Neviditelný čert

Homburg

Lucifer

Opět jsem si vzpomněl na šedesátá léta minulého století. Venkoncem na všechna ta minulá léta, včetně jar, podzimů a zim. Snímám ze své pozorovatelské rozhledny svůj homburg, což není ničím jiným než neviditelným kloboukem - a kráčím směrem k minulosti, abych se zase, zase a opět, recykloval v budoucnosti.

Šedesátá léta byla zřejmě úžasná. Nemohu doplnit svým pozorováním, poněvadž jsem v té době ještě nepozoroval. Objevil jsem je až mnohem později a dnes, jako pozorovatel, téměř nechápu, kam se mohla ta úžasnost podít. Žijeme v tehdejší budoucnosti, kterou jsem si o něco později představoval úplně jinak. Asi jsem byl ovlivněn optimistickými sci-fi romány, které jsem tak rád četl. Kolem sebe vidím jasnou převahu degenerovaných konzumentů, kteří si s radostným slintáním užívají stupidní výsledky úžasné vědy a techniky, jež jim servírují podobně degenerovaní, avšak ziskově lépe vybavení degeneráti.

Krása lidské existence se vytratila do vzájemného požírání na účet pozorovatelů, kteří to všechno vymysleli. Kteří byli zasaženi krásou vesmíru a z jeho nekonečna přinesli lidem úžasné věci, aby jim zpříjemnili život. Člověčí věda a poznání je bezpochyby jedním z nejúžasnějších lidských počinků. Tristní pohled je však na to, jakému narůstání stupidity to nakonec slouží. Proč?

Kam zmizela ta kouzelná úžasnost?

Proč?

Jistě se to v recyklovaném multiverzu dřív či později dozvím. A nebo to naleznu ve spánku, kdy si nechám konečně a bez pochyby o tom zdát.

Snímám ze své pozorovatelské rozhledny svůj homburg a vzdáván hold těm dávno minulým šedesátým létům.

05.02.2011, 02:35:00   Publikoval Luciferkomentářů: 5