Neviditelný čert

Pivo je kvašený alkoholický nápoj, jeden z nejstarších alkoholických nápojů na světě, nejrozšířenější alkoholický nápoj a třetí nejoblíbenější nápoj po vodě a čaji. Pivo se vyrábí vařením a kvašením škrobů z obilných zrn – nejčastěji ze sladového ječmene, používá se však také pšenice, kukuřice, rýže a oves. Kvašením škrobových cukrů v mladině vzniká etanol a nasycení oxidem uhličitým (karbonizace). Většina moderních piv se vaří s chmelem, který dodává hořkost a další příchutě a působí jako přírodní konzervační a stabilizační činidlo. Na Live Science jsem objevil, článek, kdy a kde bylo vynalezeno pivo.

Lucifer

Vychlazený bublinkový nápoj, který známe dnes, však neexistoval vždy. Kdy tedy bylo pivo vynalezeno? Odpověď je stará tisíce let. Přesný původ piva je však stále obestřen tajemstvím a pivo v dávných dobách pravděpodobně nechutnalo tak, jak jste zvyklí dnes.

Protože lidé objevili kvašení tak dávno, je obtížné najít důkazy o tom, kde přesně se pivo začalo vyrábět. Mnoho důkazů pochází z analýzy organických zbytků. Pomocí této techniky mohou archeologové identifikovat chemické stopy kvašení obilí na starověkých keramických nebo kamenných nádobách. Vědci našli na lokalitách po celém světě přesvědčivé důkazy o vaření piva již v neolitu (před 10 000 až 4 000 lety), kdy se rozšířilo zemědělství.

Kirk French, odborný asistent antropologie na Penn State, poukázal na 9 000 let staré naleziště v Číně jako nejlepší důkaz starověkého vaření piva. Na archeologickém nalezišti Qiaotou v jihovýchodní Číně našli archeologové na starověkých nádobách v blízkosti lidských koster zbytky rostlin, kvasinek a plísní, což naznačuje, že kdysi obsahovaly fermentovaný nápoj podobný pivu. Analýzy naznačují, že nápoj, který tyto nádoby obsahovaly, zahrnoval také rýži, hlízy a houby. Další naleziště v Číně ze stejného období, Jiahu, rovněž obsahuje bronzové nádoby s chemickými stopami po kvašení obilí, stejně jako zbytky rýže, medu a ovoce.

French uvedl, že naleziště Jiahu obsahuje nejprůkaznější důkaz o starověkém pivu, protože zbytky chemických látek byly nalezeny v nádobách na pití. Existují ještě starší potenciální případy vaření piva, ale důkazy nejsou tak silné. Je to proto, že analýzy starších nalezišť se opírají o rezidua nalezená na kuchyňském nádobí, které mohlo být také použito k výrobě chleba nebo kaše; obě potraviny zahrnují malé množství fermentace a mohou zanechat stejné chemické stopy jako vaření piva.

Jedním z těchto starších nalezišť je 11 000 let staré kultovní hodovní místo v Turecku. V lokalitě Göbekli Tepe našli vědci velké kamenné pece se zbytky rozemletého obilí. Ačkoli tyto pece mohly sloužit i k mletí obilí na chléb, jeden z badatelů tvrdí, že povrchová úprava kamene naznačuje, že obilí bylo mleté nahrubo, způsobem vhodnějším pro kvašení piva nebo výrobu kaše než pro pečení chleba.

Podle některých archeologů pochází pivo ještě z dřívějších dob, z jeskyně staré 13 000 let poblíž Haify v Izraeli. Vědci tam v jámách vyjmutých ze skalního podloží nalezli škrobová zrnka, která by mohla svědčit o kvašení. Je však opět možné, že tyto kamenné jámy sloužily spíše k výrobě potravin než nápojů.

I když je stále záhadou, kdy a kde přesně bylo vyrobeno první pivo, jedno je jisté: starověké pivo chutnalo úplně jinak než moderní ležák. Nejspíš bylo kyselé díky kvasinkami a bakteriemi mléčného kvašení. Také mohlo být husté a nefiltrované. To proto, že proces vaření piva ve starověku začínal směsí rozemletého obilí a vody a zbylý sediment se po kvašení ne vždy filtroval. Existují písemné doklady o „ceděném“ pivu v Mezopotámii. Častěji však vyobrazení a artefakty z tohoto období ukazují, že lidé pili pivo přes brčka s filtračními koncovkami, což naznačuje, že samotné pivo bylo nefiltrované. V dávných dobách se pivo pravděpodobně pilo krátce po zkvašení, jinak by se mohlo rychle zkazit a objevit se v něm škodlivé plísně nebo bakterie. Z tohoto důvodu nemělo příliš vysoký obsah alkoholu.

Podle Frenche jsou piva, která dnes známe a milujeme, stará jen asi 500 let. „Jejich počátky sahají až do roku 1500, kdy vznikla česká a německá piva,“ vysvětlil. Tehdy se vyvinulo ležení – proces kvašení piva za studena, při kterém vzniká čirý, svěží a bublinkový nápoj. Jak Němci v následujících staletích migrovali po světě, přinesli si tuto pivovarnickou techniku s sebou.

Zdroj: Live Science, When was beer invented?

Můj dodatek

Na Wikipedii (z níž jsem čerpal i v perexu) jsem se dočetl, že pivo má významné zastoupení minerálů, jako je draslík a sodík, které jsou zde v příznivém poměru, a chloridy, vápník, fosfor, hořčík a křemík. Z vitamínů obsažených v pivu jsou nejvýznamnější vitaminy skupiny B – thiamin (vitamin B1 – 3 % denní spotřeby v jednom litru piva), riboflavin (vitamin B2 – 20 %), pyridoxin (vitamin B6 – 31 %), niacin (45 %) a kyselina listová (52 %).

Když jsem dospíval, střídal jsem pivo a víno. Občas též něco ostřejšího. Když jsem se na mezinárodních konferencích potkával s francouzskými kolegy, začalo převažovat víno. Francouzi mívají poměrně dlouhý oběd, který si vychutnávají (nevím, jak je to dnes) a na stole nesmí chybět víno. Právě s tím jsem se setkal, když jsem šel během polední přestávky s francouzskými kolegy do restaurace.

V září minulého roku jsem pochopil, že moje tělo už víno nezvládne. Pokusil jsem se ho nahradit pivem (viz Pivní září) a vydrželo mi to jeden měsíc. Letos počátkem dubna jsem byl donucen učinit druhý pokus (viz Pivní den). Je velká pravděpodobnost, že se k vínu už nevrátím. Dospěl jsem k závěru, že ohledně tohoto nápoje už mám odpito.

04.05.2025, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 0