Hromadění

rubrika: Povídání


Někdy loni dávali v televizi pro mě dost neobvyklou šou o tom, že jsou mezi námi jedinci, kteří mají chorobu, jíž se česky říká hromadění – jak je to latinsky, to nevím, ale určitě to má nějakou zvučnou diagnózu. Seriál to byl z Emeriky, z Kalifornie a z různých městeček tamtéž. Dvě elegantní "hospodyňky" – jedna štíhlá domina a druhá tlustá mamina – navštívily postiženou osobu, promluvily jí do duše, vysvětlily, jak se žije normálně, a udělaly všechno pro to, aby nešťastníkovo obydlí zase dostalo lidský vzhled. A jaká to byla fuška, umí si asi málokdo představit. Tenkrát jsem netušila, že i mě potká podobný zážitek. Stalo s e dnes dopoledne…

 

Astra (Tahiti)


Musím ale začít od Adama, aby nakonec bylo jasno. Když jsem se přistěhovala do tohoto domu (je to činžák na Vinohradech, cca z roku dvacet minulého století), byla jsem otřesena osudem – až tak, že mi bylo všechno fuk. Sedím v jeden zimní večer na gauči, hlavu v rukách a běduju. Zazvoní zvonek. Jdu otevřít. Stojí tam ženština divé tváře, vyzáblá, planoucí oči, volá: Vy jste mě vytopila! Já na to: Kdeže, žádnou vodu jsem nepouštěla. Ženština vtrhla do mé koupelny, poté na WC, poté do kuchyně a rozhlížela se ostřížím pohledem. Pak se usadila v pokoji a seznámila mě s tím, že je moje sousedka zezdola.

 

Chtěla jsem se podívat do jejího bytu, jakáže škoda nastala, ale to m i nedovolila. Pohodlně se usadila na mojí válendě, nakonec se i rozmarně položila, hodila nožku přes nožku a řekla: To nevadí, to uschne. To už jsem byla úplně štajf. Pochopila jsem, že není svéprávná, že je jen zvědavá a neomalená – prostě blbá a drzá. Že nikde voda netekla, že to byla jen její výzkumná cesta za mnou.

Seznámení tedy bylo za námi. Potom plynuly dny, měsíce a roky. Bylo jich celkem sedm. Těch let. A ze spodního bytu se denně – a to nejen ve dne, ale i v noci – linuly podivné zvuky. Škrabání po zdech, rány do těles ústředního topení, bouchání kladiva, vrtání vrtačky. Jednou jsem takhle prožila celé Vánoce včetně Silvestra. O svátcích byla celkem milosrdná, končívala tak ve dvě v noci. Ta madam se rozhodla, že omlátí veškerou omítku ze zdí a udělá novou a z těles ústředního topení seškrabe lak, aby je mohla znovu nalakovat. Úžasná záliba. Diagnózy na několik doktorátů. Byla to taková hromadící škrabka.

Tuto odyseu zkrátím – ale že mi krátila život, je nabíledni. Nakonec musela zasáhnout až paní domácí – pohnala ji před soud, protože moje sousedka zdola odmítala pustit do bytu kohokoliv.

 
A až dnes nastal ten slavný den. Jdu s nákupem domů – před barákem obrovský náklaďák a velký pán, exekutor, dohlíží na to, co chlapi vynášejí, jestli z toho bude nějaký zisk. Nebude. Kluci, co to nosí ven, mi říkali, že když se otevřely dveře, vyvalila se na ně hora krámů – a v bytě to bylo jako v těch amerických filmech, herberk až do stropu, ani ulička pro chození tam nebyla. Tu museli pracně vybudovat. Už odjela dvě nákladní auta a právě se plní třetí. Vypadá to, že si to užijeme až do večera.

 

Jak jsem abstinent, tak bych si dala panáka. To je vítězství nade vše. Jen doufám, že mi sem nenalezou nějací hmyzíci zdola.


komentářů: 49         



Komentáře (49)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 3 »

Stella
19
Stella 13.06.2018, 20:54:39
Jeden těžko pochopitelný detail: proč ta paní expoběhlice tak usilovně fyzicky v tom bytě dělala tu neženskou práci? Nejsou tam ukryta sgrafita?
Její poselství?

18
xxx (neregistrovaný) 13.06.2018, 20:50:29
Drsoni Géčko, ona ta naše hrdost není možná ani tak hrdost, jako spíš pochopitelný sentiment.
Je ale na co být hrdý. Jenže tomu se věnuje hodně málo veřejné pozornosti, ba občas se ti zasloužilí stávají terčem posměchu: vždyť byli a jsou divní!
Mám na mysli vědce, některé umělce, legionáře a vůbec válečné odbojáře.
Mezi politiky zdroj hrdosti nalézt nelze.
A právě politikou jsme krmeni. Nebo se necháme krmit. Jako by nebylo nic jiného.




Stella
17
Stella 13.06.2018, 20:42:17
Dobrých historek není nikdy dost. Jinak se toto téma objevilo i zde, v trochu jiné podobě, včetně podobné diskuse. Což vůbec nevadí.
Máme stejný případ v rodině: dvě sestry, narozené 3 roky po sobě. Přesto se rozdíly v křečkování projevovaly od prvopočátku. Ta první, obdivovaná a po celý život číslo jedna úplně pro všechny, od nejútlejšího věku schovávala čokolády, pomeranče...
Od léta! Aby měla na Vánoce. Tu druhou to nenapadlo. A tu starší to zásobování na válku nebo na co drží dodnes, už jako starou paní. Nedopřeje si, ale - má. Jednou bude ráda!
Možná po komsi zdědila prostě lakotu?

16
Z. (neregistrovaný) 13.06.2018, 20:37:29
Oprava preklepu k 13: kompulzivni

15
Zuzana (neregistrovaný) 13.06.2018, 20:27:34
Paměť mám výbornou. Vyprávění jiných lidí vnímám víc než svoje - to svoje si pamatuju ;), u jiných se na paměť musím soustředit - tím se to uloží.

Prostitutka trochu mění povahu příběhu. Už k samotné prostituci musí je jistě víc důvodů, jak se tam ti lidí ( týká se i mužů) dostanou.

Vím o děvčatech, co se takto vynalézavě dostaly sňatkem za hranice republiky - takže se vlastně prostituovaly. Bavila jsem se na to téma s jednim profesorem, jehož milenka, operní zpěvačka, dala přednost Italovi, jenž ji mabidl velkou část peněz dostatečně vysokou na dožití. Já naivně na to, ale vždyť je to prostituce a on se zasmál a řekl a co je strašně spousta manželství, uzavřených na základě finančního zajištění. :)

Jestli ta ubohá sousedka někde šlapala chodník, tak pak není divu, že za tak těžce vydělané prachy ji bylo líto těch krámu, co si za ne koupila.

A jak s tím souvisí ti exekutoři? jestli je materiálně v pohodě, proč si nechala fendovat to skladiště, proboha?

Ty vaše history mne baví. Zda se, že v Praze potkaate zajimavé existence? Překvapený

14
Zuzana (neregistrovaný) 13.06.2018, 19:40:28
Ta věc je jmenuj "hoarding disorder" - shromažďovací porucha - a je zpravidla způsobena:

1/ u člověka s nerozhodnou povahou

2/dědičné -totéž dělali rodiče

3/nefunkci rodina, manželství, ztráta blízkých lidí, zaměstnání, události způsobující hodně stressu



a taky obsesivni komplulzivni porucha, (to jsem zmínila).

13
G (neregistrovaný) 13.06.2018, 19:25:11
No nevim, nevim.
Vlastenec jsem asi nikdy nebyl, a že obrácení karliše pištory hrozilo teď, ve věku postpubertálně-dementním, toho se neobávám...
Vyjmenuj tři věci, na které bych měl být vlastenecky hrdý...
Hajlování v 39tém?
Mávátka na letné 69-89?
Trencle na hradě?

Ale lokální patriot, to zas jó, takovýho abys pohledala. Pro slávu rodiště i bydliště jsem ochoten udělat maximum...
I toho současného...
Né tak pro GR letoru...
Jasněnka, princezno? S vyplazeným jazykem
... a ten talíř vem savem, jinak to od března ten nános nepustí...
Mej, mej, a fajn se mňej.

12 všemvšemvšem
Tahiti (neregistrovaný) 13.06.2018, 17:53:11
Zuzana má nesmírně silného pamatováka, to já si absolutně nějaké svoje řeči nepamatuju, nepřipadá mi to nějak závažné. Ale je to pravda, ta slečna (nikdy vdaná nebyla) mi pila krev, jak ty štěnice o patro níže sušený. Popisovaná odysea začala někdy po roce dva tisíce a trvala dlouhá léta.Užila jsem si to až do dna.

Ke Stellinu dotazu - má-li se ta madam kam vrtnout. Ta je tak mazaná, Stello, že to nemá obdoby.To víš, že není na ulici (na ulici bývala dlouhá léta kdysi ještě v NSR, kde brázdila chodníky s takovou vehemencí, že si vydělala majlant, který poté ve vlasti zhodnotila velice dobře). Nebudu bonzovat, ale ta se špatně nebude mít nikdy. Tady ten byt si platila jako skladiště pro svoje současné sběrné vášně. Zřejmě traumata z vydělávání tenkrát ještě marek na ní zanechalo silné stopy.

A Kadlíku - tvůj text v angličtině nehodlám louskat, příště se ovládej a buď vlastenec.

Mějte se tu krásně a rádi. Jdu mýt nádobí, nějak se mi v kuchyni nahromadilo.Mám strach, aby to nebylo nakažlivý! S vyplazeným jazykem

11
G (neregistrovaný) 13.06.2018, 17:17:42
...i když se snaží nás v leččems napodovat, v negativním slova smyslu...

Je to LIVE, tak nepropásněte zajímavé záběry »

https://youtu.be/Zxfwj24-YcA

Síla, což? Překvapený

10
G (neregistrovaný) 13.06.2018, 17:00:28
...a chovaj se tam jak ta zvířata...fakt ostuda, ta vzájemná nevraživost a řevnivost »

https://youtu.be/NTcw012d2agmm

Zato tohle ta zvířátka nedocení, něha a pokora z těch sapijenů přímo sálá »
https://youtu.be/OOZOq-PYTpM

GE

9
Z. (neregistrovaný) 13.06.2018, 14:50:27
(3) Za těma hranicema státu to musí být samej zločinec.
To už se psalo a porád písš i v novinách. ;) A v novinkách.;)


8
Z. (neregistrovaný) 13.06.2018, 14:31:12
Možná i demence - ale dělají to i mladí, někdy děti. moje spolužačka sbírala všechno, uschovávala v krabicích, skříních, všude..ta svoje rozsáhlé sbírky měla uloženy velice pečlivě až obsesivne spořádaně - to je přece taky duševní porucha - kompulzivni obsesivni disorder.


Zemřel ji v dětském věku milovaný otec - může být, že ztrátu, která se ji těžce dotkla, kompenzovala tak.

7
Zuzana (neregistrovaný) 13.06.2018, 14:23:27
http://www.agama2000.com/lgdk4nzngvjm9sehbxacdefghmno/Such%C3%BD%20+%20%C5%A0litr/rwsa7ixctydevra7hxabdeghijnp/Koupil%20jsem%20si%20knot

Tuhle historku jsem od Astry četla už na NP - t.j. nejmíň před osmi lety, kdy byl pokec uzavřen.

Koupil jsem si knot snad mi přijde vhod..

https://www.youtube.com/watch?v=H7A_qN-mc8M

Ale historku se škrabkou si pamatuju od Astry už NP - devět či deset let.

Vvypada to spíš na kompenzaci velkých životních nemateriálního druhu. A přišli exekutoři - část lidské populace, kterou by hmyz měl sežrat.

6
G (neregistrovaný) 13.06.2018, 12:09:47
Všichni máme ledacos...
To se chlubíš?
Nebo stěžuješ?
Ty mi to ztěžuješ!
Prej, epos...
A pak - inu, volačo mám.
Jinak, miluju.
Lečo.
I český.
Ale ze sluncem do bronzova opálených řeckých plodů, salámu s 94,1% jatečnejch a želvích vajec( konečně pochopuješ mé kuplířské tendence Rozpačitý ) chutná tak ňák exotyčťejš, že...
No a v létech večeřuju dost často salát:raj,cib,kozsejr,salam alejkum, zalitý Tisíce ostrovy, příloha toustbrót, a to je teprf mlaskačka...zapitá hanáckou dvanáctkou( né, kecám, Starobrnem tu čistěj veřejná dabljůahelesí)...
Ták, lečo na provozní teplotě, shodně s teplotou atmosféry a mé modré krve(fón bánhóf), usedám ke stolu i lóži(jedno jest) a poté se převalím na levý bok a ... dál už to znáš.
Tak večer, a pošušňej si též, pá Mrkající

5
xxx (neregistrovaný) 13.06.2018, 11:35:27
Smějící se
Lečo mám.

«   1  2    3    4   »