Neviditelný čert

Allen Ginsberg přednesl slavné Kvílení poprvé roku 1955. Deset let poté navštívil Československo. Nevítaný doma, vypovězený z Kuby, vítaný i nevítaný v ČSR. Byl překvapen, když zjistil, že všechny pověsti, které se v USA o komunismu vyprávějí, jsou pravdivé. V Praze ho zarazily nejen šedivé, fádní ulice, ale všiml si také, že se lidé opatrně rozhlížejí, kdykoli vedou hovor na veřejnosti. On sám se těšil nevšední péči ze strany ministerstva vnitra, a tak byl po slavném květnovém majálesu r. 1965 z republiky vyhoštěn.        

Jeho poezie je drsná, krutá, cynická, místy nechutná. Ale je také neobyčejně silná, protože básník bez zábran šlape bosýma nohama po střepech a brodí se smetištěm plným obscénních odpadků své doby. Dekadence? Na každém konci světa jiná. V tom padesátém pátém byli u nás popraveni tři členové skupiny bratří Mašínů, byla zahájena druhá vlna kolektivizace a v kinech započal svou nekonečnou kolovrátkovou pouť Anděl na horách. Obsáhlá báseň Ekologa vznikla o něco později a přibyl v ní, u Ginsberga nově, motiv vztahu člověka k životnímu prostředí – v oněch letech vůbec ne běžná záležitost.

Stella

Za tisíc let, bude-li Historie,

se Amerika bude připomínat jako malá všivá země

plná pitomců, trnitá skleníková růže

vyšlechtěná Žlutými Zahradníky:

„Předseda Mao“, jehož politika vynesla do čela miliardového

                          národa, starého a mocného

                 Nixon, frajírek se specializací na svůj průmyslový

                                       Ostrov, ryze paranoidní mechanik –

Země se bude dál točit, příběhy plynout na letitých jazycích

                                rybářů přinášejících ostrovní zkazky –

auta sežere rez

            a všude bude plno stromů

…

Ta malá bohyně dákiní cinká zvonečky

                       a naslouchá barytonu nebožtíka Dylana,

             na tanec v obyváku se už skoro zapomnělo,

                       dodávka elektrického proudu

                                      z baterií v pastvinách končí

…

Vrtule větrné elektrárny

          se otáčí a stromy se ve větru zvedají,

jeden javor u lesa celý zčervenal.

…

Někdy v noci, když ležím ve spacáku

                       cvrčci sviští po koridorech mokrých luk,

                       bílé hvězdy srší na černém nebi,

a než usnu, poslouchám a pozoruji,

                       dokud se mi oči nezavřou, v tichu se probudím –

                                       ve čtyři ráno je nebe o kus dál

a srpek měsíce visí nad lesy jako lampa.

Až minulý týden o jedné chladné noci

                                       léto odešlo –

                jablíčka zčervenala ve větvích starých stromů,

                              rajčata na keříčcích, červená i zelená,

                mohutná zelená tykev pod listy,

                              kukuřičné klasy tloustnou pod jemnými zelenými lupeny,

                spacák je od ranní rosy celý mokrý

                              a ten strom na kraji lesa je úplně rudý!

Vítr zesílil! Bude dost elektřiny na to, pustit si Beatles!

…

Bukoliky a eklogy!

                           Hésiodem počal Svět,

                                      Vergiliem tento svět skončil –

              Catullus se teplil na venkově

                       daleko od císařské policie.

Říše je příliš velká, města jsou příliš šílená, odpadky zasviněný Řím

                                     je plný opilých vojáků, tlustých politiků,

                                                             cirkusáckých byznysmenů –

              Na farmě je bezpečnější, zdravější život, v Itálii

                                    si děláš vlastní víno. V Americe kouříš vlastní trávu.

…

Snímek Země pořízený z rakety na Měsíc, pestrobarevný páv

                                                             přibitý na dřevěnou stěnu,

                       zeměkoule proti černému nebi

                                se točí jak živoucí bulva ponořená do mraků –

                                           Má sama Země strach?

                                                      Ví o tom vůbec?

…

Nad Amerikou vyšel půlměsíc,

            návrší se zarděla listím

            a oranžové hlavy osamělých stromů myslí

                                                         na podzim borovic –

            Na kraji lesa javory rudě hoří

Sen australských domorodců o Věčném čase došel naplnění –

Bývali medvědi na vrcholku East Hillu, lišky pod starým bolehlavem,

bývaly tu i vydry – a ve snovém Věčném čase i chlupatí mamuti

Leary utekl do lesů světa – jsou švábi odolní proti radiaci?

Richard Nixon má prostředky na to, jak zlikvidovat svět lidí,

                                      člověk je vynálezcem vlastní zkázy,

Modleme se za Timothyho Learyho v tom planetárním lese!

                         Óm mani padmé húm

                         Hare Krišna!

„Jakož i my odpouštíme našim viníkům.

                        buď vůle Tvá,

                                       jako v nebi, tak i na zemi“

            Ach, Bessie, spásla jsi mé nenarozené slunečnice!

„Bůh se nikdy neopakuje!“ volal mi dnes Harry Smith.

Možná se sem nevrátíme, Richarde Nixone,

                        Možná se nevrátíme, drahý, skrývající se Time.

…

Leary dál prchá, Sinclair dostal deset let –

                           a přitom 83 % veškerého nezákonného opia

          má na svědomí mozkový trust CIA v Indočíně!

                       Tajní z oddělení narkotik jsou sami dealeři –

                                   Nixon dostal od mafie helmu,

L. P. 1969 mělo oddělení pro styk s veřejností Pentagonu 190 miliónů na

                                                                                              úplatky   

                                            L. J. E. Hoover je sexuální vyděrač,

                                                 Timesy litují „idealistické studenty“

                                      V New Orleansu zabili policajti čtyři černochy

Fašismus v Americe:

              Život ve městech neřídí starostové či filozofové, ale policie –

              Ve Washingtonu uzákonili preventivní vazbu,

              Mexiko a Senegal nepouštějí do země máničky.

Hesiodos byl kronikářem začátků

               Já jsem kronikářem konce pro Nikoho.

Zdravím vás, bohové, kteří vládnete Vědomím,

Zdravím vás, Lidé, kteří jste si Vědomi existence boží!

...

Elektrická bouře!

            Celá stráň v mokru zezlátla,

            Smrt listí je tu, univerzální září

                                    se vynořuje ve starých javorech.

…

Civilizace se hroutí! Výparník v ledničce

              je vlažný, ví někdo proč?

Zdroj: Gingsberg, Allen: Karma červená, bílá a modrá, Mladá fronta, KPP, Praha 2001

25.11.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 19