Jsme hodiny z kostí (Podle Davida Mitchella)

rubrika: Pel-mel


Jsou spisovatelé zaznamenávající, spisovatelé rozprávějící, spisovatelé nadávající i usedavě plačící, spisovatelé blazeovaně předhazující, co v nich právě uzrálo, spisovatelé, kteří marně přesvědčují, že jsou spisovatelé… A pak jsou spisovatelé jako Stephen King nebo David Mitchell, kteří nám nabízejí tolik, že se utápíme v moři osudů, myšlenek a pocitů a šplháme po konstrukci příběhů, které se proplétají a zauzlovávají – a my se musíme pořád ohlížet zpátky, abychom se po té síti dostali o kousek dál, a bez úrazu. Člověk má chuť občas zakřičet: To mi nedělej, kdo je a co je zas tohle? Ale Mitchell nezná slitování a povídá a povídá. On prostě jede. V úvodu k úryvkům z Atlasu mraků jsem to nazvala marnotratností. Ono je to ale horší: je to obžerství, jeden ze sedmi smrtelných hříchů. Čechov by nejdřív jenom tak hleděl, potom by zavrtěl hlavou a usedl zpátky na svůj trůn tam nahoře. A díval by se, jak ti druzí dole plavou mezi nezměrným množstvím čehokoli, co jeho dobu minulo. A není to málo? Ne, Antone Pavloviči.

 

Stella


Protože se už na internetu nacházejí skutečně fundované rozbory a hodnocení Mitchellovy knihy Hodiny z kostí, zůstanu u svého obvyklého výběru úryvků. Po prvních stránkách jsem chtěla knížku (582 stránek) odložit, protože mě přece nezajímají trable zamilované puberťačky z osmdesátých let! Jenomže Mitchell je Mitchell. A tak děj knihy, cesta labyrintem, naplňování Scénáře, životy i metaživoty v knize končí rokem 2043… Takže:

 

O moci, o nevyhnutelnosti

 

Moc je schopnost někoho přimět, aby udělal něco, co by jinak neudělal, nebo ho odradit od něčeho, co by jinak udělal… Prostřednictvím donucování a odměn. Cukr a bič, ačkoli ve špatném světle vypadá jedno jako druhé. Donucování je založeno na strachu z násilí nebo utrpení. Poslechni, nebo budeš litovat. V desátém století Dánové na tomhle základě vymáhali daně: závisela na tom soudržnost Varšavské smlouvy a řídí se tím násilníci z dětského hřiště. Spoléhá na to zákon a pořádek. Proto zavíráme zločince a proto se i demokracie snaží monopolizovat sílu… Odměna je založena na slibu. Poslechni a dostaneš za to odměnu. Tahle dynamika se projevuje dejme tomu v umisťování základen NATO v nečlenských státech, při výcviku psů a v tom, že se člověk po celý svůj pracovní život smiřuje s mizerným zaměstnáním…

 

… Za stanicí Earl´s Court vyjede můj vagon do umírajícího světla. Plynárny a edwardovské střechy, komíny a antény, parkoviště u supermarketu, Prostory k pronajmutí. Cestující se kymácejí jako hovězí čtvrtě na háku a hroutí se na sedadlech jako mrtvoly, otroci z kanceláří se zarudlýma očima jsou připojeni k discmanům. Jejich zavalitější podoby po čtyřicítce mají nosy zastrčené ve večernících a ty předdůchodové verze hledí přes západní Londýn a přemítají, co se stalo s jejich životy. Já jsem ten systém, který musíš porazit, cvaká vagon metra… Jenže, co znamená „porazit systém“? Stát se dost bohatým, aby se člověk mohl vykoupit z otroctví každodenního ponižování v zaměstnání?… Ačkoli pochybuju, že se systém dá porazit tak, že se v něm budete pohybovat vzhůru, zatraceně dobře vím, že ho neporazíte, když z něj vypadnete… Být vně systému znamená chudobu.

 

O smrtelnosti, o člověku

 

Totéž se opakovalo, když mi umřel děda: lomení rukou, skřípění zubů, revizionistické historky o tom, jaký byl ten lakomý starý páprda mesiáš. Všichni říkali, že jsem se na pohřbu držel statečně. Ale kdyby mi dokázali číst myšlenky, označili by mě za sociopata. Pravda je taková: ten, kdo je ušetřen lásky, je ušetřen žalu. … Jenže my milujeme pocit lásky: ne toho člověka.

 

… Zemřel pokojně, obklopený svou rodinou. Jestli je tohle šťastný konec, tak si ho kurva můžete nechat. … Vyléčili mě ze strašlivé zhoubné nemoci zvané smrtelnost. Lidi na ni hodně trpí. Mladí nějakou dobu odolávají, ale nakonec i ten nejvytrvalejší pacient skončí jako vysušené embryo, Swiftův Struldbrug… žilnaté, seschlé, slintající… hodiny z kostí, jejichž tvář prozrazuje, jak málo, strašně málo času jim zbývá. … Potřebuješ skok víry, abys svůj starý život nechal za sebou. Skutečná metamorfóza neprobíhá na základě vývojových diagramů.

 

Civilizace

 

... Je tohle technologie? Nebo… Vím, jaké slovo nedopověděla. Kdybys vyléčila Jindřicha VII. z tuberkulózy cyklem ethambutolu nebo dala Isaacu Newtonovi na hodinu přístup k Hubbleovu teleskopu, nebo v osmdesátých letech předvedla U Kapitána Marlowa dnes běžně dostupnou 3D tiskárnu, taky by se kolem tebe házelo tím slovem na M. Někdy je magie normálnost, na kterou sis ještě nezvykla.

 

V dubnu 2025:

Knihy přijdou zpátky do módy… Jen počkej, až začnou selhávat energetické sítě a databáze se vymažou. Ta doba není až tak vzdálená. Budoucnost se hodně podobá minulosti… Je to nevyhnutelný důsledek růstu populace a lží o zásobách ropy.

 

V říjnu 2043:

Síť je dneska tak roztrhaná a vachrlatá, že i když máme signál, běží rychlostí z dob před širokopásmovým připojením… Vzpomínám si na obrázky toho, jak během povodně v třiatřicátém zaplavovala Fremantle mořská voda. Nebo to byla povodeň v sedmatřicátém? Nebo si to pletu s obrázky moře valícího se do newyorského metra, kde se tehdy pod zemí utopilo pět tisíc lidí? Nebo to byly Atény? Mumbai? Záběry z katastrof se ve třicátých letech hrnuly tak hustě a rychle, že bylo těžké udržet krok s tím, kterou přímořskou oblast pustoší záplavy tento týden, případně, kterou metropoli právě zdecimovala ebola nebo krysí chřipka. Zprávy se změnily v nekonečný katastrofický film bez děje… Ale od Prvního pádu Sítě se k nám už nedostávají skoro žádné zprávy, a to je ještě horší.

 

Jakmile jsem si jistá, že děti usnuly, pustím rádio… Všechny tři stanice fungují. RTÉ je hlásná trouba Stability a vysílá každou hodinu oficiálně schválené zprávy prokládané naučnými pořady, v nichž se vysvětluje, jak pěstovat užitkové rostliny, opravovat věci… Rádio Perlový ostrov vysílá z čínské koncese v Ringaskiddy na okraji Corku. Převážně v mandarínštině, ale občas pouštějí anglicky mezinárodní zpravodajství… To zpravodajství je samozřejmě pročínské – Ed by to označil za nezastíranou propagandu – a nikdo tam ani nešpitne o reaktoru Hinkley E, který postavila a provozovala francouzsko – čínská firma, a to až do nehody před pěti lety, kdy se zahraniční majitelé stáhli a nechali na Britech, aby nějak zabezpečili napůl roztavené jádro…

 

… Jde o všechno: o žal nad oblastmi, které jsme proměnili v pustiny, nad ledovci, které jsme rozpustili, nad Golfským proudem, který jsme přesměrovali, nad řekami, které jsme vysušili, nad pobřežími, která jsme zaplavili, nad jezery, která jsme zadusili špínou, nad moři, která jsme zabili, nad druhy, které jsme vyhubili, nad opylovači, které jsme vyhladili, nad ropou, kterou jsme promrhali, nad léky, které jsme připravili o účinnost, nad konejšivými lháři, které jsme volili do úřadů – a to všechno jen proto, abychom nemuseli měnit svůj pohodlný životní styl. Lidé mluví o Setmění tak, jako naši předkové mluvili o Černé smrti, jako by to byla vůle Boží. Jenže to my jsme je přivolali, s každou cisternou ropy, kterou jsme se propálili. Moje generace byli lidé, kteří se cpali do bezvědomí v Restauraci pozemského bohatství, a přitom věděli – ačkoli to popírali – že utečou bez placení a zanechají svým vnoučatům účet, který se nedá nikdy vyrovnat.

 

Není Boha kromě toho, kterého jsme si vysnili, mohla bych ujistit svoje spolufarníky: lidstvo je samo a vždycky bylo… Po většinu mého života se svět zmenšoval a technologie se rozvíjely: takový byl přirozený řád věcí. Jen hrstka z nás si uvědomovala, že ten „přirozený řád věcí“ je jen a jen dílem člověka a že svět, který se zvětšuje, zatímco technologie ustupují, je nejen možný, ale tiše čeká v zákulisí. … A letadla lítala fakt pořád? Lítání nebylo jenom pro lidi z Ropných států nebo ze Stability?

 

Snímek vznikl v roce 2038… Dala bych hodně za novou kopii, jenže už není elektřina ani inkoustové náplně… Moje pošetilá generace svěřovala svoje vzpomínky Síti, takže ten pád v devětatřicátém roce znamenal v podstatě kolektivní mrtvici.

 

Závěrem

 

Když nás Mitchell provede Anglií, Irskem, Čínou, Středním východem, Islandem, když nás zavede mezi divoké kmeny, protáhne nás různými epochami a zmrtvýchvstáními, dělá to nejen kvůli propletenci osudů a dynamických příběhů, ale také proto, aby se rozhořčeně vyslovil k aktuálním otázkám. (Vážně Tony Blair věřil, že Saddám Husajn vlastní zbraně schopné zničit Londýn za pětačtyřicet minut? Opravdu uvěřil té neokonzervativní pohádce, že na Středním východě zasadíme liberální demokracii a budeme se dívat, jak se šíří?… Dal bych rok svého života za to, abych mohl nakouknout předsedovi vlády do hlavy.) Nevynechá ani feminismus, stav vzdělávání, církev… Zkrátka, svět i čas ve všezahrnující mitchellovské kostce. A s mitchellovskou ironií a novotvary: meta -věk, psychoúder, psychostřela, psychodekantér, subhalekat, subodpovědět, psychoterická voltáž… Revmatická historka, ergonomická tvář, fašista designu… Napiju se kohoutkové vody. Prošla už mnohými ledvinami. Ale také: polský zedník, uklízečka – polská troglodytka.

 

Všechna čest překladatelce (Petra Diestlerová). Pro přirozenou češtinu. Ale také soustrast s rozsahem knihy o všednosti bytí i o spirále atemporality.

 

Zdroj: Mitchell, David: Hodiny z kostí, Mladá fronta, Praha 2017


komentářů: 51         



Komentáře (51)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 2 »

36
Zuzana (neregistrovaný) 22.03.2018, 23:36:45
Kdo to nechce vědět. tak to nebude vědět.
Pro někoho jsou (napr.) umělci zbytní, pro někoho nezbytní.

"Tento svět je nejlepší ze všech možných světu, jinak by neexistoval."


A umění je tady proto, že je to nejlepší co může být.

35 2 Stella [34]
Starý kocour (neregistrovaný) 22.03.2018, 23:17:38
Pokud to ulehčuje život, tak je to, myslím, v pořádku. A rozumět tomu všemu všichni nemusí - nikdy v minulosti všichni nerozuměli všemu. Vlastně i v pravěku byly schopnosti/vědomosti rozloženy nerovnoměrně. Muž lovec, bojovník žena udržovatelka ohně/matka. A taky šaman - ideolog, který je v souladu (nebo i opozici) s náčelníkem tlupy.
Jenže dnes se technika i technologie dostává do pozice hraček, zábavy. Věcí zbytných*. Jenže skrze ty hračky jsme ovladatelní - \"hračka našeptávačka\" - a vlastně pořádně nevíme, kým. A tedy ani proč.

*/ Nevěřím, že umělci, teoretičtí vědci nebo sportovci nejsou nezbytní - i když se spustí vždy velký rachot, pokud to někdo vysloví. Je to prostě nástavba pro dobré časy. Skoro bys se dalo říct, že je to soukromá věc.

Stella
34
Stella 22.03.2018, 22:45:04
32
St. Kocour
My jsme se s chutí chopili té závislosti...
Člověk je tvor líný a technologie nás rozmazlují- prodáváme jim za to duši.

Stella
33
Stella 22.03.2018, 22:41:38
G, dík za přání, užij si všechny svátky a kvetoucí pšenku, pěstuj svou fantazii i nadále.
Svým svěřencům dopřej nějakou zdravovědnou osvětu, jinak tě vbrzku sežerou. Křičící
Povídalo by se, ale - objektivně subjektivní příčiny to nedovolí. Nevinný Ahoj

32 K tématu:
Starý kocour (neregistrovaný) 22.03.2018, 21:58:51
Žijeme ve společnosti, naprosto závislé na vědě a technologii, a přesto skoro nikdo vědě a technologii nerozumí. To je jasný recept na katastrofu. (Carl Sagan)

Zdroj: https://citaty.net/citaty/307129-arthur-c-clarke-dostatecne-pokrocilou-technologii-nelze-odlisit-od/

31
G (neregistrovaný) 22.03.2018, 18:51:21
ještě troška s princeznou do mlýna k prvnímu odstavci oddílu 2. - Civilizace
https://citaty.net/citaty/307129-arthur-c-clarke-dostatecne-pokrocilou-technologii-nelze-odlisit-od/
Ták, a mám letos u čertíků splníno, odebírám se inam, tady mi pšenka neqete, bívry si plňte indy.
Čus bus autobus. Hezký sfátky velik,, prvo a devátomáj., den matek, Kyrila i s Husem, vencu, republ., revol., vánoce a novej rok.
Papá Mlčící


30
G (neregistrovaný) 22.03.2018, 05:46:34
No a by toho nebylo málo, Antone Pavloviči, byl jsem přepaden potřetí...







Mýýšlenkou.
Proč v duchu novinkové zprávy - aplikace Fetboje ve stylu Armabeton, Drcený odpad či Árčího bac hamru bóžího nepoužit ultra mega strong lejzřího fat paprsku (cos ve stylu závěrečné scény z CA- tam použit k přenosu SOŠ)?
Dalo by se s ním (soustředeným synchropaprskem, bez navlečených pemprsek, jak se raketa trefí) šmejdit po fšech kvadrantech nebe i pekla a po zámměru alijenského obdžiktu jen zmáčknout trigger. Ostatně Přeceda má bohaté zkušeností s opomenutím off v pátek odpoĺedne před 4,19 lety a následným planoucím šípkovým keřem v areálv AV... S vyplazeným jazykem

29
G (neregistrovaný) 22.03.2018, 05:16:16
K druhému odstafci Mičela > copa záplavy v důsledku GW, nebo blekauty a jaderné nehůdky.
Todlencto smrdí víc » https://m.novinky.cz/articleDetails?aId=466912&sznu=GO81NAOdjgn4gne0&mId=966&sId=966
No a poslední blog indexové Axiny, velmi fundovaně sestavený, o stormech, není též žádný planý předpoplach...
Na toto by se lictfo mělo předefším soustŕedit. Kolaps fejsbůčku etc, dozajista přivodí velké stráty ale neni srovnatelný s živelnými katastrofami výše uvedenými incl. zeměi mořetřasby a vulkanické aktivity velkého rozsahu(jeloustoun či sumatroborneo), a též hrozba přepólování z 21.12.12...
Je stejně malý zázrak, že vůbec jsme...
Carpete proto diemy, a Smějící se

mefi
28 Sofia 2
mefi * 22.03.2018, 00:01:08
.
Your God had given life of yours, the life of pitiful happiness and a healthy health. So, you will join others, congratulating with desire, grab the devil by the tail or by a corners and show him in Pardubice or Hradec Kralové or Pěčínn gingerbread...

https://youtu.be/S_1q7Q5DX78
.
Zamilovaný Ahoj Ospalý

Lucifer
27
Lucifer * 21.03.2018, 23:59:41
Držkoknížku je třeba zlikvidovat

http://jdem.cz/dyqkx6

26
Zuzana (neregistrovaný) 21.03.2018, 22:46:42
Zde se mrknete:

http://www.learn.columbia.edu/courses/fa/images/medium/kc_femart_smith_k_3.jpg

Stella
25
Stella 21.03.2018, 22:31:45
G, je to obdivuhodné! Ale sakra bych se bála!
Pro ty věci se vrátí... Oznámila bych to, už kvůli alibi.

24
xxx (neregistrovaný) 21.03.2018, 22:28:59
Sofie se narodila v dobrém znamení, bude úspěšná i tvůrčí.

23 2 Stella [15]
Starý kocour (neregistrovaný) 21.03.2018, 22:28:03
Ten tulák ze Života hmyzu je docela případný. Beru! Mrkající
Staří kocouři obvykle sedí na sloupku od vrat, pozorují dění na dvorku - a nevměšují se. Na dvorku jsou totiž psi, kteří by mu mohli zle potrhat kožich. Ví, že nemohou nic změnit, jsou dobře obeznámeni, jak to na dvorku chodí, kdy si mají dát pozor na přeháňku a kdy si mohou trochu zdřímnout na sluníčku. Ví, kdo krade slepicím zrní a kdy si přijde hospodář pro tučnou slepici k nedělnímu obědu.
Ta poloha na sloupku samozřejmě není věž ze slonoviny, ale útes pro trosečníka nad rozbouřenými vodami.

Kocouří vědění je jen empirie, ne filosofie. Nerozhodný

22
Zuzana (neregistrovaný) 21.03.2018, 22:10:20
Zamilovaný Vsem. Usmívající se

«   1    2    3  4   »