Einsteinův statický vesmír

rubrika: Populárně naučný koutek


Žádný z obrazů vesmíru 19. století se neobešel bez nástroje, který vynalezl Newton v roce 1687. Jeho proslulé zákony pohybu a gravitace jsou užitečné pro řadu praktických účelů. Při bližším pohledu však zjistíme, že v sobě skrývají obtížný problém. Platí totiž jen pro velmi speciální typ pozorovatelů – těch, kteří nerotují nebo se neurychlují vzhledem ke vzdáleným hvězdám. Einstein v tom spatřoval závažný problém formulace základních matematických zákonů přírody. Zdálo se mu skandální, že popis přírodních zákonů platí jen pro určité pozorovatele a má pro tyto pozorovatele význačně jednodušší tvar. Jde vlastně o předkoperníkovský pohled, který sice nepřipisuje význačné postavení nějakému místu ve vesmíru, ale privileguje určitý pohyb vesmírem. Jedním z velkých Einsteinových objevů bylo, že se mu podařilo najít způsob, jak formulovat přírodní zákony, aby měly stejný tvar pro všechny pozorovatele nezávisle na jejich pohybu. Jeho nový gravitační zákon, který nahradil zákon Newtonův, je známý pod názvem obecná teorie relativity.

 

Lucifer


Matematický jazyk, který potřeboval ke koperníkovskému vyjádření nových zákonů pohybu a gravitace, byl zpočátku obtížnou překážkou i pro samotného Einsteina. Přiznával, že v matematice nebyl tak silný, jak by bylo třeba. Byl obdařen obrovským talentem pro fyzikální porozumění problémům, ne pro matematické kouzelnictví. Neznal-li matematický aparát, který zrovna potřeboval, zpravidla věděl o někom, kdo se v něm dobře vyzná. A takovým rádcem mu v tomto případě byl jeho starý přítel ze studií Marcel Grossmann, talentovaný matematik s širokými znalostmi těch nejabstraktnějších odvětví moderní matematiky. Grossmann Einsteinovi ukázal, že jeho touhu po „demokratickém“ tvaru přírodních zákonů, aby se tyto zákony jevily všem stejně, může naplnit nové ezoterické odvětví matematiky zvané tenzorový počet – ten zaručí univerzalitu, kterou hledá. Seznámil Einsteina i s výrazným pokrokem v popisu geometrie složitých zakřivených povrchů, s výsledky, na nichž stavěl už o pár let dříve Schwarzschild. Na co Einstein takovou podivnou geometrii potřeboval?

 

Pro Newtona představoval prostor obrovské pevné jeviště, na kterém se odehrává pohyb planet, komet i dalších těles. Takové objekty na scénu vstupují a opouštějí ji, ale jeviště (prostor) zůstává pevné, neproměnné a nezměnitelné, bez ohledu na to, co se na něm pohybuje. Einsteinův prostor byl mnohem tvárnější. Hmoty v pohybu jej měly deformovat jako velkou gumovou fólii. V místech s velkou koncentrací hmotnosti mělo být velké i zakřivení prostoru. Těleso, které se pohybuje bez účinků jiných sil než gravitace, si volí v zakřiveném prostoru tu nejkratší možnou dráhu, což je zároveň i ta nejpřímější možná dráha. V blízkosti velkých hmot se v geometrii prostoru vytvářejí „prohlubně“ a ta nejkratší dráha je odchýlena směrem k jejich středu.

 

Podle Einsteina je gravitace způsobena čistě zakřivením prostoru, nepředstavuje sílu v newtonovském smyslu. Na první pohled se zdá, že jde jen o jiný způsob vyjádření přítomnosti sil, je v tom však více. V newtonovském obraze gravitace si můžete na jevišti postavit kouli, která se otáčí kolem své osy. Stojíte-li opodál, její gravitační účinek na vás bude stejný, jako kdyby se koule neotáčela. Zato v Einsteinově obraze je prostor (gumová membrána) deformován rotující koulí tak, že vás strhuje ve směru otáčení koule.

 

Aby svou vizi proměnil v novou teorii gravitace, musel Einstein najít určité rovnice formulující nový gravitační zákon, který by říkal, jaký bude tvar prostoru a jaká bude rychlost plynutí času pro určité rozložení hmoty a energie, a to jak v klidu, tak v pohybu. Navíc by z něho muselo vyplývat, že rozmístění hmoty a energie se smí měnit jen v souladu se zákony zachování těchto veličin. A to se podařilo. Kromě toho měly Einsteinovy rovnice ještě tu vlastnost, že v případě, když hmotnost tělesa je nepatrná a rychlost jeho pohybu je velmi malá ve srovnání s rychlostí světla ve vakuu, je malé a prakticky zanedbatelné i zakřivení geometrie prostoru. Pak rovnice Einsteinova gravitačního zákona přejdou v rovnice popisující starou dobrou newtonovskou gravitaci. John Wheeler shrnul Einsteinovu teorii do dvou vět: „Hmota říká prostoru, jak se má zakřivit. Prostor naopak říká hmotě, jak se v něm může pohybovat.“

 

Einstein předložil svou novou teorii gravitace vědeckému světu 25. listopadu 1915 v článku publikovaném v uznávaném vědeckém časopise Sitzungsberichten der Preußischen Akademie der Wissenschaften (Zápisky Pruské královské akademie věd). Vyřešit problém gravitace, který by ho uspokojoval, mu trvalo přes deset let. Výsledkem byly rovnice, jež určovaly, jak hmota a energie zakřivují prostor a naopak jaký pohyb hmoty a energie takto zakřivený prostor dovoluje. Jeho teorie předpovídala záhadných 43 sekund, o které se za století stočí eliptická dráha Merkuru. O osmnáct měsíců později, v únoru 1917, tedy uprostřed první světové války, zveřejnil Einstein první aplikaci své teorie na vesmír jako celek. Každé řešení jeho rovnic představovalo možný vesmír. Jenže žijeme jen v jednom vesmíru, tak jak se zbavit těch mnoha nežádoucích možností? Einstein se s touto otázkou potýkal dlouho a těžce. Pokud by dovolil, aby vesmír byl nekonečný, nevěděl jak omezit své rovnice podmínkami kladenými v nekonečné vzdálenosti. A v případě vesmíru konečného se musel nějak vyrovnat s „okrajem“ prostoru.

 

Vydal se tedy cestou, které si už dříve povšiml Schwarzschild, a pochopil důležitost prostoru s kladnou křivostí. Takový prostor byl sice konečný, ale neměl žádný okraj, podobně jako je konečný a bez okraje povrch míče. Einstein důvěřoval i symetrii: podle něho měl být vesmír v průměru stejný v každém místě a v každém směru. Jedním ze zajímavých důsledků tohoto zakřivení prostoru je, že byť vše ve všech směrech vypadá stejně, neznamená to, že by existoval nějaký střed vesmíru. Je to jako když mravenec běží po povrchu koule – v každém bodě vypadá povrch koule stejně, nemá však žádný střed.

 

Einstein se však neodhodlal k monumentálnímu myšlenkovému skoku. Když totiž uplatnil všechny své zjednodušující předpoklady, zjistil, že vesmír nemůže být v klidu, všechny možné světy se musí měnit s časem, musí se buď rozpínat, nebo smršťovat. A to bylo něco naprosto neočekávaného. V roce 1917 sice Einstein připouštěl, že vesmír může být zakřivený, domníval se však, že musí být statický, musí představovat pevnou arénu, vzhledem ke které se mohou pohybovat hvězdy a jiné objekty. Jedinou možností, jak v jeho teorii mohl neproměnný vesmír existovat, bylo zavést do základních rovnic člen (kosmologickou konstantu), který Einstein doposud zavrhoval.

 

Podle Newtonovy teorie způsobuje gravitace to, že dvě navzájem na sebe působící tělesa se urychlují, a to v takovém směru, že se vzdálenost mezi nimi zmenšuje. K zastavení tohoto urychlování musí působit proti přitažlivé gravitaci nějaká odpudivá síla, která přitažlivost vyrovnává. Einsteinova teorie dovolovala existenci odpudivé síly, ale nevyžadovala ji – byl to nepovinný dodatek. Odpudivá síla, kterou připouští Einsteinova teorie, má však zvláštní vlastnost – působí tím slaběji, čím je vzdálenost mezi dvěma tělesy menší, a naopak roste, když se jejich vzdálenost zvětšuje. To potom znamená, že ve vesmíru existuje místo, kde se přitažlivý účinek gravitace s odpudivým účinkem této síly vyrovná. Vesmír naplněný hmotou se nemusí ani rozpínat, ani smršťovat, má-li zcela určitý rozměr. A tak vypadá Einsteinův statický vesmír.

 

Einsteinův vesmír ukazuje sílu zděděné představy statického vesmíru, s níž pracoval Schwarzschild. Tento model má podivuhodnou vlastnost – vyplývá z něho možnost existence zakřiveného konečného prostoru bez hranice, který v minulosti i budoucnosti zůstává stále stejný. Byl to první kosmologický model plynoucí z podivuhodných Einsteinových rovnic – potlačoval však možnost, kterou rovnice přímo nabízely, totiž že vesmír nechce být statický. Einstein později nazval úpravu svých rovnic, která statický vesmír umožnila, „největším omylem svého života“.

 

Zdroj: John D. Barrow, Kniha vesmírů


komentářů: 44         



Komentáře (44)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 2 »

Lucifer
29
Lucifer * 13.02.2014, 18:05:31
Ke zpomalení. Snaha se tady už nějaká vyvrbila, své nedělní příspěvky jsem anihiloval. A kromě náročnějších pojednání zde mnohem častěji, asi jako někdy na úsvitu NČ, zařazuji své vlastní relaxační projevy, postřehy atd. Zítra by se zde měl zase vyvrbit Rouper de Clotrimazol, ovšem bacha, pro slabé povahy by to mohl být dost sadomasochistický nářez. Úžasný

Lucifer
28
Lucifer * 13.02.2014, 17:58:27
rezy, matematický aparát obecné teorie relativity nechme stranou, samotný Albert by si s ním neporadil, vždy si potřeboval najmout nějakého zkušeného matematika. Jde o hlavní myšlenku OTR, kterou naťuknul Schwarzschild a která spočívá v jakémsi „zhmotnění“ prostoru. Až do vzniku OTR byl prostor vnímán jako cosi pevně dané, nijak neovlivnitelné a z hlediska fyzikálních dějů zcela inertní. OTR přišla s myšlenkou, že něco, čemu říkáme prostor, můžeme vnímat pouze v aktivní provázanosti s hmotou. Již nějakou dobu před příchodem OTR jsme se naučili popisovat elektrickou či magnetickou interakci, které jsou de facto extrémním případem obecné elektromagnetické interakce, prostřednictvím příslušných polí, čili vlastně něčeho jako „prostoru“ těchto interakcí. Struktura elektromagnetických polí je dána strukturou zdrojů těchto polí, jejichž chování, pohyb, je pak strukturou těchto polí zpětně ovlivňován. Einstein tuhle již zaběhanou představu z elektromagnetismu narouboval na gravitaci. Doufám, že jsem to alespoň trošičku objasnil, přičemž se přiznávám, že v tom taky tak trošičku tápu. S vyplazeným jazykem

Axina
27
Axina * 13.02.2014, 17:47:08
rezy, nechtěl bys také přispívat na NČ jako spoluautor? Přišel by mi optimální tak jeden článek týdně Usmívající se
Lucifera lze zpomalit jedině tak, že je mu dodán článek někoho jiného. Laťka je ohledně populárně naučných článků vysoko. Stella má tendenci zahrnout do svého článku mnoho témat a každého se dotknout jen letmo, což je škoda. Nedávno to tu konstatoval StK.
Kdyby nás publikovalo víc, témata by se různila. Náročná by se střídala s oddychovými. Osobně mám blíž k těm druhým. Souhvězdí, zvířátka, prezentace... Usmívající se

rezy
26
rezy 13.02.2014, 17:19:22
jestli se mohu vyjádřit k té diskotéce, nebudu říkat ano či ne, jen bych byl raději za diskusi než za diskotéku.
Lucifer drží strašné tempo ve vydávání článků, každý den nový článek je na mě osobně moc, ne že bych to nestačil číst, ale sotva se nad tématem nějak zamyslím, už tu je nové téma a jak se říká, není nic staršího než včerejší článek takže se už k diskusi ze včerejška mnohdy nikdo nevrátí.

rezy
25
rezy 13.02.2014, 17:12:40
přiznám se, že jsem zatím Alberta nepochopil, takže tyhle dopady rovnic neprosto nechápu. Sám jsem zvědav, jestli se mi to za mého života někdy podaří, ale nejspíš ne. Ne že bych chtěl házet před obecnou teorií relativity flintu do žita, ale nejsem si jist, jestli mi případné pochopení něco přinese. Dneska už jsem na to i línej, učit se musím to co mě živí a je toho čím dál víc. Držet krok v programování s tou mladou pakáží je někdy fuška. S vyplazeným jazykem

Lucifer
24
Lucifer * 13.02.2014, 15:17:42
A pokud jde o nějakou jinou rubriku... k těmto účelům je zde již od prvopočátku Čertí poklábosení.

Lucifer
23
Lucifer * 13.02.2014, 15:15:31
Lidi mají často tendenci chodit ode zdi ke zdi. Na jedné straně není nutné zde vyhlašovat nějaká striktní pravidla, jaký druh komentáře může být vložen pod ten či onen článek, na druhé straně by si měl mefi uvědomit, že jeden, dva, možná ještě tři odkazy na nějakou hudební vložku dejme tomu ANO, ale zaházet diskuzi pod článkem těmito odkazy NE. Mimo jiné se může stát, že zahází důležitý komentář, v němž se třeba někdo obrací k někomu jinému, a ten jiný ho pak přehlédne. V každém případě se tímto způsobem může znepřehlednit nějaká diskuse přímo k článku atd.

Axina
22
Axina * 13.02.2014, 15:03:31
Mefi, nikdo vás z NČ nevyhání. A vy to víte.
Mám však pro vás informaci a zároveň upřímně míněnou radu, jak můžete diverzifikovat umístění svých četných hudebních odkazů:
Anna K. je spoluautorkou webu s následující složitou adresou:

http://cafecremaambienteecafe.blogspot.cz/

Lucifer
21
Lucifer * 13.02.2014, 14:41:14
Ideální by byla zlatá střední cesta. Nerozhodný

20
Anna Kopecký (neregistrovaný) 13.02.2014, 14:19:54
19 - Zdravím greenpecáka! Moudřejší ustoupí... atd Mrkající Šapó!

19 Umíte si představit to ticho?
mefi (neregistrovaný) 13.02.2014, 14:09:04

Tak tady je, a z mé strany na věky věkoucí snad už bude.

Možná občas napíší kratší než krátkou poznámku do diskuze, ale diskotéka z mé strany se ruší!

Sám moc dobře vím, jaké dokáže být tajúplný či snad i tajemný absolutní klid, a tudíž jen jsem jako známý provokatér čekal, kdy mi zakážete přístup na NČ.

Inu, co byste chtěli od anarchisty, greenpeacáka a zdravotního klauna či jenom blázna - velké brambory?

Mějte se blaze!

Mrkající


Axina
18
Axina * 13.02.2014, 13:50:58
Místopřísežně prohlašuji, že mne už napadlo to samé, co Astru. Dokonce jsem uvažovala o tom, jak rubriku nazvat. Máme "MojeTrubka", tak že by "MefiTrubka"? Pak jsem to z pochopitelných důvodů zavrhla Máme Poetický koutek, Astronomický koutek, Prezentační koutek. Takže bychom mohli mít Hudební koutek.
Teoreticky by to mohlo fungovat, prakticky to fungovat nejspíš nebude. Problém je v tom, že to je PRÁCE. A tu není každý ochoten zdarma do něčeho všeobecně prospěšného investovat.
Ono je jednodušší lupnout k aktuálnímu článku řadu odkazů na YT, než napsat nějaký tematicky zaměřený článek a odkazy umístit do něj.
Spousta hudebních odkazů u článku - bez zřejmé souvislosti s ním - mi celkem vadí.
Nezříkala bych se ale zcela odkazů na hudební videa coby "komentáře". Někdy může takové video být zcela na místě, dokreslovat text, umocňovat náladu nebo text vtipně doplňovat. Ale všeho s mírou.
Držela jsem s tímhle názorem zpátky, protože jsem nemínila zbytečně vyvolávat negativní emoce. Taková Anna by si s chutí smsla na tom, jaký že to jsem nedemokratický jedinec, vnucující jiným, co by měli a jak by měli. Větší zábranou mi však bylo tušení, že mefimu tahle jeho aktivita prostě nějak v životě pomáhá. Tak proč mu ji brát?
Ať si to rozhodne Lucifer.

Axina
17
Axina * 13.02.2014, 13:48:40
Místopřísežně prohlašuji, že mne už napadlo to samé, co Astru. Dokonce jsem uvažovala o tom, jak rubriku nazvat. Máme "MojeTrubka", tak že by "MefiTrubka"? Pak jsem to z pochopitelných důvodů zavrhla Mrkající Máme Poetický koutek, Astronomický koutek, Prezentační koutek. Takže bychom mohli mít Hudební koutek.
Teoreticky by to mohlo fungovat, prakticky to fungovat nejspíš nebude. Problém je v tom, že to je PRÁCE. A tu není každý ochoten zdarma do něčeho všeobecně prospěšného investovat.
Ono je jednodušší lupnout k aktuálnímu článku řadu odkazů na YT, než napsat nějaký tematicky zaměřený článek a odkazy umístit do něj.
Sousta hudebních odkazů u článku - bez zřejmé souvislosti s ním - mi celkem vadí.
Nezříkala bych se ale zcela odkazů na hudební videa coby "komentáře". Někdy může takové video být zcela na místě, dokreslovat text, umocňovat náladu nebo text vtipně doplňovat. Ale všeho s mírou.
Držela jsem s tímhle názorem zpátky, protože jsem nemínila zbytečně vyvolávat negativní emoce. Taková Anna by si s chutí smsla na tom, jaký že to jsem nedemokratický jedinec, vnucující jiným, co by měli a jak by měli. Větší zábranou mi však bylo tušení, že mefimu tahle jeho aktivita prostě nějak v životě pomáhá. Tak proč mu ji brát?
Ať si to rozhodne Lucifer.

16 @Astra (15) - Souhlasím
mefi (neregistrovaný) 13.02.2014, 13:38:04

Neomezený, neohraničený, prostě souhlas bez hranic.

Ahoj

Douška:

Ale ona se dá i mezi muzikálními kousky schovat kost s kusem šunky a oblohou, potažmo očistcem či Peklem.

Usmívající se

Astra
15
Astra 13.02.2014, 12:12:27
Tak mě napadá, Lucifere, že ty se dost zbytečně snažíš zadávat sem denně témata, když je z nich poslední dobou vlastně diskotéka. Možná, že by ta hudba chtěla vlastní rubriku..... Udělej průzkum mezi obecenstvem, třeba je to jen můj názor. S vyplazeným jazykem

«   1    2    3   »