po jaké době se chceš automaticky odhlásit. Možná to ale víš. V každém případě platí to, co ti radí Starý kocour. Mám ještě jednu radu: Když budeš psát delší komentář přímo do okýnka, tak dřív než zmáčkneš tlačítko Vložit, stiskni Ctrl A a Ctrl C. Pokud se vložení nepodaří třeba tím, že se jsi mezitím automaticky odhlášena, tak se znovu přihlásíš, otevřeš si okýnko pro komentář a text do něj opět vložíš zmáčknutím Ctrl V. Úžasný

7 Nevím, zda mohu
Starý kocour (neregistrovaný) 30.08.2014, 14:03:54
se vmísit do debaty dvou zkušených dam, no ale co...

K věcem nepochopitelným a tajemným: Je pravda, že určitá místa působí na psychiku člověka někdy dost silně a divně, ale taky je pravda, že jak na koho. Pokud budu celý večer někomu povídat, na zdejším kopci bylo popraviště, případně svatyně Keltů (to je teď dost módní - kdekdo je tady "rodilý Kelt") a pak přes ten pahrb půjdeme, bude těch duchovních zážitků daleko víc, než když vypravovat nic nebudu. Jak říkával jeden poněkud prostší kulisák je to asi "psí koza", čímž označoval psychózu.

Ani staří Kocouři nejsou zcela obrnění proti esoterickým zážitkům. Docela pěkný byl pobyt v Kolosseu v noci. Když se mi klížily oči, slyšel jsem z dálky řev lvů a nářek křesťanů.
Také je kousek silnice I. třídy, kde se při projíždění vždycky cítím hodně divně, tísnivě. Tak jsem se na to místo podíval blíže a zjistil dvě věci: jednak je to místo častých smrtelných dopravních nehod (je to přitom rovný kus krásné silnice mezi dvěma břehy, nahoře les) a za druhé historicky tam ve středověku býval hustý les a v něm žili lapkové, kteří nejen olupovali, ale i zabíjeli pocestné. Tolik zápisy v kronice a statistika dopravních nehod.

Ale nepokouším se to nějak vysvětlovat.

Co se týče ztracených textů, doporučuji delší věci psát v text editoru a pak je do okýnka pro komentáře vlepit. Někdy člověk zavadí o myš nebo neobvyklou klávesu a jeho zgrafičtělé myšlenky zmizí v nekonečném digitálním vesmíru. Mrkající

astra2
6
astra2 30.08.2014, 13:00:18
Nechtěla jsem ti kazit hospodyňský rozmar, milá Stello, ale bábovka ve velké formě (moc vysoká vrstva těsta), to bývá při pečení takája probléma. Myslel jsem, že se ti zadaří. No tak halt bude nízká. Hlavně, že je. Buřka bude, nebude-li dobrá. Kyvadýlko bych rozkývala, kdybys napsala, že po tom toužíš. Takhle je pozdě bycha honit. Já právě odcházím na sváteční oběd se svým vnukem, který mi přichystal překvapení. Má novou známost. Jdeme do nějaké nóbl občerstvovny. I to je překvapení. Kočár předjede v půl druhé. Jdu se drobátko načinčat, aby byla dívka paf! S vyplazeným jazykem Mrkající

Stella
5
Stella 30.08.2014, 12:27:52
Bábovka, potvora, moc nevyrostla, ač k tomu měla všechny podmínky. Svádím to na blížící se bouřku, přece si nepřiznám pravdu.
No, astro2, aspoň nějaký kyvadýlko. Magnet. Neprozradí a neprozradí. Bodejť by jo. S vyplazeným jazykem

astra2
4
astra2 * 30.08.2014, 10:10:24
Ó, VELKÁ BÁBOVKO, POVEĎ SE! Usmívající se

Co jsou proti ní moje pocity, když se postavím na zdejší jedno magentické pole. Mám je vymakané na decimetr.Škoda, že postání na tom místě nepřináší nějaké blahé chvíle. Bohužel jen nevolnost a zvláštní děs. Pražské kopce jsou většinou v podložích z břidlic. Možná, že nějaké to jejich tření vzájemné způsobuje ta magnetická pole i políčka. Rozhodně by to "moje" pole stálo za nějaká odborná změření. S vyplazeným jazykem

Stella
3
Stella 30.08.2014, 09:52:23
Astro, to že se text ztratil, přímo souvisí s námětem tvého komentáře a s komentářem č. 1. Je to tedy k vzteku!! Ale nechceš říci, že nás necháš v takovém napětí??? (Nával zlosti jsi zvládla,i to je výhra.) Usmívající se
Ve výchozím materiálu se taky připomíná sv. Prokop s jeskyní, sv.Jan atd..
Citát o čtyřicetileté Káče je z Boženy Němcové, však víš.
Jdu péci velkou bábovku - pokud jde o káči, věk nehraje roli...

astra2
2
astra2 30.08.2014, 09:19:30
S pozdravem cement! Máš recht, Stello.

Právě jsem zvládla nával zlosti, když jsem napsala na svoje zvyklosti velice rozsáhlý komentář, a když jsem ho odesílala, oznámila mi kouzelná bedýnka, že jsem se s úspěchem odhlásila a moje úžasná slova jsou v čudu. No, nebudu toho želet, jen jste se mohli dozvědět, kde například tady v Praze je jedno místo, kde je tutově šílené magnetické pole, jehož účinky na sobě pozoruju už několik let. Ponaučení ze selhávání techniky je to, že bychom se neměli moc snažit. Stejně je to všechno na pytel. Jen nechápu, komu může vadit čtyřicetiletá Káča. Překvapený

«     1    2   »