Nezabývejte se tím, co nemůžete ovlivnit

rubrika: Pel-mel


Název příspěvku třetího májového víkendu parafrázuje název čtvrté kapitoly knížky Amy Morinové, z níž jsem si dovolil na přelomu roku vyextrahovat Mentální sílu a Nebojte se samoty. Nejde ani tak o to, abyste si něčeho, co nemůžete ovlivnit, nevšímali. Ignorace sice bývá někdy velmi silným nástrojem upozadění těchto věcí, v některých případech je však nutno se náležitě a efektivně adaptovat, přijmout danou věc jako nedílnou součást koloběhu života. Podstata onoho sdělení spočívá v tom, že kromě vybudování nezbytného obranného valu je zbytečným mrháním času a energie pokoušet se tyto záležitosti řešit. Důležité samozřejmě je, abyste rozeznali, co opravdu řešit můžete, a co opravdu ne. Tohle je zřejmě tím nejtvrdším oříškem, který musíte rozlousknout. Pokud se vám to povede, tak jste takříkajíc za vodou. Ale i když se vám to někdy nepovede, neupadejte na mysli. Věci, které jste omylem vytěsnili jako neřešitelné, se k vám budou vracet, dokud nepochopíte, že je můžete vyřešit. Řešení vás napadne třeba ve spánku. Nejdůležitější je, abyste sebou zbytečně nemrskali jako ryba na suchu. Vždy mějte připravený bazén nebo alespoň vanu s průzračnou vodou.

 

Lucifer


Nemůžete mít vliv na vše, co se vám děje.

Můžete si ale říct, že se tím nenecháte omezovat.

Maya Angelou

 

Nikdy nemůžeme zcela a naprosto ovlivnit všechny okolnosti a přizpůsobit ostatní tak, aby zapadali do našeho života, aby bylo vše takové, jak si myslíme, že by mělo být. Když se naučíte pouštět ze zřetele detaily, které nemůžete ovlivnit, zbude vám víc času a energie na věci, které ovlivnit můžete. Pokusy o ovládnutí všeho se obvykle objevují jako nástroj pro potlačování obav. Když víte, že máte všechno pod kontrolou, čeho se pak obávat? Než abyste se zabývali zvládáním svých obav, snažíte se ovládat své okolí. Touha všechno napravovat vychází i z komplexu superhrdiny. Držíme se mylné představy, že když se budeme hodně snažit, všechno dopadne tak, jak si přejeme.

 

Vše se snažíme zvládnout sami, jelikož máme pocit, že jenom my víme, jak to správně zaonačit. Schopnostem ostatních nedůvěřujeme. Určitě je spousta věcí, o jejichž zvládnutí se můžeme podělit s partnerem či spolupracovníkem, popřípadě to nechat zcela na nich. Může se stát, že výsledek nebude přesně takový, k jakému bychom dospěli sami, ale pokud bylo cíle v podstatě dosaženo, je mrháním času zabývat se malichernými podrobnosti. A když budeme dostatečně objektivní, můžeme časem dojít k závěru, že v některých případech to ten druhý zaonačil ještě lépe. Nesnažme se však nikdy utopit podstatu v nepodstatných maličkostech.

 

Určování toho, co můžeme ovládat a co ne, závisí především na našem systému přesvědčení. Psychologie to označuje jako těžiště kontroly. Lidé s externím těžištěm kontroly jsou přesvědčeni, že jejich život závisí především na osudu, přízni štěstěny, na vnějších vlivech. Lidé s interním těžištěm kontroly jsou přesvědčeni, že svou budoucnost mohou ovládnout sami. Přijímají plnou zodpovědnost za své životní úspěchy a nezdary. Věří, že mají schopnost řídit vše, od finanční budoucnosti po své zdraví.

 

Těžiště kontroly ovlivňuje několik faktorů. Významnou roli hrají zážitky z dětství, nezanedbatelné jsou však i další životní zkušenosti. Pokud dospějete do stavu, že jste schopni všechno ovládnout sami, tak vězte, že toto interní těžiště vzniklo tak, že jste byli zprvu ovládáni někým jiným. Svým způsobem tady působí zákon akce a reakce.

 

Interní těžiště kontroly bývá často idealizováno jako nejlepší. Lidé s vysokým smyslem pro kontrolu se mohou kupříkladu stát skvělými řediteli. Lékaři mají raději pacienty se silným interním těžištěm kontroly, jelikož dělají vše, aby nemocem předcházeli nebo aby se vyléčili. Přesvědčení, že můžete ovládnout doslova cokoli, má však také své nevýhody. Snaha o získání naprosté kontroly vede ke stále sílící úzkosti, plýtvání časem a energie, ničení vztahů, příliš příkrému hodnocení ostatních a zbytečnému sebemrskačství.

 

Lidé, kteří mají smysl pro kontrolu vyvážený, si umějí uvědomit, jak jejich chování může ovlivnit naději na úspěch, například že být ve správný čas na správném místě může hrát svou roli. Vědci zjistili, že tito lidé mají rozdvojené těžiště kontroly, na rozdíl od plně interního nebo externího těžiště. Abyste v životě takové rovnováhy dosáhli, musíte být ochotni prozkoumat své názory na to, co můžete ovládnout a co ne.

 

Ovlivňujte ostatní bez touhy je ovládat. Zní to sice poněkud kontroverzně, ale je to možné. Je samozřejmě obtížné se jen dívat, jak někdo dělá něco, s čím nesouhlasíme, zejména pokud je podle nás takové jednání sebezničující. Ale naléhání, dotírání a prosení nemůže přinést takové výsledky, jaké si přejeme. Nejdřív naslouchejte, pak mluvte. Sdělte své názory a obavy, ale jen jednou. Neustálým opakováním své nespokojenosti neučiníte svá slova účinnějšími. Povětšinou spíš naopak. Pokud je to nezbytné, změňte své chování, nebuďte perfekcionističtí. Při každé vhodné příležitosti poukazujte na pozitiva a trénujte toleranci. I když se vám situace, do níž jste se dostali, nelíbí, můžete se rozhodnout, že ji přijmete s tím, že nějaké pozitivum v ní nakonec třeba naleznete.

 

Zdroj: Amy Morinová – 13 věcí, které psychicky silní lidé nedělají: Získejte mentální sílu, vzdorujte svým úzkostem, trénujte mozek ke štěstí a úspěchu, nebojte se změnit svůj život


komentářů: 21         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 2 »

6
Tahiti (neregistrovaný) 20.05.2017, 15:11:26

Mentorů na trénink změn a výdrží všeho druhu se vyrojilo za poslednch pár let tolik a opisují jeden od druhého, či spíš jedna od druhé, že už nemá cenu se tím zabývat. Normální zdravý člověk si jasně uvědomuje, kudy mají jeho kroky jít, kde se má zastavit, kde odvrátit a kde nakonec spočinout. K tomu nepotřebuje "modlitbičky" od nějaké paní. A kdo není normální a zdravý, tomu nepomůže nic, natož nějakých pár rad od někoho cizího.

S vyplazeným jazykem

5 Když to bereme do důsledku
Farma lidiček (neregistrovaný) 20.05.2017, 15:09:00

I Ty máš právo nevolit!

A o to tu jde, soudruzi, nebo ne?

Mrkající


Stella
4
Stella 19.05.2017, 21:57:02
Vedle nás skoro 8 miliard dalších JÁ.
Ale že to roste!

http://populace.population.city/world/

3
Zuzana (neregistrovaný) 19.05.2017, 19:29:28
Tady na tomto blogu je prostoru pro komunikaci hafo, vzdyt zde temer nikdo, s vyjimkou dvou trech lidi, nemluvi. ;)

Tolerance je dle meho nazoru to nejdulezitejsi. S pomoci te se muzeme dopracovat k uvedomeni si, ze nejsme sami dokonali a I nase chapani chovani tech druhych nemusi byt presne. Muzeme se mylit. Tedy nejdulezitejsi asi je o sobe a svych poznatcich pochybovat. Nejhorsi snad je dospet k presvedceni o sve vlastni jakoby dokonalosti. Tez je asi treba zpochybnovat i svoje hodnoty, pres ktere cedime ostatni.

Nerozumim lidem, nerku-li sudickam,kteri/e maji potrebu stale kritizovat nedonalosti druhych, at uz se jedna o jejich zpusob zivota, jejich 'nevhodne' chovani, jejich zpusob obleceni, to, jak se rozhodli nakladat se svymi penezi, co ji, jak jsou na sebe zamereni bez ohledu na druhe....atd...
Nejsme my vsichni nedokonali, nekdy....?;)A vubec, co je nam po tom?;)

Neco jineho je poradit priteli, ktery se nici, nabidnout pomoc v dobe, kdy nas potrebuje a umet odhadnout, kdy to je. Obvykle to odhadne clovek, ktery na sebe tolik zamereny neni a tudiz je schopny rozpoznat, ze blizkemu cloveku hrozi nebezpeci, nebo pomoc nutne potrebuje. Samozrejme to muzeme udelat jen jednou, pored opakovat to nema smysl, jak nam radi Anicka.

Jinak ten muj nocni odkaz na video sem zdanlive nepatri, protoze se primo netyka clanku, neprimo vsak podle me ano...Proto jsem jsem link uvedla... Autor clanku necht to povazuje za omluvu na vysvetlenou.., doufam vsak, ze mu to doslo.

Stella
2
Stella 19.05.2017, 17:46:02
Smířit se s tím, že něco nezměním, je moc dobrá věc. Neztrácet energii.

Komunikace. Jsou žrouti komunikačního prostoru.
Potřebují jen posluchače, nic víc. Nevědí, že druhého zneužívají. Bývají z toho zbytečná nedorozumění. Člověk se musí naučit poznat, kdy chce promluvit druhý. Nepropásnout pravou chvíli! Křičící

A vyhýbám se známé, která začíná každou větu
v rozhovoru na jakékoli téma slovy:
To mě nezajímá,JÁ...

Místo svých obav ovládat okolí. Výstižné.

Výhrada: někomu sdělit věc jen jednou předpokládá, že dotyčný poslouchá, což obvykle není pravda.
Manželská klasika. Odkývat všechno. Mrkající

1
;) (neregistrovaný) 19.05.2017, 03:16:25
https://www.youtube.com/watch?v=-tYwSEU-aLY

«   1    2     »