Neviditelný čert

Jak jste jistě pochopili, řeč bude o jednom specifickém etniku, které se vyskytuje nejen v našich končinách. Pocházejí ze severní Indie a nejspíš i části dnešního Pákistánu. Patřili tak nejnižší kastě. Byli takzvaně Nedotknutelní. Počátkem 15. století začali migrovat do Evropy. Většinou je nikde neměli rádi. Vytvářeli uzavřenou komunitu, Ovládali kovářské řemeslo (černé řemeslo), občas kradli slepice, putovali po kraji a věnovali se zpěvu a tanci.

Lucifer

Tento příspěvek není zaměřený k pohanění či přímo zesměšnění a potupení Cikánů. Tak trochu zmíním klady a zápory, není však mým cílem vystavit Cikánům nějaký kádrový posudek. Nikdy jsem s nimi neměl problém. Vím však, že mnozí ano, což dokážu pochopit.

Cikáni k nám dorazili někdy v 16. století. Možná o trochu dříve. Dodnes představují specifické etnikum, které se plně nezačlenilo mezi ostatní etnika a národy. Zůstávají pořád na jakési periferii. Neudělali to, co například slovanské kmeny, které přišly do České kotliny a postupně se smísily s Germány a dalšími. Podle posledního výzkumu koluje v české krvi jen asi 20 (někdy se píše 40) procent slovanských genů. V podstatě jsme středoevropská směska nejrůznějšího původu a kupříkladu s Rusy, kteří se mísili s kočovnými a bojovnými asiatskými kmeny, nemáme skoro nic společného.

Původní zaměření cikánského etnika se od jejich příchodu do naší země postupně měnilo. Obzvláště za minulého režimu. Černému řemeslu se Cikáni už nevěnovali, slepice nekradli, ale naučili se krást něco jiného. Sběrné suroviny kovového odpadu by mohly vyprávět. Po pádu minulého režimu tento přerod pokračoval ještě urputněji.

Z cikánské komunity se začala vytrácet romantika, Cikáni začali být pragmatičtější. Naučili se obchodovat s různými věcmi, využívat sociálního systému atd. – prostě přerod v poměrně úspěšné parazitování. Samozřejmě, že ne všichni. Drtivá většina Cikánů se považuje za Čechy s jistým specifickým přívlastkem.

Jedním z největších kladů Cikánů je, že dokáží držet při sobě a vzájemně si pomáhat

V době svého raného dospívání jsem se seznámil s jednou polocikánkou. Po otci byla Češka, po matce Cikánka. To seznámení mi neúmyslně zprostředkoval kamarád z gymplu Jirka B. Ona se jmenovala Daška a s Jirkou navázala intimní vztah. Po dokončení gymplu musel jít Jirka na základní vojnu, jelikož odmítal či nemohl nastoupit na vysokou školu. Daška se se svými city obrátila na mě.

Ten vztah netrval dlouho, ale byl velmi zajímavý. Leccos jsem se o Cikánech dozvěděl.

Jednou jsem ji pozval do bytu mých rodičů, kteří její přítomnost nezaznamenali. Vyspali jsme se v mém pokoji. Když jsme se ráno probudili, mí rodiče už byli v práci. Daška se zašla osprchovat do koupelny a poupravit. Použila například natáčky mé mámy, které v koupelně našla. Považovala to za samozřejmou věc.

Daška v natáčkách a nahá se vrátila do mého pokoje a usedla na pohovku. Vůbec se nestyděla a chovala se naprosto přirozeně bez předsudků. Řekl jsem jí, že ji vyfotím. Zapálila si cigaretu a mému návrhu přikývla. Udělal jsem několik fotek, které jsem pak řadu let schovával na tajném místě, aby je nenašla moje žena. Jednou v noci mě popadl amok, jako bych se chtěl zbavit hříchu, jenž žádným hříchem nebyl, fotky jsem roztrhal a vynesl do kontejneru na odpadky. Dnes toho lituji.

11.12.2023, 11:51:16   Publikoval Luciferkomentářů: 6