Přicházím do Poetického koutku s dalším kouskem. Podzim je období, kdy se mnou poetično cloumá často i dost neurvalým způsobem. Něco podobného se odehrává na jaře, ale v úplně jiné tónině. Letošní podzim se jako podzim netváří skoro vůbec, ale zvyk je železná košile. Předkládaný poetický kousek však v tomto případě nebude můj. Procházel jsem se jedním spiskem od Oldřicha Mikuláška (jeho předchozí vstupy do PK NČ jsou zmíněny v Něco málo o pomeranči) a v části nazvané Nekrology jsem narazil na Marinu Cvětajevovou. Zbystřil jsem pozornost, protože mi to jméno něco říkalo. Po několika mikrosekundách jsem si uvědomil, že její Hodina duše se objevila na Neviditelném Čertovi. Autorem jsem opět nebyl já, ale Stella, která s tím kouskem přišla do Poetického koutku pod visačkou O lásce, o zradě… A tak vám tuto pozoruhodnou dušičku předkládám v podobě Mikuláškova nekrologu.
Lucifer
Ptáci
(Památce Mariny Cvětajevové)
Oldřich Mikulášek
Co přikrývají křídly ptáci?
Co přikrývají peřím svým?
Pár dutých kůstek – píšťaliček
a trochu tepla peřím svým
a křídly svými přikrývají.
Proč svíráš v dlaních svoji hlavu?
Proč svíráš víčky oči své?
Co sevřelo tak srdce tvoje
a zamyká i oči tvé
a kolem hlavy dlaně klade?
Proč skřivan jenom v letu zpívá?
A do hrud jakých padáš ty?
Proč slavík noci rozednívá
a v tobě vzbouzí temnoty
nejsladší z písní všech – tak tklivá?
Už přikrývají křídly ptáci,
žal přikrývají peřím svým.
Pár mrtvých kůstek – píšťaliček
už nezahřejí peřím svým
a pod křídly je pohřbívají.
A zpěvem, zpěvem zabitým.
06.11.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 16