Neviditelný čert

Při mém dalším víkendovém nájezdu do knihkupectví Academia se mi do rukou dostalo pokračování Doby jedové od Anny Strunecké a Jiřího Patočky, i když přispěvatelů k této části je více. V předmluvě se dva hlavní autoři zmiňují o tom, že se po vydání Doby jedové na jejich hlavu snesly i mnohé kritické připomínky, z nichž některé se kupříkladu ohrazovaly proti škodlivosti aspartamu (Nebezpečný aspartam I a II) či jiných "éček". S něčím takovým jsem se na internetu taky setkal, mimo jiné i s odporem proti škodlivosti glutamátu. Zajímavé je, že když se podívám na obal českých potravinových výrobků, glutamát tam skoro vždycky najdu, u německých či rakouských ne. Proč? Pojďme se teď podívat, jak na útoky proti škodlivosti aspartamu autoři ve druhém díle Doby jedové zareagovali.

Lucifer

Jako umělá sladidla označujeme synteticky připravené látky sladké chuti, které samy o sobě neobsahují téměř žádnou energii, nezvyšují hladinu krevního cukru a jejich jediným cílem je zpříjemnit chuť potraviny. Takové látky jsou označovány jako nekalorická sladidla, obvykle mají mnohonásobně vyšší sladivost než sacharóza a jsou vhodné pro diabetiky a obézní osoby. Od samého začátku jejich používání v potravinářství však existuje mnoho pochybnosti o jejich zdravotní nezávadnosti. Nejčastěji byla tato umělá sladidla podezřívána, že mohou vyvolávat rakovinu. Bylo provedeno mnoho studií, jejichž závěry se však velmi různí. Po počátečních jednoznačných závěrech o bezpečnosti umělých sladidel, pokud jejich dávkování nepřekročí doporučené denní dávky, se objevují desítky jiných, které upozorňují na to, že tato sladidla mohou být příčinou lymfomů, leukémií, rakoviny močového měchýře, mozku, chronické únavy, Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby, sklerózy multiplex, autismu a systémového lupusu.

Sacharin

Sacharin je jedním z nejstarších umělých sladidel. Byl objeven v roce 1879 a jeho objev byl významný zejména pro diabetiky. Sacharin byl dlouho podezírán, že způsobuje rakovinu. V sedmdesátých letech minulého století vydal FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv USA) prohlášení, v němž sacharin ve větším množství nedoporučil z důvodu výskytu nádoru žlučníku u laboratorních potkanů. Později se však ukázalo, že nádory u potkanů vznikají způsobem, který není u člověka možný. Přesto musely být v USA označeny potraviny obsahující sacharin varovnými štítky. Toto nařízení bylo zrušeno až v roce 2000, ale v některých zemích je používání sacharinu dodnes zakázáno. Např. v Kanadě již od roku 1977. Také WHO jej vyhlásila jako látku člověku potenciálně nebezpečnou. Sacharin je asi 300x sladší než sacharóza, ale má nepříjemnou kovově-hořkou pachuť.

Acesulfam K

Acesulfam draselný byl náhodně objeven v roce 1967. Je 180-200x sladší než sacharóza a působí v ústech mírnou pachuť, která se často maskuje jinými sladidly, nejčastěji sukralózou. Nevstřebává se sliznicí trávicího traktu, tudíž je zcela nekalorický, a protože se nemetabolizuje, vylučuje se močí v nezměněné formě. Studie, které byly zaměřeny, které byly zaměřeny na prokázání bezpečnosti acesulfamu, byly zpochybněny řadou jedinců a organizací.

Aspartam

Aspartam je dipeptid složený z kyseliny aspargové a fenylalaninu. Byl objeven v roce 1965 a dnes je nejpoužívanějším umělým sladidlem. Je však málo odolný proti teplotám, takže se nehodí na přislazování tepelně upravovaných výrobků. Také při trávení aspartamu vzniká fenylalanin, neměli by jej proto dostávat fenylketonurici. Je 220x sladší než sacharóza a bez výrazných vedlejších pachutí. Aspartam má energetickou hodnotu 4 kcal/g a není tedy zcela nekalorickým sladidlem. Jeho zdravotní nezávadnost je stále předmětem sporů.

Nejméně šest studií z poslední doby prokázalo, že aspartam stejně jako jiné náhražky cukru zvyšuje chuť k jídlu a narušuje přirozenou schopnost těla regulovat množství přijaté potravy. Výsledkem je to, že lidé tloustnou ještě víc, než kdyby jedli potraviny slazené cukrem. Avšak přibývání na váze není jediným škodlivým účinkem umělých sladidel. Těžko lze pochopit jak je možné, že látka, která dokáže vyvolat cukrovku a obezitu, ztrátu paměti, bolesti hlavy, deprese, leukémii, nádory mozku, nespavost a narušovat inteligenci, je stále součástí léků a potravinových doplňků, dietních nápojů, výrobků pro děti, nízkokalorických potravin a nápojů. V potravinách má označení E 951.

Dr. Morando Soffritti z Centra pro výzkum rakoviny Cesare Maltoniho v italské Boloni se zabývá výzkumem účinků aspartamu již 30 let. Jeho tým zjistil, že myši a krysy, jejichž matky byly krmeny aspartamem a které měly aspartam v potravě až do smrti, měly vyšší výskyt rakoviny jater a plic v dospělosti. Výsledky jejich experimentu dokumentují, že aspartam je karcinogenní látka dokonce i v denní dávce mnohem nižší, než je v současné době povolené pro člověka v EU i v USA. Zdá se, že výrobci jsou ve své obhajobě neškodnosti aspartamu schopni popírat i chemické složení aspartamu, který se skládá ze tří složek. Jsou to: kyselina aspartamová (stimuluje glutamátové receptory a vyvolává excitoxicitu), fenylalanin a metanol.

Sukralóza (Splenda)

V současnosti se hojně užívá sukralóza, látka 600x sladší než sacharóza. Sukralóza je synteticky připravený chlorovaný monosacharid, o jehož bezpečnosti se hodně diskutovalo. Vždyť ve své molekule obsahuje tři atomy chloru a organochlorové sloučeniny jsou obecně považovány za nebezpečné karcinogenní látky. V lidském těle neexistují enzymy, které by ji dokázaly rozštěpit, a proto je oceňováno, že není zdrojem žádných kalorií. Avšak část přijaté sukralózy se ukládá v tucích a zůstává tak v lidském těle, kde může škodit.

Zdroj: Anna Strunecká, Jiří Patočka - Doba jedová 2

18.02.2013, 00:14:27   Publikoval Luciferkomentářů: 21