Vilík, Mája, Beruška, Aninka, Ferda, prostě – Hmyzovi

rubrika: Populárně naučný koutek


„Poměrná velikost mozku k celkové velikosti těla je hrubým měřítkem intelektuální úrovně živočicha. Mozek ‚tupého‘ potápníka zaujímá sotva jednu čtyřtisícinu celkového objemu brouka, mozek ‚bystrého‘ lumka asi jednu čtyřsetinu a mozek dovedné včelí dělnice už celou jednu stoosmdesátinu. Relativní velikost mozku je tedy úměrná vytříbenosti orientačních schopností, umění se učit, nadání pro řešení složitých situací, schopnosti přesného dorozumívání a úrovni společenské organizace. Nejdůležitější částí mozku jsou tzv. houbovitá tělíska, která jsou pro hmyz tím, čím je pro nás šedá kůra mozková. U včelí dělnice zaujímá toto centrum moudrosti celou jednu pětinu mozku, zatímco u matek a trubců je mnohem menší. Vysvětlujeme si to tím, že příslušníci ‚královské kasty‘ se nikdy v životě nesetkají s tak složitými situacemi jako jejich pracovité ‚poddané‘.“

 

Stella


Připočtěme k tomu, že intimní styk u čmeláků trvá někdy i přes hodinu, u čmeláka skalního také až tři hodiny. A svět hmyzu, denně námi s radostí přehlížený, se hned stává zajímavějším. V obsáhlé knize HMYZÍ RODINY A STÁTY mě nejvíc upoutala část věnovaná sociálnímu chování hmyzu. Pravý sociální hmyz představují včely, mravenci nebo termiti. (V souvislosti s hmyzem se používá termín eusociální, tj. sociální z důvodu výhod pro všechny členy. Odpusťte, to slovo mi nějak nejde přes klávesnici.)

 

Jak vznikne skutečné sociální společenství?

 

Abychom mohli označit nějaký hmyz za sociální, musí se jeho společenství vyznačovat vysokou efektivností a produktivitou kolektivních činností. K tomu je nezbytné, aby se jednotlivci na určité činnosti specializovali. První podmínkou socializace je spolupráce příslušníků jednoho hnízda na jeho stavbě, při krmení potomstva a při péči o potomky. Druhou podmínkou sociálního soužití je rozdělení funkcí při rozmnožování. A velmi přísná je třetí podmínka. Nejméně dvě generace se musí překrývat. Např., neplodné dělnice pomáhají matce - zakladatelce při péči o mladší sourozence.

 

Vývoj hmyzích společenství se ubíral dvěma cestami. Můžeme je označit jako cestu rodinnou a cestu komunální.

 

Cesta rodinná. U těch druhů hmyzu, kde se samička spokojí s nakladením vajíček, dochází k obrovským ztrátám potomstva. Ale rodičovská péče ve smyslu krmení, ochrany, případně i budování hnízda pro potomka, se bohatě vyplatí, protože matka může naklást mnohem méně vajíček. Vytváření hmyzích rodin je první krok k vytváření společenství vyššího stupně. Cesta komunální znamená, že se sdružují i nepříbuzní jedinci. Matky pečují o své potomky. Na vyšším stupni vývoje společenství později o plod ztratí zájem a povýší se na královskou kastu. Už jen kladou vajíčka. Z ostatních příslušnic hnízda se stanou dělnice, které převezmou veškerou péči – o potomstvo, ochranu hnízda, jeho provoz… Některé druhy primitivních zemních včel mají složená hnízda s jedním vchodem. Hnízda připomínají nájemní dům s několika byty. Podobně žijí i některé druhy pavouků.

 

Co asi bylo příčinou vzniku hmyzích společností?

 

Rozhodně jde o přírodní div a neobyčejně úspěšnou cestu. To, že se mravenci a termiti socializovali, vedlo k jejich ekologické dominanci. Dosud byl popsán milion druhů hmyzu. A mravenci s termity představují pouhá 2 % všech druhů. Přesto tvoří přes polovinu biomasy veškerého hmyzu na Zemi. Evoluce se marně snažila sociální útvary vytvořit i u jiných druhů. Proč se jí tak málo dařilo? Samotný Darwin se zamýšlel nad tím, proč v případě vzniku společenství neplatí, že silnější vyhrává. Co vede jedince k tomu, aby se vzdal části své identity? Proč včela obětuje život sebevražedným vpichem při obraně hnízda?

 

Darwinovi zastánci přišli s pojmem skupinový výběr. Jenomže altruistické sebeobětování neumožní předat vlastní altruistické geny… Zdá se, že platí teorie příbuzenského výběru. Stejně výhodné, jako rozmnožit se sám, je pomoci k rozmnožení dvěma sourozencům. Samičky v celibátu pomohou mladším sestrám, a tak se předá víc genů, než kdyby měly vlastní dcery. Vzniká reprodukční altruismus, sebeobětování ve prospěch potomků matky. Snad. Ale objevila se ještě jiná teorie. Tzv. manipulační. Určitá samička získala vliv na chování (i reprodukci) ostatních samiček a sama se začala rozmnožovat. Donutila ostatní samičky se zděděnými pečovatelskými instinkty k podřízenosti Tak, jak to včely dělají: zatlačováním, ducáním, zabraňováním v pohybu… V přehledu teorií chybí ještě jedna: teorie sobeckého genu. To se prý alely poperou o zastoupení v dalších generacích a organismy jim slouží jen jako dopravní prostředky. Inu…

 

Ale ukazuje se, že nikoli nepodstatnou roli při sociogenezi hraje působení vnějšího prostředí. Ekologické, environmentální podmínky nelze podceňovat. K tomu, aby vzniklo hmyzí společenství, je zapotřebí: neměnné stanoviště, velmi stresující fyzické prostředí, výskyt nebezpečných predátorů, omezené zdroje potravy. Za těchto podmínek vzniká intimní vztah rodičů s potomky. Rodiče mají méně mláďat a lépe o ně pečují. Jen pro zajímavost: Stává se, že pečovatelem je pouze otec. Nezištně? Chacha. Nadšeně získává sympatie jiných samiček, které právě takové jedince vyhledávají. Zplodí s ním vajíčka a přidají je ke snůšce původní samičky. Hlídej! Ona jde za jinými, ale on je celý pryč, jaký je o něj zájem.

 

Vodní ploštice mohutnatka (až 9 cm délky) předává péči o vajíčka samečkovi vždy. Samec vábí samičky k hrátkám tak, že se zavěsí na snítku nad vodou, polovinu těla má ponořenou a začne dělat „klik“. Pokrčováním nohou vytváří vlnky, které přivábí družku. Když kandidátka pomocí tlakoměrného orgánu pochopí, že to si nehraje na vodní hladině vítr, začne série páření. Mezi akty samička klade na snítku vajíčka, dokud jich není ke stovce. Pak zmizí. Sameček zajišťuje vlhčení vajíček. Každé z nich svlažuje vodou přinesenou v sosáku. Ovšem! Najdou se takové ploštice, že samečkovu snůšku napadnou, vajíčka vysají, svedou ho a nakladou vlastní snůšku. On se snaží dál… Hmyz je hrozný. V jiné podčeledi mohutnatek si sameček nechá přilepit celou snůšku na záda. Ale to je opravdu i u hmyzu výjimečné. Přesto: Není takový záblesk samčí inteligence evolučně nadějný?

 

Rodičovské chování např. u vrubounů a hrobaříků má trochu jiný charakter než u jiných brouků. Spočívá ve spolupráci páru při stavbě hnízda a ve společném předzásobování. Do čeledi vrubounovitých spadá 12 000 druhů. (Patří k nim i dobře známý chroust obecný.) Zaopatřují rodinu trojím způsobem. První – to jsou ti čapkovští rollers, hovniválové. Správné jméno - vrubouni. Rodiče přepečlivě uhnětou kuličku z čerstvého trusu a odvalí ji co nejdál od zdroje. Zahrabou a teprve v zemi vytvoří kolem ní plodovou komůrku. Zatímco příslušníci druhé skupiny, burrowers, česky nejlépe tuneláři, si přímo u zdroje vyhrabou hodně rozvětvenou noru a majetek převádějí do plodových komůrek na konci každé větve. Patří k nim výkalníci, lejnožrouti a Oniticellini – bez českého jména, raději. České pojmenování nemají. A třetí skupina vrubounů, anglicky dwellers, má svou ubikaci přímo v hromádce trusu a v ní také vytváří plodovou komůrku. Nejuctívanější hovnivál, vruboun posvátný, skarabeus, se žádným příkladným rodičovským chováním nevyznačuje. Má jiné poslání - v dějinách, v literatuře, v psychologii…

 

Velmi vyvinutou mateřskou péči vykazují někteří pavouci žijící v zemních norách, punčoškáři. V jehličnatém lese můžeme často spatřit nálevkovitou síť nataženou na povrchu půdy. V hloubi nory až čtyři týdny samička hlídá kokon s vajíčky. Vylíhnutá mláďata ještě měsíc krmí natrávenou potravou. Poté děti odejdou a matka hyne. Zatímco u jejich příbuzného, cedivky domovní, se pavoučí výrostci vrhnou na matku a sežerou ji. Získají na váze 150 %, což urychlí jejich dospívání. Hladovějící mladí pavouci vůbec mají blízko ke kanibalismu vždy.

 

Nejstarostlivějšími rodiči jsou prý hrobaříci. Vzorově spolupracují při likvidaci mrtvolek drobných obratlovců i větších zvířat a vytvářejí kolem nich podzemní hnízda. Obvykle bývají uváděni jako příklad té nejlepší péče. Ale také u nich bylo prokázáno nelítostné, dravé chování, u samců pak přímo násilnické. A samičky dovedou samce vyhnat z hnízda, dokonce mu fyzicky zabraňují přivolávat feromonem další samičku. Je toto vůbec možné?

 

Osobité společenské chování vykazují pavouci. Není na takové úrovni, jako např. u některých mravenců, ale má zase jiné znaky. S překvapením bylo zjištěno, že sameček pavouka snovačky má pedofilní sklony, že se někteří stepníci podvodem dostávají do cizích hnízd, předstírají pomoc při hlídání kokonu, přitom loudí u samičky… Že se někteří pavouci perou o nejlepší sousta (o křídelní svaly v hrudi). Co si o hmyzím chování má člověk myslet při našem neustálém sklonu porovnávat chování člověka s chováním jiných živočichů? Na rozdíl od jiných hmyzích společenství pavouci ochotně přijímají mezi sebe návštěvníky z jiných sítí. Snášejí se mezi generacemi. Dokonale fungují jejich sítě, které slouží jako komunikační prostředek. Vibrace sítí a to, že jsou na vláknech chemické stopy, způsobuje, že si pavouci vytvořili jediný společný jazyk. Míra kolektivnosti jejich života nemá v živočišné říši obdoby. Neznají kasty.

 

Přesto nedospěli k takové dokonalosti, jako např. termiti. Asi z toho důvodu, že se u pavouků často mezi sebou páří sourozenci. Mizí genetická variabilita a pavoučí společenství slouží navíc jako sociálně – zaopatřovací zařízení pro oslabené a nemohoucí. Neboli: permanentní sociální druhy jsou na samém konci fylogenetického vývoje, protože mají nepatrný potenciál dalšího růstu.

 

Podivuhodná mravenčí společenství vytvořila superorganismy s dokonalým systémem kast. Existují otrokářští mravenci, mravenci – kočovní nájezdníci, vojáci, ale také ošetřovatelky – však to znáte lépe než autorka. Královna je schopna přivést za 20 let svého života na svět až 150 milionů potomků. Mravenci zrnojedi jsou dáváni za příklad píle a předvídavosti už ve Starém zákoně. Vždyť jedna kolonie dokáže nashromáždit do sýpek až 100 litrů zrn. V severní Africe nezřídka mravenci způsobí až desetiprocentní ztrátu úrody. A zemědělci pro ně mají pochopení. Mravenci prý váží víc než celé lidstvo. A vůbec – je to na té zeměkouli hodně bizarní hemživý svět.

 

Čím dál víc se utvrzuji v přesvědčení, že běsnící jarní příroda rozhazuje ty své voňavé, barevné a kytičkované sítě jenom proto, aby odvedla pozornost od zubů, kusadel, žihadel, kopyt, drápů a dobře ukrytých jedů. Jak snadno se pak naivní živočich stane obětí v objetí jedince vlastního druhu!

 

Zdroj: Žďárek, Jan: Hmyzí rodiny a státy, Nakladatelství Academia, Praha 2013 (Úvodní citát: str. 166)

 

Luciferův dodatek: Z Astřina podnětu přidávám video o tom, jak vypadá vybetonovaná podzemní struktura mraveniště, jemuž předchází něco jako český „perex“:

 

Výzkumníci provedli ohledání, jak vypadá mraveniště pod zemí. Do mraveniště nalili 10 tun řídkého betonu. Poté, když cement zatvrdl a vymodeloval strukturu mraveniště pod povrchem země, začali výzkumní pracovnici odkrývat hlínu. Trvalo týdny, než se dostali do hloubky osmi metrů, kde byly nejspodnější prostory. Mraveniště zabírá plochu 50 metrů čtverečních. Dálnice mezi menšími a většími středisky vypadají jak navržené od nejlepších inženýrů architektů. Všechny tunely mají výbornou ventilaci a orientaci. Je to důkaz o vynikající společenské organizaci. Víc nemá smysl zatím domýšlet.

 

 


komentářů: 11         



Komentáře (11)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Stella
11
Stella 03.05.2014, 15:28:16
Dnes píšu podruhé: neuvěřitelné. A neuvěřitelné je i to, že to někdo dokáže zjistit a studovat.

10 Co hmyz...
St. Kocour (neregistrovaný) 02.05.2014, 21:49:53
Ale on ten "život" někdy člověka dost překvapí. Třeba rajčata...
http://www.osel.cz/index.php?clanek=7587
Usmívající se

Stella
9
Stella 02.05.2014, 08:50:33
Od mravenců fascinující,od lidí šílené. Hlavně, že se vytahujeme svým mozkem. Smějící se
A o dalších "zvířátkách" ještě víme moc málo!

Od Astry pěkné, dík.

Astra
8
Astra 01.05.2014, 18:52:02
No vida, StK. A právě pro těch několik pohledů ze všech stran jsem to sem dala. To, co napadlo vás, napadlo jistě hodně lidí S vyplazeným jazykem

7
St. Kocour (neregistrovaný) 01.05.2014, 18:01:06
Filmeček o výzkumu mraveniště tím způsobem, že se celé zalije betonem a pak se obdivuje, jak bylo "vymakané" jsem už viděl před časem. Tak mě tehdy napadlo, že kdyby přiletěli nějací emzáci, mimozemšťané, o dva řády mocnější než my ale žijící třeba ve vodě, tak by možná celou Prahu vložili do obrovského akvária a pak zblízka obdivovali, jaké "šikovnosti" si to ti malí místňáci vybudovali. Považte: Bez chapadel, jenom čtyři málo ohebné končetiny a v tom řídkém vzduchu! Škoda, že výzkum nikdo z nich nepřežil.

Já vím , otázka "úhlu pohledu". Nerozhodný

Ráčej mi ale vodpustit - já se vždycky na každou věc koukám aspoň ze dvou stran. Někdy i ze třech.
Úžasný

Stella
6
Stella 01.05.2014, 16:33:17
Jak tak čtu Oko, vidím, že ani tu politiku ne.

5 Hmyzáci
St.Kocour (neregistrovaný) 01.05.2014, 11:54:04
http://oko.yin.cz/35/mravenci-jejich-nezvani-hoste/

Jakých paralel se dobereme... Mrkající
Lidi nedokážou vuýmyslet něco zcela nového.
Snad jen tu politiku?

Stella
4
Stella 01.05.2014, 11:28:48
Autorka prohlašuje, že hmyz vůbec nemá ráda, i když ví, že bez něj by to prostě nešlo. Když jsem poprvé listovala tou velice vyčerpávající knihou, musela jsem toho nechat - obrázky mi nedělaly dobře. Mám vztek i na mravence, kvůli tomu, že jsou tu tak dlouho a vydrželi. Co bylo pro mne nové - informace o mozku. Kdysi jsme se učili něco jiného.
(Včera v TV - lekníny si kvetou 300 milionů let.)

Astro, text chápej jako testovací mucholapku!! Chytla ses dobře! Těším se na tvůj článek a vím, že to nebude poslední tvůj příspěvek. Kdepak ses tuto noc nachladila? Posledních 300 let se pořád vymlouváš, že kolektivní lety ne... Tak se rychle vykurýruj, Hmyzíčku. Studený máj, v stodole ráj! Mrkající

Jo, Kocoure, je to tak. To ostatní tvorstvo si aspoň nejspíš žije a nedumá nad sebou.
Ale co bychom bez té vymyšlené kultury byli... Něčím se v tom dravém údolí, v safari, ve všech druzích rezervací zabavit musíme. Usmívající se
Provokací mašin nedbejte. Jsou jak Semelová na Výstavišti.

3 Byl 1. máj, byl lásky čas
Starý kocour (neregistrovaný) 01.05.2014, 09:45:23
Stella tu nakousla velmi zajímavé téma. Mezi hmyzem a lidstvem se opravdu dá najít obrovské množství paralel. Jenže je třeba si uvědomit, že hmyz to všechno "vymyslel" dřív. A že se chová tak jak se chová ne proto, že by ctil nějaké etické normy anebo přemýšlel o účelnosti takového nebo onakého chování, ale jen proto, že ti, kteří se chovali jinak, ne tak optimálně, už dávno vyhynuli. Je to poněkud deprimující zjištění: Lidé (lidstvo) je takové, jaké je jen proto, že jinak by tu nebylo.
===
A tak lze odhodit etiku, kulturu umění i vědu. Zůstává jen schopnost přežit a zanechat potomky.
Všechny výše zmíněné kulturní atributy jsou k něčemu dobré, jen když slouží k přežití nebo reprodukci.
===
Ještě si pořád myslíte že "Člověk, to zní hrdě?"

Usmívající se
Nevím jistě , co mi naznačuje strojová inteligence, když mi jako kontrolní kód uvádí na5ra1

Astra
2
Astra 01.05.2014, 08:54:30
Zařadit rozplozovací informace na dnešní den je tah mimořádně zdařilý. Stelo, ty jsi liška. Podšitá. (Proč se to asi takhle říká). Rozesmálo mě to i přes to, že na mě do rána hupsla nějaká viróza - nevidím, neslyším, do tmy se propadám. Přesto se pokusím najít ve stovkách svých prezentací jednu, která osvětlí uspořádání mravenčího života. Pokud se zadaří, pošlu ji Luciferovi, aby ji sem přidal. Já to neumím.

Ještě bych dodala malinký příběh ze života hmyzu. Kdysi, na služební cestě v Maďarsku, došla řeč na to, jak se v Maďarsku oslovují lidé, když se mají rádi. Jako příklad jsem uvedla, že u nás si třeba říkají broučku. Můj překladatel, starý pán, Slovák původem, chvíli bádal a potom pronesl - hmyzíčku! Takže - hmyzíčkové - žijte tu blaze, já zase skáču pod duchnu! S vyplazeným jazykem

Lucifer
1
Lucifer * 01.05.2014, 00:04:51
Ve výčtu příslušníků rodiny Hmyzových chybí jeden velmi důležitý člen - Brouk Pytlík

http://cs.wikipedia.org/wiki/Brouk_Pytlík

Mrkající

«     1     »