Hej ty!

rubrika: Vinárna U Čerta


Dnes zde bude otevřena pouze vinárna U Čerta. V té čertí vinárně sice budu, ale vesměs neviditelný. Na pozadí vám bude hrát hudba, která vás osloví: Hej ty! 

 

Lucifer


Tahle píseň ze Zdi prastaré kapely Pink Floyd mě vždycky fascinovala a oslovovala - vlastně už od samého počátku, kdy jsem tu Zeď uslyšel. A znovu se vrací. Pink Floydi už tehdy cítili, že se ocitáme za zdí, no a já mám pocit, že ta zeď, ty zdi i nadále vyrůstají jako houby po dešti. Všichni jsme příslušníci stejného lidského rodu, zdi nás však rozškatulkovaly do zcela intaktních cel. Někdo nás rozebral na kousky a s každým tím kouskem zachází jako… no zkrátka jako s nelidským kouskem. Šikujeme se do různých náboženských, politických a kdoví jakých ještě formací, které se vzájemně snaží co nejúporněji zdevastovat, zničit, vyzmizíkovat. Tomu někomu se to z nějakých všelijakých a často neuchopitelných důvodů hodí. Ten někdo je samozřejmě také lidského rodu, jenže dospěl k závěru, že ti ostatní musí být v jeho zájmu odlidštěni, aniž si uvědomil, že první, kdo se odlidštil, je on…

 

A tak, spolu s tou písní, volám:

 

Hej vy tam, jste tu ještě? Máte v sobě ještě kousek lidského citu? Dokážete své kousky zase spojit v jeden lidský celek? Jste schopni vymanit se ze svých intaktních cel? Dokážete zbořit ty nesmyslné zdi, zbavit se těch absurdních nástrojů konzumního, politického, ideologického, náboženského a kdoví ještě jakého deprivantního pošpinění své přirozenosti? Dokážete se vymanit z někým naprogramovaných schémat, jež vás odsoudily pohybovat se v předem připravených korytech, jimiž tečou jenom splašky? Dokážete pochopit, že tím někým jste taky vy sami?

 


komentářů: 17         



Komentáře (17)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 2 »

Axina
2
Axina 10.07.2013, 09:51:41
Ten cyklista na chodníku neměl co dělat. To není otázka vstřícnosti, ale civilizovaného soužití a zdravého rozumu. Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Cyklista mohl alespoň projevit dobrou vůli a když viděl chodce se psem, tak měl sesednout a nekomplikovaně je minout. Evidentně ho to ani nenapadlo.
Mám velmi ráda psi jako společníky. V naprosté většině jsou přátelští a bezelstní. Ale jeden nikdy neví, co zvíře napadne. Majitel je za něj zodpovědný.
Ten vlčák měl být na vodítku. Na náhubku bych (právě proto, že mám psi ráda) u nebojových plemen netrvala. Ovšem pouze za předpokladu, že majitel psa bude pořád sledovat okolí a nedopustí, aby se pes mohl ke člověku, především k dítěti přiblížit na vzdálenost, kdy by mohl kousnout. U silného psa to chce i řádnou fyzickou kondici majitele. Také je nepřijatelné, aby se lidé dvojici pán+pes museli preventivně vyhýbat, třeba přecházet na druhý chodník. Takže on je ten náhubek ve městě nakonec nejjednodušší řešení. Výjimkou jsou samozřejmě psi cvičení, třeba slepečtí.
V Šanghaji jsem nebyla, ale dovedu si představit to, o čem píšete. Řekla bych, že snášení kol a dokonce elektroskútrů na chodnících není projev tolerance, ale rezignace. Těch lidí je tam prostě moc. Případný protest jedince vyvolá nevoli, protože zkomplikuje už tak dost komplikované cestování. Navíc se může setkat s agresí. Lidský život v jistých "kulturách" nemá velkou cenu.

1
rezy (neregistrovaný) 10.07.2013, 08:18:55
dobře jsi mi s tou zdí nahrál Lucifere. Dneska ráno, při procházce jsem potkal, na naprosto prázdném chodníku jednoho cyklistu a chodce se psem. Bylo jasné, že je ten vlčák hodný, protože nepotřeboval ani košík. Ten cyklista míjel toho chodce jdoucího prostředkem z mého pohledu vlevo asi s metrovým odstupem. Chodníky tu jsou asi 3metrové, takže možná lehce škrtnul ramenem o barák ale chodce bezpečně minul, projel a nic se nedílo. Jenže ten chodec začal vyvádět jak kdyby mu trhali mandle. Ze kiklisti na chodníku nesmí, že je to nebezpečné a že ho tam příště nechce vidět. Cyklista zdůvodnil svou jízdu po chodníku tim, že proti jde jednosměrka a přeci jen na to potkat v jednosměrce autobus nemá... Vzpoměl jsem si na tuším Kocorovo nebo H poznámku o retenci lidských srdcí či duší, zkrátka o tom, že dobrých lidí se všade mnoho vejde, ale na prázdném chodníku se dva lidi nejsou schopni bez slovní půtky ani vejít. Loni jsem byl v Šanghaji a obdivoval jsem právě tu retenci místních, na chodníku mezi chodci jezdili nejen kola, ale mraky elektroskůtrů a sem tam i těch se spalovacím motorem. Nikomu to tam nevadilo, prostě si každý šel svým směrem a hledal skulinku. Nikoho to nezdržovalo a za tu dobu pobytu jsem neviděl jediný karambol. Je mi jasné, že za pět deset let to bude vypadat jako u nás, ale možná, když si tu retenci a toleranci udrží, možná že ne. Což bych jim ze srdce přál, protože budou stále rychlejší.

«   1    2     »