Jak jsem se nestal probuzeným

rubrika: Povídání


Četl jsem si knihu „Buddha vchází do baru“ s návodem, jak se důmyslným cvičením mysli dovést ke klidu v duši. Jak nebýt vzteklý, nemít obavy ani výčitky. No jo ale, vždyť já nejsem vzkteklej a už dlouho jsem nikomu nic nezazlíval.

 

empetr


Vždyť mě máloco vyvede z badatelského klidu. Vždyť já mám ke stáru tak utlumené emoce a tak dlouhé vedení, že mne nic nevyvede z míry. Jestli já už nejsem tak trochu osvícenej i bez cvičení mysli. Že jsem možná vkročil Máhájánou rovnou do stavu svatosti. Že jsem prozřel tak nějak mimoděk. Sice jsem to nikde neříkal, ale po ulicích jsem chodil o něco sebejistěji, možná i pyšněji. A předcházela pýcha pád, né že né.

 

Asi jsem neměl vonný dech, kdosi mi nabídl žvýkačku a já, navyklý přijímat dary, jsem přijal. Žvýknutím se povytáhla ze zubu plomba a začal trochu bolet. Vzpomněl jsem si na dětského zubaře, který mne zdědil po vysloužilé hodné zubařce, ale nemohl jsem se mu dovolat ani dopsat. Co naplat, vypravil jsem se za ním a čekal půlhodiny v čekárně, abych ho nerušil při zákroku. Pak jsem nesměle požádal o objednání k ošetření. „Počkejte si“, pravil a vzal dalšího pacienta. „Já si mám počkat?“ Řekl jsem výhružně a povstal jsem. Chlap zamrkal a rychle zavřel dveře. Udělal jsem dva kroky k ordinaci, abych ho roztrhl jak hada, ale dveře s bambulí místo kliky ho chránily.

 

Byl jsem ponížený, uražený i poražený. Odcházel jsem sice hrdě středem, ale všichni viděli, kdo je vítěz. Nikdy by mne nenapadlo, kolik adrenalinu jsem ještě schopen vyloučit. Mohli mne pustit do klece pro bojové sporty a měl bych ve své věkové kategorii dobrou šanci. Bezmála jsem se vzteky třásl. Nu což, projdu se, dám si pivo, není všem dnům konec. Jako z udělání všechny hospody v Dejvicích otevíraly až v jedenáct. Měl jsem vztek na zubaře i na sebe, že mám vztek. Nakonec jsem se uvelebil v cukrárně, kde vysedávali dopoledne darmošlapové a matky s dětmi, a dal si konečně pivo.

 

Sice mi za padesát přinesli místo objednaných Únětic nasládlé vrchlabské, ale lék pomalu začal účinkovat, ředil hormony zlosti a figurky v cukrárně mi začaly připadat přívětivé. Ale málo platné, v přijímací zkoušce mezi buddhy jsem propadl. Teprve o den později jsem si řekl, že kdybych já byl zubařem a mohl trhat mléčné zoubky místo starých prožraných se zaháčkovanými kořeny, udělal bych to stejně. Možná. A odpustil jsem mu. To by v tom byl čert, abych se neprobudil.

 


komentářů: 10         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
10
Lucifer * 17.01.2020, 13:36:08
Dnes naposled jsem byl na Cholupickém vrchu a dnes poprvé jsem navštívil Květinářku

http://www.neviditelnycert.cz/blog/povidani/2765-kvetinarka-temer-ti-sami.html

CIRKUS
Jaroslav Seifert

Dnes poprvé slavný polykač ohně John
v náručí sevřel malou tanečnici Chloe

A MALÁ CHLOE BYLA JEŠTĚ PANNOU

Clown Pom ten večer před cirkem
vypustil obecenstvu na uvítanou

VELIKÝ BALON

DNES NAPOSLED

Odnesl jsem si odtamtud lahvičku pečeného čaje Rakytník s kardamomem Úžasný

Lucifer
9
Lucifer * 17.01.2020, 13:34:40
Dnes naposled jsem byl na Cholupickém vrchu a dnes poprvé jsem navštívil Květinářku

http://www.neviditelnycert.cz/blog/povidani/2765-kvetinarka-temer-ti-sami.html

CIRKUS
Jaroslav Seifert

Dnes poprvé slavný polykač ohně John
v náručí sevřel malou tanečnici Chloe

A MALÁ CHLOE BYLA JEŠTĔ PANNOU

Clown Pom ten večer před cirkem
vypustil obecenstvu na uvítanou

VELIKÝ BALON

DNES NAPOSLED

Odnesl jsem si odtamtud lahvičku pečeného čaje Rakytník s kardamomem Úžasný

Lucifer
8 Na dobrou noc
Lucifer * 16.01.2020, 21:59:27
Blue Effect - Ej padá padá rosenka

https://www.youtube.com/watch?v=saM2HqJcO1w

Ospalý

Lucifer
7
Lucifer * 16.01.2020, 21:35:32
Jo víno... Ano, je to lék, v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství Úžasný V posledních letech až na velmi zanedbatelné výjimky žádného jiného léku neužívám, a nepotřebuji lékaře. Jako s každým lékem je třeba i s vínem zacházet tak, aby se z něho nestal jed, aby se to dobré neobrátilo ve zlé.

https://www.youtube.com/watch?v=v7_HBdWLolo

https://www.youtube.com/watch?v=F0LnEXRXrwc

https://www.youtube.com/watch?v=mcWRq2XJaUM

Úžasný

Marky
6
Marky * 16.01.2020, 20:54:42
Tak to chápu, je vážně těžké být osvíceny při návštěvě lékaře...odcházela jsem středem nedávno z jedné chirurgické ambulance.

A moc se mi líbí, jak se po požití vinného nápoje emoce zklidňují. No jo, víno je lék Úžasný

Mimochodem, ten skleněný obrázek k příštímu článku jsem nejen vybrala, ale i spáchala...snad se bude líbit. Nevinný

Lucifer
5
Lucifer * 16.01.2020, 20:17:45
A ještě tohle:

Obrázek pod tímto příspěvkem jsem vybral já s tím, že se snad nebude empetr zlobit. Povídka mě zaujala, jelikož je dobře napsaná a naroubovaná na mé zde již několikráte omílané téma týkající se buddhismu. Třeba tady

http://www.neviditelnycert.cz/blog/pel-mel/171-satori.html

nebo tady

http://www.neviditelnycert.cz/blog/povidani/883-satori-ii.html

Se svým specifickým luciferovským humorem jsem tedy vybral onen obrázek. Pod následující povídkou od Marky bude obrázek, který vybrala sama Nevinný

Lucifer
4
Lucifer * 16.01.2020, 19:59:43
Zajímavá shoda okolností, skoro až taková synchronicita. Tahle empetrova mikropovídka mi spolu s předchozí a dalšími třemi přistála do redakčního emailového boxu 3.1. a vyšla 14.1. 7.1. jsem začal pracovat v jednom zařízení ČVUT v Dejvicích.

Napadlo mě, empetře, že až budu mít po práci, mohli bychom si na ty pivní Únětice zajít spolu. Pokud nám přinesou nasládlé vrchlabské, tak si začneme onikat Úžasný

Mimochodem, zítra kolem desáté večerní zde vyjde poněkud delší povídka od Marky, i s obrázkem.

3
Miriam (neregistrovaný) 16.01.2020, 18:10:20
Vážený empetře, ty mi vykáš a já ti tykám - nemůžeme to nechat na tykání? Díky!

Též díky za nabídku, určitě dobře míněnou. Ale netuším odkud kam je to daleko či blízko, z předchozích příspěvků jsem usoudila, že daleko to není. Avšak - zítra přijde soused z přízemí, dosud v mojí domácnosti opravil všechno.Věřím mu jako málokomu, má zlatý ručičky. A jestli se to ani jemu nepodaří, potom už o mně nikdo nikdy neuslyší, nejdřív poletí televizor a potom já. Už mám techniky dost.Ne že by mi vadilo ticho a klid ve večerních hodinách, ale přece jen, v televizi je občas co shlédnout a číst pořád nemůžu, očím se to nelíbí.
Držte mi palce, nesnáším tyhlety problémy! Zamračený

empetr
2 Miriam
empetr * 16.01.2020, 13:26:12
Milá Miriam,
to jste si postěžovala správně. Možná bych to dokázal rozběhnout. Není-li to daleko. Na druhé straně máte dobrou příležitost užít si večer bez televize. Třeba černou hodinku. Usmívající se

1
Miriam (neregistrovaný) 15.01.2020, 15:05:46
Zdar a sílu, empetře.
Moje emoce ke stáru přitvrdily, páč si tělo a mysl inteligentně poradily s časem, který mám na to, abych řešila naprosto potrhlé problémy.

Kupříkladu v poslední době se většinu čas věnuju rozvoji svých znalostí na téma nové signály v ovzduší do našich domácích televizních přijímačů.U všech těch záhadných zkratek na ovladači se zakuckávám a nechápu jejich význam - hlavně mě štve to STB. EPG docela hezké - esteticky plácavé gatě a ještě spousta dalšího.
Jsem udivena, že se ještě nenašel někdo- nějaký velký vědec, který by vymyslela krabičku s jedním čudlem, co by v televizní bedýnce udělal rychle a snadno všechnu práci a starší osoby by měly tudíž zjednodušené stárnutí. Připadá mi to jako v době koně a to už je rok 2020. Já trdlo jsem si omylem zakoupila takovu tu krabici, říkají tomu box, za majlant, což je mi zcela na prdlajs, sice navíc ukazuje čas a jestli bude pršet a kolik je venku stupňů a zavází mi na pracovním stole, ale jináč je nanic, když to v tý televizi nedokáže rychle srovnat.

Jsem rozvrkočená už asi týden a k TV přicházím jako k bohyni a ačkoliv nejsem zvyklá se modlit - šeptám před pokusem o zapnutí - anděíčku, můj strážníčku,opatruj mi mou dušičku....potom zmáčknu jeden knoflík a druhej a potom ještě třetí a při pokusu nahodit nějaký kanál, je to v kanále zase všechno... za mými dveřmi se střídají mladí chlapci- opraváři a já v baráku pozvolna přicházím do řečí a o čest.
Vidíš, empetře, že každý máme nějaké trápení. Držme si pěsti navzájem, snad se dílo podaří. S vyplazeným jazykem Překvapený Ahoj



«     1     »