Neviditelný čert

V tomto populárně vědeckém článku se dozvíte, že v sobě máte jakousi buňku, patrně ne jednu, která vás může ochránit prakticky před vším, pokud ji využijete. Zajímavé je, že tato záhadná imunitní buňka se skrývá v děloze. Nabízejí nám ji ženy, ne muži. Muži jsou pouze příjemci. Když jsem se nad tím zamyslel, pochopil jsem, už po mnohokráte, že bez ženských si nevrzneme. Ženy jsou zdrojem naší imunity. Tak si jich važme, Bez imunity z ženské dělohy nemáme šanci přežít. Ještě mě napadlo, že je to možná ptákovina. U vědců se není čemu divit. V každém případě si však následující text přečtěte a sami usuďte.

Lucifer

Při práci na mapování všech buněk v lidském těle vědci odhalili nepolapitelný typ imunitní buňky, která se poprvé objeví v děloze. O existenci takových buněk u lidí se vedly vášnivé debaty – až doposud. Tyto záhadné buňky, známé jako buňky B-1, byly poprvé objeveny u myší v 80. letech 20. století, jak uvádí přehledový článek z roku 2018 v časopise The Journal of Immunology. Vznikají v rané fázi vývoje myší, v děloze, a po aktivaci produkují různé protilátky. Některé z těchto protilátek se zachycují na vlastních myších buňkách a pomáhají odstraňovat z těla odumírající a mrtvé buňky. Aktivované buňky B-1 také vytvářejí protilátky, které fungují jako první obranná linie proti patogenům, jako jsou viry a bakterie.

Po objevu buněk B-1 u myší výzkumná skupina v roce 2011 oznámila, že našla ekvivalentní buňky u lidí, ale tyto výsledky nebyly přijaty jako přesvědčivý důkaz. Nová studie zveřejněná ve čtvrtek 12. května v časopise Science přináší přesvědčivé důkazy o tom, že buňky B-1 vznikají v raném stadiu vývoje člověka, v prvním a druhém trimestru. "Potvrzuje a rozšiřuje práci, kterou jsme publikovali již dříve," uvedl pro časopis Live Science Rothstein, který se na novém výzkumu nepodílel.

Dr. Nicole Baumgarthová, profesorka z Centra pro imunologii a infekční choroby Kalifornské univerzity v Davisu, která se na nové studii nepodílela, uvedla: „Myslím, že jde o dosud nejpřesvědčivější údaje“, které podporují myšlenku, že lidé jsou nositeli buněk B-1. Teoreticky mohou tyto buňky hrát klíčovou roli v raném vývoji a jejich dalším studiem mohou vědci lépe pochopit, jak vypadá zdravý vývoj imunitního systému u člověka, řekla Baumgarthová časopisu Live Science.

Nový výzkum byl zveřejněn spolu s dalšími třemi studiemi, které nedávno provedlo mezinárodní výzkumné konsorcium Human Cell Atlas (HCA), jehož cílem je určit polohu, funkci a vlastnosti všech typů buněk v lidském těle. Všechny čtyři studie, které byly 12. května zveřejněny v časopise Science, zahrnují analýzy více než 1 milionu lidských buněk, které představují více než 500 různých typů buněk odebraných z více než 30 různých tkání.

„Můžeme si to představit jako 'Google Maps' lidského těla, a to je skutečně 'street maps' pohled na jednotlivé buňky a jejich umístění v tkáních, ke kterému směřujeme,“ řekla hlavní autorka studie Sarah Teichmannová, vedoucí oddělení buněčné genetiky na Wellcome Sanger Institute v Anglii a spolupředsedkyně organizačního výboru Human Cell Atlas. Teichmannová a její kolegové se při pomoci při sestavování tohoto atlasu lidského těla v poslední době zaměřili na imunitní buňky, a to zejména na imunitní buňky, které vznikají během raného vývoje člověka. Právě díky této práci objevili důkazy o lidských buňkách B-1

Analýzy zahrnovaly buňky z devíti vyvíjejících se tkání, jako je brzlík, žláza, která vytváří imunitní buňky a hormony, a embryonální žloutkový váček, malá struktura, která vyživuje embryo v raném těhotenství. Všechny vzorky tkání, které tým analyzoval, pocházely z Human Developmental Biology Resource, tkáňové banky ve Velké Británii, která uchovává lidské embryonální a fetální tkáně, s písemným souhlasem dárců. Zapracovali také veřejně dostupné údaje z předchozích studií HCA. Celkově se údaje týkaly raného období vývoje v rozmezí od čtyř do 17 týdnů po oplodnění, tedy v rámci prvního a druhého trimestru.

Vědci pořídili snímky těchto tkání s vysokým rozlišením v měřítku 0.001 palce (50 mikronů), což je tenčí než lidský vlas, uvedl Teichmann během tiskového brífinku. A na úrovni jednotlivých buněk tým analyzoval všechny „transkripty RNA“ v každé tkáni, které odrážejí různé proteiny, jež každá buňka vytváří. Na základě těchto transkriptů mohli vědci učinit závěry o identitě a funkci každé buňky. Díky této podrobné analýze tým odhalil buňky, které odpovídaly popisu buněk B-1 nalezených u myší, a to jak z hlediska jejich vlastností, tak z hlediska načasování jejich vzniku.

V myším systému vznikají buňky B-1 brzy – vznikají jako první. Po prvních buňkách B-1 se objevuje jiný typ imunitních buněk, kterému se říká B-2, a nakonec se stává nejpočetnější formou buněk B v myším organismu. Nová studie naznačuje, že k něčemu podobnému dochází i u lidí, kde buňky B-1 vznikají a jsou nejhojněji zastoupeny v raném vývoji. Tyto zvláštní buňky mohou pomáhat při formování nových tkání. Když se zamyslíte nad vývojem plodu, obecně zde neustále dochází k masivní přestavbě tkání. Například u lidí se zpočátku vyvíjejí pavučiny mezi prsty, které se však před narozením zkrátí. Je možné, že buňky B-1 pomáhají řídit takové zkracování tkání během vývoje. Kromě tvarování tkání mohou buňky B-1 poskytovat určitou úroveň imunitní ochrany proti patogenům, které jsou dostatečně malé na to, aby pronikly placentární bariérou.

Zdroj: Scientists finally have proof of mysterious immune cell in humans, Live Science

13.05.2022, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 19