.:: Neviditelný čert ::.

Pod rouškou

rubrika: Pel-mel

Přebírám slovo na Neviditelném čertovi. Je už polovina září a já jsem tu neměl žádný příspěvek. Nahradily mě dvě ženy, Stella a Astra. To se někdy stává, že ženy nahradí muže. Ale nesmí to být na furt. Takže…

Lucifer

Momentálně nám v českomoravských luzích a hájích kulminuje koronavirová pandemie. Ono to ve skutečnosti není ani epidemie, těch umřelých je hrstka a život kolem kypí na pokraji babího léta, ale soudruzi na vyšších místech rozhodli, že budeme nosit roušky, časem i na záchod. Asi si tam s nimi budeme utírat zadek. Ne cizí, ale svůj. Zasvinit koronáčem cizí zadek, na to nemáme právo ani podle Prymuly.

Tady v NB venku kolotá život. Děcka si hrají a piští, hromady mrtvol nejsou vidět. Nikoho nějaký koronáč nezajímá, jen někteří mají na držce upocený hadr, aniž by to mělo nějaký smysl.

Tomáš Vodvářka - Jak je to s rouškami?

Když jedu vpodvečer metrem do práce a vidím ty orouškované ksichty, tak si říkám: Planeta opic. Soudruzi z minulého režimu mohou jenom závidět. I Stalin, Hitler či Mao Ce-Tung závistivě rotují v hrobě, tedy pokud nějaký mají.