Neviditelný čert

Někdy mám pocit, že bych chtěl být neviditelným. V předchozí části tohoto seriálu, jehož konec je viditelně na dosah, možná už v podobě této třetí části, jsem dospěl k tibetskému výcviku, jemuž se říká tantra jóga. Dospěl písemně, ne však psychicky a fyzicky, což mi dělá starosti, ale možná existuje i jiný způsob jak tohoto blaženého stavu dosíci. Ženy by mohly poradit, ale obvykle se k tomu nemají. Ony totiž moc dobře vědí, že muže nesmí ztratit z očí, ale jim to mohou činit, kdykoli se jim zachce, aby si je mohly ještě lépe vychutnávat.

Lucifer

Helena Petrovna Blavatská byla nesmírně charismatickou osobností, jež se věnovala okultismu a o níž se říkalo, že systematicky utřídila tajné starověké pravdy ve dvou základních dílech, Odhalená Isis a Tajemná nauka. Mimo jiné tvrdila, že se dokáže stát neviditelnou. O této její schopnosti sepsal svědectví jistý plukovník Olcott, který ji navštívil v jejím domě ve Filadelfii v roce 1875.

V prvním patře se nacházela její ložnice, do níž se dalo vejít přes obývací pokoj. V tomto pokoji spolu seděli, dveře do ložnice byly otevřené, a povídali si. Po chvíli se madam Blavatská zvedla s tím, že si pro něco musí odskočit do své ložnice. Vstoupila tam a dveře nechala otevřené. Dlouho se nevracela a Olcott pojal podezření, že se jí něco stalo. Vstoupil do ložnice, ale nikde ji nenašel, jak píše, tak ani pod postelí. Z ložnice nevedly žádné jiné dveře. Olcott se vrátil do obývacího pokoje, zapálil si dýmku a snažil se celou záhadu rozluštit. V podstatě ho to až tak moc nevyvedlo z míry, jelikož byl na podobné fenomény zvyklý.

Po nějaké době se madam Blavatská najednou zjevila ve dveřích ložnice a k Olcottovi se zcela nenuceně opět připojila. Když se jí Olcott zeptal, kde byla, zasmála se a pravila, že se musela věnovat nějaké okultní záležitosti a tak se stala neviditelnou. Nevysvětlila mu ale, jak toho docílila. Až později dospěl Olcott k závěru, že byl vystaven skvěle provedenému experimentu mentální sugesce a že madam Blavatská jednoduše potlačila jeho zrakové orgány, aby nebyly schopny zachytit její přítomnost.

Autor Zdroje uvádí nejrůznější způsoby, jak se zneviditelnit, ale tenhle je jedním z těch, které lze jaksi racionálně uchopit. Jiné působí příliš absurdně. Neříkám, že smítko pravdy na nich nemusí být, ale u tohoto tématu bych se držel Occamovy břitvy. Ano, sugesce či hypnóza je zcela reálný způsob, jak člověku silně narušit vnímání okolí. Autor Zdroje uvádí celou řadu příběhů, které se, doufejme, skutečně staly, kdy se ten či onen člověk stal zcela neviditelným. Původně jsem k tomu chtěl napsat svoji hypotézu, která mě napadla, když jsem tu knížku začal číst, ale po dalším čtení jsem dospěl k závěru, že je v ní už vlastně více či méně zahrnuta. Předkládám tudíž některé další příklady ze Zdroje, názor si udělejte sami:

Jistý londýnský psychiatr a neurofyziolog zkoumal jednu ženu jménem Ruth, jelikož měla schopnost vidět zjevení. V jejích očích byla tato zjevení stejně reálná jako lidé v jejím okolí. Když se jí lékař zeptal, jak tato zjevení vytváří, Ruth odpověděla, že si přestane všímat všeho kolem sebe a rozhodne se, jaké zjevení chce stvořit. Jedná se vždy o konkrétní osobu a Ruth si ji vybaví stejně, jak si představují ostatní lidé se zavřenýma očima, avšak Ruth je má otevřené. Testy ukázaly, že když Ruth viděla či slyšela své zjevení, její mozek reagoval stejně, jako by byl v kontaktu s živou osobou.

Tento příběh není o neviditelnosti někoho přítomného, ale o viditelnosti někoho nepřítomného. Na tomto příkladu však lze demonstrovat, že mozek může být instruován k tomu, aby viděl to, co vůbec neexistuje, a aby neviděl to, co má daný člověk přímo před sebou. Je neuvěřitelné, jak se lidé nechají jakýmsi sugestivním způsobem takto zmanipulovat, ale faktem je, že v běžném životě něco takového probíhá jak na společenské, politické či komerční úrovni. Před pár lety jsem to zpodobnil na konci mého raného surrealismu.

Kromě vnucené neviditelnosti existuje i něco jako spontánní neviditelnost. Jisté hypnotizérce a terapeutce v kalifornské Santa Barbaře vyprávěla žena pod pseudonymem Vera o tom, jak jednou jela autem na poštu koupit známky. Když tam dorazila, zařadila se na konec fronty. Pak přišel nějaký muž a snažil se zařadit za člověka stojícího před ní, jakoby si Very vůbec nevšiml. Dokonce na ni přitom málem šlápl. Ale to nebylo všechno. Když na ni přišla řada u přepážky, k jejímu údivu si k přepážce stoupl i muž za ní. Úředník si Very ani nevšiml a obsloužil muže. Vera nahlas oznámila, že přišla před tím mužem, ale nikdo si jí nevšímal. Odešla z pošty a jelo domů. Po několika dnech se pokoušela oslovit asistenta v obchodě, ale ten jí nepomohl a nezdálo se, že by si jí kdokoliv všiml.

Jiná žena, která přišla k oné hypnotizérce, tvrdila, že jedno dne seděla doma na pohovce, zírala na stěnu před sebou a na nic nemyslela. Zdálo se jí, jako by se stěna stávala nehmotnou, což ji fascinovalo. Když se nakonec probudila ze svého snění v bdělém stavu, byla v šoku, jelikož ji její manžel hledal po celém domě. Další žena s podobným zážitkem se rozhodla, že zkusí malý experiment. Poté, co ji ignorovala obsluha u okénka se vstupenkami do kina, prostě několikrát kolem okénka prošla a vešla do kina bez vstupenky. Za celou dobu se nezdálo, že by si jí kdokoliv povšiml. Aby si byla absolutně jistá, vešla na pánské toalety, ale ani tam se svým zviditelněním neuspěla. Jiná žena stála ve frontě v kavárně, a když na ni přišla řada, obsluha ji neviděla. Prodavačka si jí všimla až v momentě, když ona neviditelná začala být z toho velmi rozrušená.

Z výše zmíněného by se mohlo zdát, že sklony ke spontánní a občas i vnucené neviditelnosti mají jen ženy, což mě poněkud zneklidnilo. V předchozích částech bylo však naznačeno, že tohoto stavu mohou dosíci i muži. Ne však spontánně, ale pouze vnuceně, a to tak, že mnohem náročnějším výcvikem.

A to by zatím stačilo. Odcházím cvičit svoji neviditelnost a nároků se nelekám.

Zdroj: Velitel X: Jak být neviditelný a levitovat, Alexander Giertli – EUGENIKA Pbl., Bratislava 2012 (z anglického originálu Commander X: Invisibility & Levitation, Global Communication/Inner Light Publications, USA 1998)

26.01.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 8