Neviditelný čert

Mezi ženami a muži je zřetelný rozdíl. Tělesný a psychický. Kdysi jsem začal tomu říkat jin a jang. Slovní spojení jin a jang má původ ve starodávné čínské filosofii, které popisuje dvě navzájem opačné a doplňující se síly, jež se nacházejí v každé živé i neživé části vesmíru, všude kolem nás i v nás. Jin přestavuje temnotu (ženství, pasivní sílu) a jang světlo (mužství, tvořivou sílu), což je reprezentováno symbolem Tchaj-ťi tchu (viz Harmonie), přičemž tečky opačné barvy symbolizují, že v každé ze sil se nachází i opačná síla. Jin a jang se nevylučují, jsou na sobě závislé, dají se dále dělit na jin a jang, vzájemně se mohou podporovat a měnit. Jejich koexistence závisí na tom, jak spolu dokáží harmonizovat. Následuje výtažek z článku v Live Science na toto téma.

Lucifer

Lidstvo hledá rozdíly v mozku na základě pohlaví přinejmenším od dob starých Řeků a většinou je to marné. Částečně je to proto, že lidské mozky nemají dvě odlišné formy, řekl Dr. Armin Raznahan, vedoucí sekce vývojové neurogenomiky Národního ústavu duševního zdraví. Otázka, jak se liší mužský a ženský mozek, však může být stále důležitá, protože onemocnění mozku a psychiatrické poruchy se u obou pohlaví projevují odlišně.

Existuje mnoho různých poruch mozku – psychiatrických a neurologických onemocnění – které se u obou pohlaví vyskytují s různou prevalencí a projevují se různým způsobem, uvedla Dr. Yvonne Lui, klinická vědkyně a zástupkyně vedoucího oddělení výzkumu na radiologickém oddělení NYU Langone. „Snaha pochopit základní rozdíly nám může pomoci lépe porozumět tomu, jak se nemoci projevují.“

Nyní vědci začínají, částečně díky umělé inteligenci, spolehlivě rozlišovat mužský a ženský mozek na základě jemných rozdílů v jejich buněčných strukturách a v nervových obvodech, které hrají roli v široké škále kognitivních úkolů, od zrakového vnímání přes pohyb až po regulaci emocí. Jiné studie poukazují na rozdíly ve struktuře lidského mozku, které mohou být přítomny již od narození, a další, laboratorní výzkumy na zvířatech poukazují na rozdíly mezi pohlavími v tom, jak mozkové buňky reagují na molekulární úrovni.

Zatím není zcela jasné, do jaké míry jsou tyto rozdíly důležité. Mění se jejich vliv na fungování mozku nebo na náchylnost k nemocem? Měly by určovat, jakou léčbu lékaři jednotlivým pacientům nabídnou? I když vědci určují jemné mozkové rozdíly mezi ženami a muži, jejich výzkum nevyhnutelně naráží na složité otázky, jak pohlaví, gender a kultura vzájemně ovlivňují lidské poznávání.

V tuto chvíli není možné na tyto velké otázky odpovědět. Probíhající a budoucí výzkum – zaměřený na laboratorní zvířata, lidské chromozomy a vývoj mozku a subjekty sledované od mládí až do dospělosti – by však mohl začít odhalovat, jak tyto rozdíly mezi pohlavími konkrétně ovlivňují poznávání a v konečném důsledku i vývoj mozkových onemocnění.

V minulosti vědci využívali údajné rozdíly v mozku k obecným tvrzením o myšlení a chování mužů a žen a k ospravedlnění sexistického přesvědčení, že ženy jsou od přírody méně inteligentní a méně schopné než muži. Ačkoli byl tento raný výzkum zdiskreditován, moderní studie stále zjišťují kognitivní rozdíly mezi muži a ženami – alespoň v průměru. Například muži údajně dosahují lepších výsledků v testech prostorových schopností, zatímco ženy jsou lepší v interpretaci výrazů tváře druhých. Muži a ženy jsou však ve společnosti vychováváni a je s nimi zacházeno velmi odlišně, co je tedy příčinou těchto rozdílů? Je to příroda, nebo výchova, nebo obojí?

Údaje naznačují, že ženy trpí častěji depresemi a migrénami než muži, zatímco muži mají vyšší výskyt schizofrenie a autismu. Parkinsonovou chorobou onemocní přibližně dvakrát více mužů než žen, ale u žen má toto onemocnění rychlejší průběh. Všechny tyto údaje pocházejí ze studií, které nutně nerozlišují mezi pohlavím a genderem – „pohlaví“ popisuje biologii, zatímco „gender“ odráží sebepojetí a také společenské role a tlaky. Spojování těchto dvou pojmů dohromady znejasňuje naše chápání toho, proč daný rozdíl existuje.

Díky technikám skenování mozku, jako je magnetická rezonance, vědci zjistili jemné rozdíly mezi pohlavími ve velikosti, tvaru a tloušťce různých mozkových struktur a také rozdíly v sítích, které propojují různé části mozku. Tyto rozdíly jsou však malé až zanedbatelné, pokud vezmeme v úvahu průměrný rozdíl ve velikosti mezi muži a ženami.

Po třicetiletém výzkumu a testování bylo zjištěno, že mužský mozek je po narození v průměru o 6 % větší než ženský a v dospělosti se zvětší o 11 %. To dává smysl, protože průměrná velikost mozku se odvíjí od průměrné velikosti těla a mužská těla bývají větší. Když však vezmeme v úvahu tento celkový rozdíl ve velikosti, jemnější strukturální rozdíly mezi mužskými a ženskými mozky se zmenší až na úroveň zanedbatelnosti, dospěli vědci k závěru.

Ani tato, ani jiné studie však neodhalily specifický rys, který by spolehlivě odlišoval mužský mozek od ženského, protože rozsahy velikostí pozorované u obou pohlaví se do značné míry překrývají. U těch několika málo rozdílů ve velikosti, které existují, nelze v současné době říci, zda vysvětlují nějaké rozdíly v poznávání související s pohlavím, nebo zda naopak ve skutečnosti činí poznávání mužů a žen podobnější, poznamenali autoři dopisu. Možná, že mužský a ženský mozek pracuje trochu jinak, aby dosáhl stejného výkonu – aby „vyvážil“ rozdíly v hormonech nebo genetice, které mohou ovlivňovat funkci mozku.

Zdroj: Live Science, Is there really a difference between male and female brains? Emerging science is revealing the answer

13.03.2025, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 0